Stárnoucí gigolo

John Torturro má za sebou asi zvláštní zkušenost: Jeden si jako herec s ambicemi horko těžko zajistí režii filmu, jako posilu přizve hrajícího režiséra, a ten z ničeho nic a jako z udělání píše a režíruje místo něho. Bylo to tak? Nebylo? Je evidentní, že přinejmenším svou postavu si Woody napsal sám [k útočící židovské domobraně: What is this? I think you've got the wrong guy. I've already been circumsized! ], a i když možná přímo nehulákal non-stop megafonem na štáb, je nesporné, že přítomnost na placu či jen vědomí angažmá newyorské ikony mělo na hnětení tvaru zásadní vliv. Všechno, co tu není Woody, je televizně mdlé. Dobře, že toho není moc, ale není jisté, že by vznikl lepší film svého druhu, kdyby byl poměr složek namíchán v jiném poměru. Pro příznivce je dokonalá slast vidět Woodyho Allena zase jednou plně soustředěného na herecké úkoly, bez ohledu na to, že se jich zhošťuje stále stejně (dobře). Torturrův přínos spočívá v romantické rovině filmu. Ta ho posouvá blíže k neosobité hallmarkovosti sobotně odpoledních televizních výplní v takové míře, jakou by Woody Allen ve vlastní produkci nikdy nepřipustil. Vidět ho ale v něčem takovém je skoro zajímavé a někteří si vzpomenou na Zahraj to znovu, Same, film, který Woody zkraje své kariéry svým přínosem obohatil, zároveň ale úplně nepohltil. Na všechny v luxusním ansámblu, jaký jsou pro své nevelké filmy schopni zajistit jen režírující herci, se skvěle kouká a to je asi tak to nejlepší, co lze o nich říci. Donde hay amor, hay dolor. (25.03.2017)

John Turturro je zjevně velkým fanouškem tvorby Woody Allena a rozhodl se mu vzdát svým projektem hold. Nejzajímavější je právě to, jak se dokázal přiblížit Woodyho stylu poslední dekády. Kdysi měl Allen pověst komplikovaného tvůrce, který se v komediálních i dramatických podobách snažil dotýkat velkých a závažných otázek, často i nepříjemně provokativních. K stáru začal točit jednoduché hříčky, někdy s až triviální zápletkou, ve kterých už jen piluje styl a dělá si radost. A o dělání radosti a plnění tvůrčích snů je i Turturrův snímek. Jiný režisér by ho přes nepopiratelné herecké kvality jen stěží postavil do role milovníka a svůdce, neodvážil by se zkrátka jít proti jeho hereckému typu. Stárnoucí gigolo by se mohl vložit doprostřed cyklu Allenových snímků vysílaných v tv či promítaných v tématické sekci na festivalu a neinformovaní diváci by byli přesvědčeni, že to je jeho film. Turturro trefil starého pána opravdu dobře, včetně neduhů, které jeho tvorbu posledních let provází. V podstatě plytký scénář, celková ležérnost a mělkost, které zachraňuje hvězdné obsazení a nepopiratelná řemeslná zručnost. Woody je už evidentně unavený, ale před kamerou ožívá a ještě můžete zahlédnout ohníčky šibalství v jeho očích. Jeho přítomnost filmu prospívá a vlastně je důvodem, proč se přikláním ke třetí hvězdičce. Můj dojem bohužel sráží obsazení Vanessy Paradis, lidsky mi nesedí a jako herečka pro mě nefunguje. Celkový dojem: 55 %. (16.09.2018)

John Turtourro mě naprosto ohromil, do zcela obyčejných záběrů dokázal dát zamilovanost, osamělost a s Vannesky udělal krásně křehkou eteritckou bytost. Film měl úsměvný model, ale mě se spíš libilo, že šel do lidského nitra. Scéna, když je John v posteli se Sharon a Sofií a Sharon řekne, podívej, on je zamilovanej, byla nádherná, totéže Vanneska u zdi, krásná barevná kompozice. Já v tomto filmu vidím kvalitní náhled na mužské duše. (05.08.2018)

Velmi milé překvapení. John Turturro si napsal roli přímo na tělo. Jako upřímně jeho věková kategorie mě absolutně neláká a ani to není bůhvíjaký krasavec, ale tady působil tak sexy, až se mi tomu nechtělo věřit a přiznám se, že jsem Sharon a Sofií záviděla. No a teda závidím jim i jejich postavičky... to chci taky, až budu v tomto věku :) Hrozně mě rozesmál záběr na židovské děcka, co si na ulici nechávaly nakudrnatit ty divné prameny po stranách a čučeli na tu hádku u "bouračky". Prostě dokonalé. "We don't play baseball. We are very serious people. We have to study." řekl 12letý židovský ogar. A následovalo "I don't understand the concept of competition.", načež ten posměšný pohled malého černocha "He doesn't understand the concept." A potom, když židovského chlapce Woody nastavoval, jak má stát při odpalování "Band over. You look like a question mark." Perfektní scéna. Film sám o sobě je dobrý, ale nejlepší jsou na něm právě určité jednotlivé scény, které pobaví nebo nažhaví. A vůbec všem tady ty role naprosto seděly, Woody taky hrál přesně takové postavičky, co vždycky. Sofía byla zase smyslná a sexy jako vždycky. Hodně povedený snímek, který musím pochválit. (08.11.2014)

Něco jako dva filmy v jednom - nesmírně křehký a empatický příběh o citech stárnoucího chlapa, jenž má svůj protipól ve vtipném vyprávění o jeho nervním "pasákovi," který má také své vážnější okamžiky (židovský soud). Netradiční role pro Vanessu Paradis. John Turturro točí opravdu malé, ale zajímavé snímky a byla by škoda, kdyby zapadly. 70%. (29.10.2023)