Reklama

Reklama

Psychologické drama udavače podle románu Liama O'Flahertyho. Americký film, vyznamenaný čtyřmi Oscary.  Významný americký režisér John Ford si velmi zakládal na svém irském původu, i když sám se už narodil v Americe (1. 2. 1894, Port Elizabeth, Maine). Držitel čtyř režisérských Oscarů se ve své tvorbě několikrát věnoval irské tematice. K jeho nejlepších dílům patří drama Denunciant (1935), v němž vylíčil příběh dobromyslného, ale přihlouplého Gypa Nolana (vynikající Victor McLaglen), který v době irského povstání v Dublinu roku 1922 prodá za 20 liber Britům svého kamaráda. Pocit viny pak marně utápí v alkoholu, ale své odplatě stejně neunikne. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu irského spisovatele Liama O'Flahertyho (1925, česky 1928 jako Udavač) ve vysoce stylizovaných expresionistických kompozicích, vymykajících se zavedenému hollywoodskému stylu. Podobně depresivní příběh také nevznikal v Hollywoodu lehce. Jeho výroby se ujalo menší studio RKO s podmínkou, že bude vyroben s rozpočtem ne vyšším než 250 000 dolarů. Výsledkem ovšem je jeden z nejlepších snímků tehdejší doby, který byl také náležitě oceněn, mj. čtyřmi Oscary, za Fordovu režii (první z jeho čtyř sošek), za scenáristické zpracování Dudleyho Nicholse, za hudbu Maxe Steinera a za herecký výkon Victora McLaglena, který patřil k Fordovým kmenovým spolupracovníkům. I když film nebyl komerčně úspěšný při svém prvním uvedení do kin, v průběhu dalších let a zvláště po nástupu televize se dočkal i zaslouženého diváckého ohlasu. Literární předloha byla už předtím zfilmována v Anglii (1929; r. Arthur Robison, u nás uvedeno pod názvem Noc po zradě) a na konci 60. let byla natočena s dějem přeneseným do prostředí černošských radikálů jako Up Tight (1968, Napětí; režie Jules Dassin). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (36)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Muži v boji - láska žen - duševní bída a chamtivost způsobená alkoholem a podnícená chudobou - nevyhnutelnost osudu... To vše v atmosféře střetu s nepřátelskou mocí, noci, mlhy a strachu z odpovědnosti a trestu... Na svou dobu nepochybně strhující psychologické (a vlastně i svým způsobem politické) drama o zradě, vině, odplatě a nakonec i symbolickém odpuštění, jak jinak u katolických Irů než před Kristem, že... Samozřejmě vše namíchané a stylizované do dobových žánrových klišé, každopádně však myslím ryze umělecky velmi působivé a filmařsky brilantně odehrané a natočené. - - - P.S. Případným kritikům tohohle díla pak nelze než říct - ten film je téměř třičtvrtě století starý! Každopádně pak i pro necinefily jde o ideální sondu do historie světové (americké) kinematografie - a nejen v daném žánru. - - - - - (Poprvé viděno 10.4.2008 na ČT2, komentář zde jako třetí - 11.4.2008) ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Hrmotný zlomený muž, bez práce a bez pätáka v kapse sa túla zahmlenými ulicami večerného Dublina. Frajerka túži zanechať všadeprítomnú chudobu a policajný dozor emigráciou do Ameriky, krajiny slobody a vidiny slušného žitia. Stačí 20 libier a môžu odísť obaja. Keby aspoň bolo za čo si vypiť! Myseľ zatemnená prvotnými potrebami, snami partnerky a snahou jej vyhovieť pozabudne na nevyslovený, no prirodzený sľub priateľstva. Tak začína príbeh novodobého Judáša, zrádzajúceho komplica z írskeho odboja za pár bankoviek. Nekomplikovaná povaha, túžba byť obdivovaný a snaha zaplašiť výčitky svedomia alkoholom sa miesia s neschopnosťou narábať s väčším množstvom peňazí (pretože doposiaľ sa k takej sume nikdy nedostal). Rapídne sa tým stenčí utŕžená suma. Márnotratné správanie vyvoláva podozrenie. Atmosféra zradnej hmly dokresľuje stiesnený príbeh chudáka, ktorý si neskoro uvedomil následky činu. Spásu hľadá v bujarej štedrosti a následnom odpustení hriechov. Jednoduché, priamočiare, no účinné príbehové posolstvo o zrade, užívaní si jej výhod i nevýhod a následných myseľ tlačiacich výčitkách svedomia. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Štyri Oscary za film v roku 1935? Prečo nie, vravím si, dám mu šancu. Malé pochybnosti sa po niekoľkých minútach zmenili na obrovské prekvapenie. Príbeh o zrade akoby vypadol zo stránok Biblie a príbehu o Judášovi. Bolo priam neuveriteľné ako na seba zradca dokázal pútať pozornosť. Plné vrecká peňazí, alkohol tečie potokom a vygumovaná hlava robí jednu blbosť za druhou. Zradca Gypo je veľký kus chlapa, ale ako sa u nás na východe hovorí- "mocny a glupy". Divák iba s úžasom sleduje ako sa čoraz hlbšie zabára do sračiek a každým činom si pod sebou píli konár. Obdivoval som úžasné herecké výkony i prestrelky , ktoré by si neurobili hanbu ani v dnešných filmoch. Vzhľadom na rok výroby ide naozaj o atraktívny divácky titul, ktorí ocenia i tí, ktorí nad staršími filmami ohŕňajú nos. Dajte mu iba pár minút na rozbeh, potom vás dostane. 100%. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Svěřepý McLaglenův výraz v roli Jidáše zradivšího své ideály za třicet stříbrných a jeho následné peripetie se svědomím v atmosféře revoltujícího Irska. Černobílá "fordovka", která však na věci nenahlíží ani trochu černobíle. Pokud je scénář výtečný (jakože je), tak kamera se rovnou může rovnat plátnům nizozemských mistrů (zdá se mi to či na ní kameraman Hall navazuje v Road to Perdition?). Není to, ovšem chyb prosté. Závěr je vzhledem k předchozímu ději poněkud naivní, je tu pár momentů kdy se projevuje Fordova zatíženost jeho tvorby v době němého filmu (což v roce 1935 problém jinak moc již nebyl, takže bych to rozhodně nepřehlížel a neomlouval dobou vzniku) a hraje tu Uno O´Connor. Sice sotva pár desítek vteřin, ale i to díky mé alergii na její specifický projev stačí k jisté rozmrzelosti. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Výtečně natočený čtyřoscarový film o jednom irském zrádci - o nepříliš inteligentním Gypovi, který práskl za dvacet stříbrných svého kamaráda anglickým okupantům. Temná atmosféra nočního Dublinu jako by předznamenávala první filmy-noir 10 let před vznikem žánru. Brilantní živočišné herectví Victora McLaglena v roli Gypa přidává snímku potřebný výraz. Díky svěží Fordově režii snímek z roku 1935 plný emocí dojímá a vůbec nenudí, navíc nám osvětluje temný kout britsko - irské historie z doby irské války o nezávislost. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=b_c9JenLClo ()

Galerie (25)

Zajímavosti (7)

  • Film byl natočen za 17 dní. (Kulmon)
  • Jean Renoir po zhliadnutí tohto filmu povedal: „Veľa som sa naučil... naučil som sa, ako nemám hýbať s mojou kamerou.“ (MikO_NR_1909)
  • Dudley Nichols se stal prvním člověkem, který odmítl převzít Oscara. (Kulmon)

Reklama

Reklama