Nadechni se

Úžasným minimalistickým způsobem zpracovaná romance mezi muzikantem ve středních letech a dospívající dívkou. Příběh je vystavěn s lehkostí, citlivostí a přesvědčivostí. Guy Pearce v jedné ze svých mála kladných a "obyčejných" rolí a krásná Felicity Jones mezi sebou předvádějí ukázkovou chemii. I když tento výraz asi není ten nejvhodnější, protože to napětí mezi nimi, ty pohledy, necítila jsem to jako sexuální vášeň, bylo to spíše něco jako čistá láska a splynutí duší. I jejich společné scény jsou tak krásné, jemné, bez jakéhokoliv náznaku nějaké "sexuální agrese.":) Hudební stránka už jen doplňuje tento osobitý snímek, který bych zařadila mezi jeden z těch "malých velkých filmů." (08.11.2015)

Jeden stále šarmantní muzikant má manželku se sklony ke kontrolování a ovládání a dceru, která je tak trochu problematická. Do toho přijíždí mladá hezká klavíristka mnohem zralejší, než by její věk naznačoval. Je vám asi jasné, jak tohle bude pokračovat. A přestože tohle není Lolita, tak ve svém úsudku máte pravdu. Nejsympatičtější postavou je nakonec studentka Sophie, protože u Reynoldsových můžete hlavě rodiny vyčítat neschopnost prosadit si svou, matce už zmíněnou ovládací obsceci a dceři její labilitu. Film se bojí určitého dějového rizika, snad proto je i přes dobré herecké výkony zapomenutelný. (11.05.2017)

Komorní drama, které dokázuje, že i málo slov může mít velkou vypodvídací hodnotu, zvlášť když se jedná o příběh, který se vlastně může dotknout kohokoli z nás. Říká se, že člověk by měl poslechnout své srdce na cestě za štěstím, ale co když mu onu cestu kříží zdravý rozum a zodpovědnost. Nebo jsou to jen okovy každodenního života zmítané ve kleci ze stereotypu? Na to si bude muset každý odpovědět sám, ale tenhle snímek by mohl být pomyslnou střelkou kompasu na rozcestníku života. Jako bonus skvělý soundtrack! (02.09.2014)

Dům na venkově, spořádaná rodinka s dospívající dcreou. Do domu přicestuje na kratší pobyt studentka. Otec je hráčem na cello, ona válí na klavír. A průser je hotový. Parádně natočený film, pomalý a nenudící. Guy Pearce dokazuje, že je neprávem opomíjen, předvádí výborný výkon. Film je v podstatě banálním příběhem o trojúhelníku, ale účastníků dramatu je vícero, všichni pěkně vykreslení. Pátou hvězdu přidávám za zvuk a hudbu. 80% (19.09.2020)

Jeden z těch vzácných filmů, co dokáže lehce plynout a z diváka padá všechna tíha přesto, že ve vzduchu jsou cítit trable... Spokojenou americkou domácnost o třech figurantech naruší příjezd přemýšlivé studentky Sophie, která, jakoby si svůj vpád načasovala přesně do počínající krize středního věku muže, který se začíná rozpomínat po čem toužil předtím, než mu vyhlídky zakryla clona existencionálních přízemností, manželských ušlápnutostí a profesní rutiny. Sophiin životní postoj nahlodává Keithovu mysl, která ještě stále odmítá zkornatět, i když si uvědomuje, že otázka volby není aktuální po celý život, je zásadní na jeho počátku, dokud jsme na ni sami, bez břemen... Dál je to už o poblouznění a s ním spojeném riziku - spálit most a vrhnout se po hlavě do peřejí, právě v onu chvíli nezáleží na tom, jestli dopad bude znít jako BUM ááááááá, nebo ááááááá BUM... Nic zvláštního ani objevného, říkáte si, jenže - to by vedlejší roli nesměla dostat krásná hudba a tu hlavní Guy Pearce, který je naprosto famózní - z jeho postavy vyzařuje dobrota, odevzdanost a neskutečná něha a spojení s Felicity Jones dává vzniknout Eliášovu ohni těsně předtím, než udeří blesk, ale erotické dusno není tím, oč tu kráčí, jedná se o ukázkové splynutí duší... dokud nás smrt, nebo jiný naschvál, nerozdělí... No nic. Smile! (20.06.2014)