Noční vlak do Lisabonu

Učiteľ sa stane posadnutý knihou, ku ktorej náhodne príde a neskôr jej autorom a tak rozplieta jeho životný pribeh z histórie Lisabonu. Zoznamuje sa s aktérmi a rieši s nimi, čo sa vtedy stalo. Film má dve dejové linky a príjemnú atmosféru. Je to trochu nuda a nepochopila som prečo naraz opustil svoj život a išiel pátrať do cudzieho mesta, ale koniec mal v sebe nádej a to sa mi páčilo. (20.12.2022)

Nevím , kdo tu píše co je který film za žánr- takže toto není ani thriller ani mysteriózní dle mého ani příliš romantické. Pro začátek nechápu co vedlo Raimunda Gregoriuse k cestě do Lisabonu...ale když se od toto odprostím je to velmi silný a zároveŇ jemný příběh několika mladých lidí (toho času již starých na své mládí vzpomínajících), v krásné atmosféře starého Lisabonu (byl jsem tam), takže na film se velmi dobře dívá..škoda,že se nedozvíme jestli zůstal...80% (12.04.2016)

Banální milostný příběh, zahalený do hávu pseudofilosofických řečí. Hodně mě rušilo mezinárodní obsazení a to, že každý mluvil jiným přízvukem (Švýcar Bruno Ganz a Francouzka Mélanie Laurent hrají Portugalce, Američan Jeremy Irons zase Švýcara apod.). Nehledě na to, že z Bernu se přes noc vlakem do Lisabonu opravdu nedostanete. Věřím, že knižní předloha je asi povedenější, ale pouštět se do ní rozhodně nebudu. (02.03.2014)

Neuvěřitelně umrtvující rozplizlá historka s přemírou flashbacků, uspávajícím brnkáním na klavír, hartlovsky hrajícím Ironsem a asi deseti slavnými herci, hrajícími Portugalce, jež do jednoho bezchybně konverzují anglicky se Švýcarem, který přitom umí portugalsky. August jako držitel dvou Zlatých palem tedy klesl hodně hluboko, protože takhle sterilní, absolutně nezajímavý a nesmyslný film se jenom tak nevidí. Hvězda navíc za to, že to není pouhá klasická "lisabonská pohlednice", jak jsem očekával, ale snaží se to i o něco jiného, než prodávat krásy onoho města (tedy nastínit historii, jakkoli neumětelsky). (27.01.2015)

Nočný vlak do Lisabonu alebo Das projekt Náhoda. Pretože nech to uchopím z akéhokoľvek konca pohľadu, vždy mi prídu ako kľúčoví hýbatelia deja na seba nadväzujúce náhody - dievčina, čo chce skočiť v prudkom lejaku z mosta - učiteľ, ktorý prechádza práve vtedy okolo a zabráni smrti - kľúčová knižka, ktorú nájde v jej saku - podobne lístky na vlak nájdené v knihe - otvorené dvere rozbiehajúceho sa expresu (čo spomína aj užívateľ Silas ako mimoriadne podivuhodnú náhodu) - cyklista, ktorý prudko narazí do Profesora. A tak ďalej a tak podobne. Atmosféra filmu a odkrývanie minulosti sa vezie na vlne všeobecne akceptovateľného mainstreamu s jednou šokujúcou vložkou rozdrvenia prstov tĺčikom na mäso. August je ale skúsený rozprávač a pozornosť sa mu udržať podarí, no o žiadne prelomové veľdielo veru nejde. Navyše - klišé - ako v drvivej väčšine takto ladených filmov musí prudko pršať aspoň raz a cigarety zohrávať úlohu prostriedku, vášnivo vychutnávaného a pre atmosféru filmu mimoriadne dôležitého. (10.11.2013)