Vše pro dobro světa a Nošovic

Žádné terno, když vezmu v potaz, že Klusák strávil v automobilce skoro půl roku...a jestli je tohle nejlepší z těch 17 hodin, které tam natočili, tak teda ouvej...Kámen úrazu bych viděl i v tom, že se film hlavně věnuje od pohledu ne příliš bystrému chlapci, ze kterého tvůrci udělali obětního beránka, ovšem názor na něj si každý divák jistě udělal sám. Já mu teda rozhodně nefandil..Celkem chápu mírné nadšení u diváků neznalých situace (přece jen - ještě nedávno jsem to měl do Nošovek 2 zastávky vlakem), ale já prostě čekal víc.. Alespoň, že ta závěrečná reklama byla hodně podařená :) 5.5/10 (10.04.2011)

Současná dokumentární tvorba mi začíná připadat jako pohádka o Blanických rytířích. Zatímco český fikční film kulhá na obě nohy a ani technofilní mladá krev nepředstavuje pro něj žádnou spásu, natož naději, můžeme se aspoň upínat k českým dokumentaristům. Vít Klusák může být s klidem v duši v jejich první linii. Za těch pár dokumentárních filmů si stihl vytvořit unikátní styl, který právě v Nošovicích dotáhl až absurdum. V dlouhých záběrech ničí své respondenty pouho pouhou spontánností, která je nutí k nechtěné autenticitě. Nošovice zároveň dokáží pokládat nepříjemné otázky o stavu dnešní společnosti, o kterých leckdy nechceme slyšet odpověď. Klusák provokuje, šaškuje, shazuje, zamýšlí se, ale to vše v hranicích fair play. Ne, všechny jeho argumenty jsou padné, ale nikdy nespadají do laciných kategorií manipulace, podbízivosti nebo televizní reportáže. Nošovice tak mnohem více vybízejí k debatě, dialogu, než k obecně přijímaným pravdám, čehož si na dokumentu obvzláště cením. O tom, že Nošovice jsou vlastně i didaktickým filmem ke studiu filmového dokumentu, protentokrát raději pomlčím. Po dlouhé době mohu říci, že do kina chodím na nového Klusáka, Marečka, Třeštíkovou. Co mají asi společného? (03.09.2011)

Zdařilý dokument vedle hlavního tématu: půda obdělávaná po generace versus průmyslová zóna nastoluje i řadu dalších otázek, z nichž nejvíc mě zaujalo pracovní peklo, které montérům nedělá ani tak vzdálené korejské vedení jako spíše jeho horliví tuzemští poskoci, a tlak "ekonomické totality", jež nutí dělat lidi věci, které jdou proti jejich přesvědčení (epizodka s partou "stávkokazů"). Zdálo se mi to, nebo byl film stejně jako v případě Českého míru pro televizní vysílání prostříhán? (21.10.2011)

Vše pro dobro světa a Nošovic. Název, který dále v komentáři kvůli jeho délce nepoužiju už ani jednou. Krom toho, že to nesouvisí s filmem jako takovým, tak Klusák nepředvádí jakýsi objektivní fraškoidní dokument jako tomu bylo u Českého míru. Zaměřuje se na téma, ke kterému už samotným ironickým názvem vyjadřuje svůj postoj. Přiklání se na stranu vesničanů, kterým pracovití Korejci postavili na jejich polích obří kolos plyvající automobily značky Hyundai. Klusákovo zpracování nám předkládá osud vesnice v trochu dramatičtějším světle, než tomu bude doopravdy. Nicméně díky tomuto pojetí si můžeme položit otázku, do jaké míry by dnes vesnice měla být tvořena zemědělstvím a do jaké míry je souvztažnost vesnice a zemědělství jen přežitkem z minulého režimu. Svým zpracováním, které hojně využívá filmařských prostředků, aby dosáhl svého cíle (= zesměšnění Hyundaie s úlisným tiskovým mluvčím za zadkem), zachází s mistrovskou obratností. Aby ne, když tuto techniku (někdy ne příliš vhodně) si osvojil v Českém snu a míru. I samotní hlavní aktéři, na které zaměřil svůj objektiv kamery, tentokráte působí lidštějším dojmem než výstřední typy v Českém míru, kteří se předháněly v tom, z koho vypadne trapnější žvást. Na tomto díle Klusáka je sympatické, jakou cestou se vydal. Že zaujímá k tématu jasnější postoj a projevuje svou iniciativu. Pokud na této cestě vydrží, rád si počkám na další dokument. (07.11.2010)

Humorně laděný dokument, který hovoří o vážné věci. Jde především o zábor kvalitní orné půdy pro podnikatelské účely. Kvalitní země pro pěstování plodin ubývá erozí, špatným hodpodařením a také hlavně zástavbou velkých podniků, skladovacíh hal. Místní obyvatelé své pole nechtěli prodat, protože je zem živila co by zemědělce. Roky obdělávali své pozemky (10-15 let), aby z nich něco bylo. Pak stačí, aby pár politiků lobovalo a obyvatelé donutit prodat své pozemky pod nátlakem likvidace a pozemky byly v majetku Hyundai. Koncerny jdou za obchodem tam kde je Vláda země pobízí různými pobídkami, levnou pracovní silou. Z dokumentu jde jasně vidět jak se novodobí otrokáři chovají ke svým zaměstnancům. Zkus si ztěžovat půjdeš dělat na linku, zkus si ztěžovat na pracovní podmínky dostaneš vyhazov. Zhlédnuto v rámci festivalu Jeden svět 2011 v Opavě. (02.03.2011)