Mazlíček

Jeden z prvních kusů, ve kterém Haas hrál s Mandlovou, začátek spolupráce, která byla hodně podobná a zároveň v mnohém tolik jiná - on je nesmělý, nebo něčím hendikepovaný, ona krásná a ze začátku nedostupná, takže se do ní hned zamiluje a dělá vše pro to, aby dostupná byla. Mnohé staré filmy z předválečné éry stárnou, jiné jen málo, a to je přesně případ těch Haasových. Já, jako punner, si užívám hlavně jeho brilantní slovní komiku - a vzhledem k tomu, že některé vtipy jsou řečeny jakoby mimochodem, vyplatí se dobře poslouchat. Vše samozřejmě korunují Fričovy režijní nápady, situace, které připomínají němou grotesku a také scény, které reflektují i ostatní Haasovy snímky a tím pomrkávají i na diváka. A, CO BUDU ZPÍVAT! (18.01.2024)

Film s tím nejstrašlivějším masovým vrahem a nejhodnější maminkou v dějinách naší kinematografie. Navíc Hugo Haas zde předvedl toho nejroztomilejšího troubu co ke štěstí a kočce přišel ve své bohaté zbírce postav z první republiky co hrál. Krásně naivní, roztomila komedie s dobrým obsazením a na tu dobu i originálním námětem-to hlavně ty pasáže z kriminálu s vrahem co miluje dětské knížky. A navíc je v tom filmu i trošku té filozofické úvahy-tím narážím na obsah pojednání co píše Haasova postava. (06.03.2009)

***** za scénu: "Ále, co budu zpívat." (!!!). Frič tu odhaluje filmvové postupy, jimiž režiséři tvoří přechody mezi hranou částí filmu a jeho zpívanou vložkou. Mám podezření, že sem chtěl původně Frič opravdu píseň vložit a pak z toho na poslední chvíli z nějakého důvodu sešlo. Homur této scény mi totiž sedne tak do naší postmoderní doby, ale připadá mi neuvěřitelný ve 30.letech. (09.06.2004)

Hugo Haas, Ferdinand Hart, a Stanislav Neumann = záruka v podobě tří velmi dobrých hereckých výkonů. Knihovník, sedminásobný vrah č. 69, a tichý nemluvící zloděj, na první pohled celkem nesmyslná kombinace ale v tomto filmu, což je podstatné, velmi dobře se navzájem doplňující a občas i pěkně improvizující. Václav Trégl jako soused, který stále něco chtěl, nebyl samozřejmě také špatný, jako spíš obvykle standardní. Hugo Haas jak dokázal dojmout tak i stejně rozbrečet. Sám pak by o tom mohl vyprávět ten veliký hromotluk, to že i on sám nakonec brečel. Hugo Haas byl vynikající, sám když měl zazpívat smutnou píseň tak začal raději improvizovat, s tím že prohlásil že mu není jak-si do zpěvu. Mimochodem to jste věděli..? Autorka jen jedné jediné role, jak už poznamenal uživatel Zloději kol, Ema Pechová byla ve skutečnosti skutečnou maminkou herce Ladislava Peška. Byla to spíše ochotnická a divadelní herečka, která se dožila vskutku požehnaného věku 97. let. Více jak průměrný film, ke kterému se stále rád vracím, a jehož scénář si Hugo Haas dokonce sám napsal. (17.12.2006)

Čekala jsem asi trošku jiný příběh než jsem nakonec viděla, takže jsem trošku zklamaná. Malinko mě mrzí, že si čeští tvůrci dříve nepohrávali více s pointou příběhu. I když je krásné, že film není tak dlouhý, tak mi tam dosti chybí to, co vídáme v dnešních filmech - napětí, gradace, větší romance - ale byla jiná doba. (08.04.2017)