Režie:
Joe WrightScénář:
Tom StoppardKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Jude Law, Aaron Taylor-Johnson, Kelly Macdonald, Matthew Macfadyen, Alexandra Roach, Domhnall Gleeson, Alicia Vikander, Emily Watson (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Mladá a krásná Anna je manželkou vysoce postaveného carského úředníka Karenina, se kterým má syna. Je oddanou manželkou a milující matkou, žije poklidným, i když trochu nudným životem. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského, ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit manželství s Dolly, odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se seznámí s hraběnkou Vronskou, na kterou na nádraží čeká její syn, charismatický důstojník jezdectva. Anna se do něj bezhlavě zamiluje a stane se jeho milenkou. Vášnivá aféra vyvolá v petrohradské společnosti skandál. Karenin se zpočátku snaží zachovat dekorum, Anninu nevěru však bere jako obrovské osobní ponížení. Hrdá Anna je přesvědčená, že má právo svou lásku neskrývat, zachází stále dál a dál... (TV Nova)
(více)Videa (32)
Recenze (781)
Joe Wright se hluboce zahleděl do barokní Greenawayovské divadelní stylizace (díky bohu, že ne tak detailně do té von Trierovské - to by pak bylo víc emočně na blití), zahrabal v multievropském hereckém mišuňku (hodně pěšáků vytáhl z ostrovního výkvětu a přikořenil to mladými švédskými talenty) a rozehrál hru na pokryteckou ruskou společnost 19. století . Sice povýšeně a prvoplánovitě okatou, ale sic. Z mých 4 shlédnutých adaptací ta nejlepší a nejoriginálnější, poněvadž obrazově i výrazově stvrzuje sílu slov - o to víc je to adaptace jednoduše pochopitelná a snadno akceptovatelná. ()
Anna Karenina nemá emocionální sílu Pokání, ani ten neodolatelný půvab Pýchy a předsudku, přesto mě Joe Wright znovu dokázal dočista omámit, znovu jsem celé dvě hodiny nevěděla o okolním světě. Kdo čeká nějaké velké melodrama, je na omylu. Anna Karenina se snaží vyhýbat patosu a kýči a nutno říct, že se jí to daří. A navíc toto je verze i pro ty, kteří u podobných filmů obvykle zívají, zásluhu na tom má až zběsilé tempo, které se u klasických dobových dramat často nevidí. Od první minuty se obraz nezastaví, kolem hlavních postav vše tančí, komparzisté i místnosti, kterými prochází. Celé to divadelní pojetí diváka pohltí a po chvíli mu připadá, že i on sám je na jeviště, že právě to je skutečný svět. Přechody z interiérů do exteriérů jsou vyřešeny skvěle a dávají dokonalý smysl. Není to film bez chyb a je mi jasné, že především milovníci díla Tolstého budou mít výhrady, film se nezabývá náboženstvím a zemědělstvím, které tvoří velkou část knihy, jednotlivé příběhy zde nejsou úplně propojeny, především u příběhu Kitty a Levina (sám o sobě je to příběh krásný) není prohlouben vliv osudu Anny a v rámci celého kontextu tam tak moc nezapadá. Já se však ptám. Copak by šlo tak obsáhlé dílo natočit lépe? Oceňuji, že se alespoň nějaká verze zabývá i postranními liniemi a pak je to tu ten Joeův vizuál, opět jsou zde scény, které berou dech a které bych mohla sledovat pořád a pořád (taneční scéna), k tomu úžasná kamera, hudba a znovu se potvrdilo, že Keira podává ty nejlepší výkony právě pod Wrightem. Takže opět můžu Joe Wrightovi poděkovat, ten člověk vážně točí filmy pro mě a Hannu už mu odpouštím. ()
