Tanec mezi střepinami

Marek Ťapák nadviazal na úspešné hudobno-tanečné projekty svojho otca zo 60-tych rokov, obohatil svoj projekt novým moderným šatom, dokázal sa vysporiadať s lyrickým textom, tanečnými kreáciami, dokonca aj s určitým pátosom pri zobrazovaní prírody. Vzniklo svieže dielko s podmanivou hudbou roznych regiónov Slovenska a hlavne tanečnými scénami s poctivou choreografiou. (11.05.2014)

Nepovažuji zrovna za ohleduplné vůči divákovi, když se zcela rezignuje na jakoukoli dějovou linii. Na to zkrátka nevzniká nárok nikdy, a to ani v případě, že vzniklé vzduchoprázdno se vyplní docela hezkými tanečky, dobrou hudbou, silnými pohledy hlavního protagonisty a několika dalšími celkem zdařilými záběry. Je to trochu málo: vždyť film disponuje obrovským sdělovacím potenciálem a nadto stojí příliš velkou hromadu peněz, než aby se v něm někdo jen exhiboval a dohromady nic nesdělil. Občasná zpomalení a kontemplace ve filmu byly vyplněny sice krásně předneseným, ale veskrze prázdným žvaněním, takže tady se to taky nezachránilo, a celé to na mě dělá dojem, že myšlenka tam nebyla, protože jaksi vůbec žádná myšlenka nebyla okolo, když tento film vznikal. Byl jen silný dojem, že myšlenka by měla být, a silná. Jinak mi přišlo celkem milé, že někdo v dnešní době má koule čerpat z nějaké takové lidové tvořivosti, nebo lépe řečeno z lidového umění, a přitom výsledek působí vcelku přijatelně. Pak mi ale bylo řečeno, že Ťapák právě na toto potáhl prachy z jakéhosi eurofondu, no a celý obdiv byl rázem pryč. Pro mě osobně je vrcholem filmu scéna v baru, při které mi i drobátko běhal mráz po zádech (ta je asi v půlce filmu), a když se na to dívám zpětně, mohl jsem hned po ní z kina odejít, o nic dalšího bych nepřišel, a možná celkový dojem by byl ještě o něco vyšší. (24.06.2012)

Kým k hudbe a tancu som si cestu našiel, k príbehu či lepšie povedané k črepinám príbehu nie. Ten pôsobil na mňa chladne, roztrieštene, nezaujmavo a výrazne pokazil dojem z videného. Čiže príbehové črepiny u mňa boli v ostrom kontraste s podmanivou, očarujúcou a nádhernou hudbou a tancom. Snáď sa nabudúce dočkám niečoho podobného, ale s príbehom ktorý ma zaujme. Príbeh *, hudba ****, tanec **** (12.03.2013)

Velký respekt! Dát dohromady peníze na takovýto film, natočit ho za 27 dní, odrežírovat a sehrát a odtancovat v něm hlavní roli - klobouk dolů!! Přála bych si mít takovou kondici v 51 letech! Důstojné navázání syna na otcovu tradici ve vkusné modernizaci. Skvostná podívaná po všech stránkách! Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (06.04.2015)

"Čo tu robíš?.., Nič, len tu tak stojím...", odpovedá M. Ťapák, ktorý mal miesto postávania radšej niečo urobiť s príbehom. Tanečné scény sú sami o sebe slušné, niektoré, konkrétne asi dva-tri ma očarili a pustil som si ich niekoľkokrát. Hlavne úvod s krásnou scenériou Slovenska, ktorý neskôr plynule prejde do pomalej Balady z Borovín , kde to Ťapák schytá s nožom, no a tanec v uniformách, kde znie verbovacia pieseň Kamaráti. Všetko to sú krásne piesne s nádherným tancom, tam je cítiť adrenalín i chuť zakrepčiť si. Má to rytmus i grády. Veľká škoda, že Ťapák scény nespojil nejakým, hoc primitívnym príbehom, pretože sa často zdá, že to nemá ani hlavu ani pätu a film je napokon iba ozaj dobrý tanečno-hudobný mix. Možno chcel ísť v otcových šľapajách, ktorý to podstatne lepšie zúžitkoval v Balade o Vojtovej Maríne. Pre všetkých, ktorým tanec a folklór nie je úplne cudzí je to dobrá voľba. Nechýbalo veľa a mohlo to byť niečo výnimočné a problém v peniazoch to nebol...60%. (03.01.2013)