A.C.O.D: Děti rozvedených

Mám pocit, že dnes už sa označením "komédia" chváli kadejaký film, ktorý na to aby bol komédiou rozhodne nemá. Námet filmu bol celkom zaujímavý, ale skôr na žáner drámy a nie niečoho, čo sa nasilu chcelo tváriť, že je to komédia. Tento film má ale naozaj veľmi málo pozitív. Príbeh bol zbytočne plný rôznych zvratov, až to bolo napokon prehnané. Jediné čo ma asi bavilo bolo sledovať vzájomný vzťah medzi Carterom a Lauren, ktorému však bolo venované strašne málo priestoru - a to aj napriek tomu, že to bola dosť dôležitá súčasť deju. No hlavná dejová línia o rozvedených rodičoch a ich 2 synoch bola dosť fádna. Čo sa týka humoru, toho tam bolo naozaj veľmi málo, aj keď na niektorých hláškach sa zasmiať dalo. Najviac z celého filmu ma zaujala Mary Elizabeth Winstead, ktorá hrala Lauren - dosť sympatická herečka. (03.02.2014)

Může rozvod poznamenat psychiku dítěte natolik, že si to ponese celý život? Vážné téma pojaté dost s nadsázkou a humorem. Nejlepší byly konečné záběry, kde se na toto téma ptali lidí. Zajímavé je, že právě děti rozdevených rodičů neprahnou po sňatku, neboť nevěří na šťastné manželství. Je to tak, sama jsem z rozvedené rodiny a představa, že bych něčim takovým měla projít, mě upřímě děsí. A co vy, patříte taky k A.C.O.D.? (04.01.2015)

Konečně to někdo řekl nahlas. Sice v komedii, takže spousta hodnotících bere námět jen jako cestu k prvoplánové legraci, ale ono je to přesně obráceně. Vtipu je tu sice v duchu komediálního žánru dost, takže si na své přijde i divák, který se stavil pro odlehčenou romantiku, ale v klíčových momentech asi zůstane trochu zaražený. A dokážu si představit, že zaražených bude asi většina. Ono jde totiž v první řadě vážně o ty rozvody, rozchody, hořké vzpomínky a vůbec všechno, co se honí hlavou dětem, když se jejich rodiče rozejdou. Někoho to postrčí správným směrem a srovná mu to hodnoty do latě a někoho to naopak může rozbít všemi směry a ze vztahové politiky dotyčnému udělat španělskou vesnici. Dlouho jsem si myslel, že jsem v takovém přemýšlení naprostá menšina, ale ACOD mi, nejen v úžasné finální titulkové montáži ukázal, že nejsem. Že nás je hromada a za to já děkuju. To, že spoustu mých myšlenek a rozutíkaných nápadů nahlas předříkává Adam Scott, je pak důvodem, proč jsem i přes místy trochu rozevlátou ústřední zápletku zvažoval i nejvyšší hodnocení. A to, že mu macechu chvíli po zhlédnutí kompletního Parks and Recreation hraje právě Amy Poehler je pak už jen třešničkou na dortu. (11.12.2020)

Začíná se to docela dobře, ale najednou zjistíte, že to je vlastně film o chudáčkovi, který se nemlže srovnat s tím, že si jeho rodiče zase vrznou. To je vlastně docela slabé. On kolem sebe kope, všechny nasere, s prominutím, dělá spoustu blbostí, ale asi je to jen fáze, protože je jasné, že mu bude odpuštěno. A, světe, div se, ono tomu tak skutečně je. Šablonovitý film, který má nějakou dobrou postavu, ale to všechno se ztrácí v tom, že už od začátku víte, jakými peripetiemi si projdete. (18.01.2014)

Já se celkem divila tak málu komentářů. A koukla jsem na to. A těšila jsem se, že konečně se stanu jednou z těch, kteří budou "vidět". Teď už ale chápu tu osmičku. Jsem devátá, abych napsala, že tohle nemá moc cenu komentovat. Je to mírně podprůměrná podívaná s krásnou babou v popředí. Ono - proč se nepodívat? Ale zase - proč to vidět? (07.05.2014)