Asi někde existuje předpis, že každá generace potřebuje svou verzi Anduly, Tří mušketýrů, Bídníků, Pýchy a předsudku, Hraběte Monte Crista a dalších úliteb filmovému Molochu, takže tentokrát se vyčerpanou kobylu pokusil do cvalu vybídnout svým manýristickým bičem Joe Wright a potřetí mě tak ve spolupráci s Keirou přiměl vrtět se na sedačce a vyměňovat si souznící pohledy s Pasifae, což jsme měly ztížené tím, že jsme obě měly většinou oči obrácené v sloup, pokud nám zrovna nekanuly sliny nad kostýmy a Judem. Poutat širokou ruskou duši do vyumělkovaného korzetu je ještě ošidnější než vnucovat publiku sobeckou hysterku s tím, že je to chudinka ušlapávaná nepřející společností a dobou jen proto, že šla za hlasem srdce (ve většině těchto případů se srdce zaměňuje za orgán úplně jiný) a servírovat mu podivně sešlou Keiru a Vronského, při jejichž hrátkách jsem čekala, kdy dovnitř vpadnou z mravnostního a zašijou Anču za zneužívání nezletilých a ohrožení mravní výchovy mládeže. Gilmour93 to rozsekl pěkně, ale vzhledem k tomu, že Vronský je feudál, tak je buržoazie jeho a bolševikův společný nepřítel... P.S. Svěřit české titulky Anně Kareninové je důkaz, že distributorům nechybí smysl pro meta humor. ()
Ano, je to stále ten Stoppard, a ano, je to stále ten samý rošťák Wright. Zasadit celý film do jednoho divadelního sálu je brilantní nápad, obvzlášť pokud se jedná o tak vypjaté melodrama jakým je Anna Karenina. Ač postavy cestují mezi Petrohradem a Moskvou, tak jsou neustále pasivními figurkami, které se sice mohou vnitřně bouřit, ale sami nic nezmůžou. Jsou uvězněni ve škrobené ruské společnosti a jediným východiskem je v podstatě očisťující venkov. Vše podstatné se odehrává ve tvářích a nitru našich hrdinů a jakýkoliv ideál svobody, nespoutané lásky je tak jenom divadelní iluzí. Pokus o narušení zaběhnutých pořádků je tak už na začátku odsouzen k neuspěchu. A právě proto se neustále ocitáme v těch samých kulisách téhož divadelního sálu, kdy se do skutečných exteriéru dostáváme pouze zřídka a právě tyto scény mají roli jakéhosi vnitřního očištění. Myslím, že by i takový Čechov z toho měl radost. Potud všechno klape na jedničku. Tvůrci si však někdy až okatě zahrávají s kočičím zlatem v podobě kýčovitých obrázků, za které by se nestyděl ani Franta Brabec, a to u tak chytrého filmu jednoduše nečekáte. PS: Pro zasvěcené, kteří mají Wrightovu Pýchu a předsudek nemálo v oblibě, je tam jedna scéna, kdy prostě zaplesáte štěstím. Aneb jak by to na Pemberley vypadalo po deseti letech . PS2: Někteří kritici se vás budou snažit přesvědčit, že nová Karenina se snaží o jakousi antitezi melodramatu. Já na to zcela vědomě prohlašuji, že právě Wrightova a Stoppardova Karenina je čistým melodramatem, ví to o sobě a je na to hrda. Nenechte se tak ošálit divadelní stylizací, melodrama je to jako řemen. ()
Nemôžem si pomôcť. Mne sa K. Knightley do romantických drám v historickom prostredí vôbec nehodí. A v prípade Anny Kareniny to platí dvojnásobne. Nesadla mi ani forma a koncepcia réžie s polodivadelným stvárnením. Tri hviezdy dávam za kostýmy a hlavne za samotný príbeh, ktorý ako iste každý vie, patrí medzi tie lepšie. 60/100 ()
Galerie (151)
Zajímavosti (25)
- Okrem Anglicka prebiehalo filmovanie aj na severozápade Ruska v Kinzi. Natáčanie trvalo 7 mesiacov, od septembra 2011 do marca 2012. (MikaelSVK)
- Některé choreograficky náročné scény se připravovaly i tři týdny v kuse. (Brousitch)
- Ve scéně, kde Anna (Keira Knightley) tančí na bále s Vronskym (Aaron Taylor-Johnson) a ostatní tanečníci zmizí, aby kamera znázornila, že mají oči jen pro sebe, je poukázáno na film Pýcha a předsudek (2005). I zde Keira Knightley coby Elisabeth Bennet prožívá stejnou scénu s Matthewem Macfadyenem, který si zahrál pana Darcyho a který v Anně Karenině (2012) hraje jejího bratra. (Mia...)
Reklama