Režie:
Martin FričKamera:
Jan RothHudba:
Bohuslav SedláčekHrají:
František Smolík, Martin Růžek, Marie Kyselková, Josef Zíma, Jarmila Kurandová, Stanislav Neumann, Eduard Kohout, Josef Vinklář, Stella Májová (více)Obsahy(1)
Princezna se zlatou hvězdou je volnou adaptací lidové slovenské pohádky, jak ji zaznamenala Božena Němcová, obětavá sběratelka klenotů lidového vypravěčského umění. Motivy pohádky, která poprvé vyšla roku 1846 ve sbírce „Národní báchorky a pověsti“, použil po více jak sto letech básník, dramatik a filmař K. M. Walló. Napsal podle ní veršovanou divadelní hru pro děti, která měla premiéru na podzim roku 1955 v pražském Divadle Jiřího Wolkera. Tato hra se později stala podkladem filmového scénáře stejnojmenné pohádky, kterou natočil v roce 1959 Martin Frič. Klasická filmová pohádka nepostrádá nic z toho, co má každá správná pohádka mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne do království a žádá ruku princezny, moudrá chůva a spravedlivý princ Radovan. Ale také myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (443)
Co to tam ta holka na čele má? Nebožtík Petr Muk kdysi v jednom ze svých dávných hitů zpíval, že hvězdu, to by souhlasilo, ale ta dotyčná byla Rachel a tohle je spanilá princezna Lada. Nesympatická, sobecká a do sebe zahleděná nána, která odmítla takového krasavce, jakým byl fašizoidní vladař Kazisvět. I odešla z království otravovat do jiného království v modelu myšího kožíšku od nejmenované světové modní značky (product placement byl nepovolený), kde jí všichni, včetně kuchtíka, lezli do prdele a to takovým způsobem, až z toho začali veršovat. Nevím, co ta namyšlená Lada vlastně očekávala. Na svého nápadníka si vymyslela úkoly, za které byla na pěst, a když jí je v podstatě splnil, tak jí to ještě bylo málo. Tak s takovou náročnou princeznou sympatizovat nehodlám. Z hlediska příběhu to nebyl žádný zázrak. Pouze scény s Kazisvětem a hudební podkres, který připomínal nástup fašistické okupace, byly stylové a současně i mrazivě hrozivé, ale zbytek nuda na které byl znát divadelní původ. Herecké obsazení vesměs u mě kladně přijato, až na Marii Kyselkovou, kterou bych ve filmu už po její nesympatické kreaci rozhodně nevyhledával. A pan Pepíček Zíma proslul přece jen více jako bard dechovkové generace než poněkud slizký milovník, potažmo zamilovaný princ, který na mě tím svým ultra hodným a nekonfliktním přístupem tak působil. Ještě dvojice kuchtíků v podání pánů Neumanna a nastupující herecké generace Vinkláře byla tím správným "hláškujícím" kořením. Filmový přístup pana režiséra Friče mě ničím neoslnil, ani neuchvátil a spíše zklamal, jak nedokázal vtáhnout do děje. A z té otřesně nevkusné barvotiskovosti záběrů šla hlava kolem. Pohádka, kterou když zase budou po x-té reprízovat v televizi, si nechám ujít. A vůbec o nic nepřijdu. 20% ()
Čím to je, čím to je, že jsem tuto pohádku vždy překousal jen hodně ztěží a později se jí raději vyhýbal? Prostě mi to celé nějak nesedělo a já se nudil a nudil. Tato pohádka postrádá něco čím by mě zaujala. Je taková suchá. Nevím co bych dodal, jen snad že se omlouvám příznivcům tohoto díla, ale mě tato pohádka prostě a jednoduše nebaví. Čus. 50% ()
Fričovi se povedlo natočit rudou agitku jako pohádku, která bude okouzlovat i po padesáti letech. Jinak je to klasika, kterou mezi evergreeny nedotáhla vzletně přehrávající princezna s mladým poněkud melancholickým králem, ale především humor a vedlejší postavy, které je obklopují. Ať už je to Neumannův kuchař se svými vařečkami, Vinklářův kuchtík Janek, Růžek jako nezapomenutelný Kazisvět VI, Effa jako pobočník, Smolíkův starý král nebo Kohoutův kancléř, neustále škodolibě deptající kuchaře. ()
Ráj toho opravdu blaženého dětství - to je svět jedné z pohádek v tomto ohledu stále nedoceňované Boženy Němcové a v tomto žánru ne příliš předpokládatelného Martina Friče. Idyla, která je silnější než skutečnost, svět, v němž se lidé mají opravdu beze zbytku až andělsky navzájem rádi. Lze to zpochybňovat, lze s tím polemizovat, ale nedokáže to změnit nic na tom, že Marie Kysilková je opravdu půvabnou princeznou a princ Radovan rázným budoucím králem. Za zmínku stojí i letmé setkání dvou slavných babiček našeho filmu: Jarmily Kurandové a už opravdu stařičké nezapomenutelné Terezie Brzkové. Plechová kavalérie krále Kazisvěta je naopak zosobněním lidského papundeklu se vším všudy. PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU reprezentuje ve vrcholné a stěží překonatelné úrovni vrchol někdejších starých pohádek z nejrůznějších starých kalendářů, zežloutlých čítanek z ještě předminulého století i prvních edic dětských knih, které tak stačily zfousovatět přes těch sto let, jak je znaly ještě naše babičky a pradědové ve svém dětství. Tuto idylu však zdobí navíc skutečný cit a opravdová líbeznost mravu i citu. Můžeme se tomu smát, ale neměli bychom tím pohrdat nebo to přehlížet. V naší době vypjatého hulvátství a hodnotového nihilismu a cynismu je takto pojatá čítankovost pohlazením na duši. Pohlazením, které hladí. Hlazením, které posiluje. A sílí. ()
"Princezná so zlatou hviezdou", no dobre budiž. Pokiaľ to nebude princezná so šesťcípou Davidovou hviezdou alebo nedaj bože s červenou komunistickou, tak to vždy nejak prežijem. Táto stará česká filmová rozprávka sa pravideľne reprízuje v čase okolo vianočných sviatkov už dlhé roky. Nikdy som si ju nijak zvlášť neobľúbil, nikdy ma moc nezaujala, veľmi málo ma pobavila. Avšak tie jej nekonečné televízne reprízy mi vôbec nevadia. Nech to kľudne stále púšťajú. Sú Vianoce, tak je v telke ako obvykle "Princezná so zlatou hviezdou". *** ()
Galerie (22)
Zajímavosti (26)
- Chůva (Jarmila Kurandová) princezně Ladě (Marie Kyselková) celý film vyká, ale v jedné větě jí tyká: „Tady máš jehlu, klubko s nití a pomoz mi jej dokončit.“ (smikyna)
- Josef Zíma (princ Radovan) dostal za roli údajně jen 550,- Kčs. Průměrná měsíční mzda tehdy v Československu činila zhruba 1450,- Kčs. (cariada)
- Předlohou scénáře je stejnojmenná pohádka od Boženy Němcové. Bratři Grimmové roku 1810 napsali pohádku "Prinzessin Mäusehaut", kde se v myším kožíšku ukrývá nejmladší dcera se zlatými vlasy, která ohodnotí lásku ke králi cenou soli jako v další pohádce Boženy Němcové "Sůl nad zlato". (Mylan)
Reklama