Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge, Roy Dotrice, Simon Callow, Christine Ebersole, Jeffrey Jones, Charles Kay, Kenneth McMillan, Kenny Baker (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Strhující drama závisti, žárlivosti, intrik a vášnivé lásky k hudbě. Jeden z nejlepších filmů historie, oceněný osmi Oscary, mj. i za kostýmy Theodora Pištěka. Český režisér Miloš Forman našel během svého amerického působení osobní téma v zápase výjimečného jedince s představiteli politické i jiné moci. Ideální látku objevil v divadelní hře Petera Shaffera Amadeus, která se od svého uvedení v roce 1981 stala hitem světových scén. Geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart se v ní stane obětí vražedných intrik svého kolegy, dvorního skladatele Antonia Salieriho, jenž nedovede unést tíhu závisti a vlastní průměrnosti. Právě Salieri je – navzdory titulu – hlavním hrdinou divadelního i filmového příběhu. Skladatel, posedlý touhou po uznání a slávě, kvůli splnění svých snů uzavře smlouvu s Bohem. Ten však zbožnému komponistovi nadělí jen průměrné hudební nadání. Geniálními schopnostmi naopak obdaří samolibého, nevycválaného a nafoukaného hejska jménem Mozart. Salieri se chce Bohu za tuto zradu pomstít tím, že jeho miláčka zprovodí ze světa... Miloš Forman natočil podle Shafferova scénáře naprosto výjimečné filmové dílo, jež ve své době zaznamenalo neočekávaný divácký úspěch a způsobilo dokonce „mozartománii". Ve skvěle vystavěných dramatických scénách totiž Forman brilantním způsobem využil právě roli hudby. Amadeus získal mimo řady jiných prestižních ocenění také osm Oscarů: jako nejlepší film, dále za režii, za mužský herecký výkon v hlavní roli (F. Murray Abraham), za scénář podle předlohy, výpravu, kostýmy (T. Pištěk), masky a zvuk. Neproměněná zůstala druhá nominace za hlavní mužskou roli (Tom Hulce), za kameru (Miroslav Ondříček) a za střih. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 172)
První film Miloše Formana, při kterém jsem si nudou nekousal nehty. Amadeus by leckomu mohl připadat jako příliš dlouhé, nudné a odtažité kostýmní drama. Je tomu však přesně naopak. Zanícenost tvůrců pro danou látku je obrovská a celý film je prošpikován emocemi. Nejvíce exceluje oscarový šampión Abraham v roli Salieriho, ale ani Hulce není špatný, i když jeho postava byla o hodně komplikovanější. Čekal jsem toporné dialogy a typicky sterilní kameru a i zde jsem byl překvapen. Vše zde funguje bravurně. Ani ta giganitcká stopáž nevadí. Po celých 180 minut (Director's cut) má člověk plné ruce práce, aby vše stíhal. Vrcholem filmu jsou pak bezesporu jednak scény z operních představení a samozřejmě Mozartovo komponování hudby/hra na klavír. Improvizace Hulceho je neskutečná a režijní nápady Formana (spojení hudby/myšlenek/obrazu) jsou leckdy naprosto fenomenální. Příjemné překvapení a silně nadprůměrné hodnocení je samozřejmostí. ()
Marná sláva, jako Mozartova biografie by po faktické stránce Amadeus propadl, ale Formanovi šlo o něco zcela jiného nežli o historickými fakty podložený snímek ze života génia. Jeho Amadeus je strhujícím příběhem konfliktu výjimečnosti a průměrnosti, dokonalou typologií takového střetu, který bohužel probíhá vždy podobně nehledě na dobu a místo. Výkon Toma Hulceho řadím k největším hereckým vystoupením, která se před mýma očima kdy odehrála, ale herectví obecně funguje v Amadeovi jako v málokterém filmu. Obrovskou poklonu zaslouží Forman za dokonalé propojení hudby a děje, scény s dirigujícím Amadeem jsou skvostné, a to už vůbec nemluvím o "Requiem", které Mozart v horečkách diktuje nechápajícímu Salierimu (Confutatis Maledictis... ta scéna mě vždycky uvrhne v samu hlubinu emocí!). To je moment, který naplňuje význam slova "drama". Nová režisérská verze možná trochu ubírá filmu na tempu, ale rozhodně přinejmenším postava Constance si více prostoru zasloužila. Miloš Forman – geniální komponista formy a obsahu! ()
Trošku som bol pred dokonalosťou a hlavne pred dĺžkou režisérskeho zostrihu a veľkým umelecko-hudobným nádychom skeptický, Forman však všetky moje obavy rozprášil behom pár minút a ja som si ten troj-hodinový maratón filmárskeho umenia vychutnával a hltal som ho plnými dúškami. Každý, kto má vychodených pár hodín hudobnej výchovy pozná Mozartov život ako život zázračného dieťaťa, ktorý ako vedel koncertne zahrať takmer na všetkých orchestrových nástrojoch, skladal opery a vystupoval na kráľovských, cisárskych a pápežských dvoroch. Formanov film zameraný na temnejšiu (dospelú) časť jeho života je strhujúcou historickou drámou, životopisným dokumentom a tragédiou, v ktorej pozadí burácajú nádherné symfonické skladby, ktoré vniknú pod kožu aj tomu najrezervovanejšiemu človeku, čo sa hudobných štýlov týka. Obraz, strih a výprava sú skvostom technickým, F. Murray Abraham hereckým. A tento film filmovým. 95%. ()
Přestože jsem uchvácen Formanovou režií, hereckými výkony (nejen) obou hlavních protagonistů, Mozartovou hudbou i debilním smíchem Wolfganga Amadea Mozarta, nemohu dát filmu plný počet. Nedokážu to zdůvodnit, patrně vnitřní rozpoložení, které mne ani při druhém zhlédnutí verze Director´s Cut nezlomilo. ()
Tak tohle je bezesporu velice dobrý film. Pan Forman si dovolil natočit film o životě jednoho z největších hudebních géniů, co kdy žil a všem ukázal, že nato má. Myslím, že jen tak nezapomenu na šílený smích Amadea, kterého mistrovsky zahrál Tom Hulce. K tomu ještě ďábelský Salieri a skvělá hudba, nezbývá mi než film ohodnotit 5*. Poznámka: Pokaždé, když zhlédnu tento film, dostanu obrovskou chuť na Venušiny bradavky... ()
Galerie (79)
Photo © Filmarchiv Austria
Zajímavosti (117)
- Celosvětová premiéra proběhla 6. září 1984 ve Westwoodu v Kalifornii. (Varan)
- Myšlenka natáčet v Praze Formana napadla prakticky v okamžiku, kdy se rozhodl Amadea zfilmovat. Američtí producenti se záměrem souhlasili, ale když pak narazili na odpor československých komunistů a první klapka tak začala nabírat čím dál větší zpoždění, snažili se producenti Formana přesvědčit k natáčení v náhradních lokacích Salzburgu, Vídně či Budapešti. Forman ale viděl v Amadeovi jedinečnou příležitost vrátit se do Prahy, a tak tvrdošíjně trval na svém záměru. Zábrany padly až ve chvíli, kdy si komunisté spočítali, že štáb v Praze utratí několik miliónů amerických dolarů. (Šéfik)
- Každý tón, ktorý vo filme zaznel z klavíra, bol skutočný. (srbak)
Reklama