Reklama

Reklama

Obsahy(1)

K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)

(více)

Recenze (197)

Shakeus 

všechny recenze uživatele

Inteligentní komedie, které pobaví a současně i dojme. Není to vůbec tak potrhlé, jak by člověk čekal od francouzů a místy je atmosféra dokonce až melancholická. Hořké komedie, které jsou současně i vážnými filmy se svého času točili i v jedné malé zemičce ve středu Evropy a mně je tento film trochu připomněl. Humor vychází z víceméně reálných situací a z příběhu, není proto vynucený a o to je cennější a vtipnější. Philippe Noiret je bravurní. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Během promítání jsem cítila skutečně přenádhernou radost tam uvnitř, u srdce. Právě jsem se vrátila z romantického dostaveníčka s Filipem zpátky do reality. Jeho šarm, harmonika, francouzské uličky, lidé venku, v obchůdcích a hlavně komediální nádech celého příběhu mě skutečně zahřály. (přesto přiložím polínko do krbu čistě jen pro udržení dojmu.) Líbil se mi jeho, léty vychytaný, styl policejní práce, dostat se postupně přes malé rybky k těm velkým parybám. Rozesmíval mě jeho zpočátku marný boj naučit Mirka Dušína, jak se dostat k informacím. Sem tam přivřít očko, sem tam se nedívat vůbec, ale hlavně! ty jeho geniální nápady jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Skoro. Ale ten konec! ... no, i slza se drala ven, přátelé. ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Původně jsem čekal, že se bude jednat o klasickou bláznivou komedii ve francouzském duchu ale velice brzy jsem zjistil, že je vše jinak. Celý film je vtipnější pohled na život u policie, kde jsou na denním pořádku úplatky a jiné neřesti, které by si strážci zákona měli rozhodně odpustit. Do tohoto prostředí přijde naivní mladík, kterého se ujme ostřílený mazák a ukáže mu rozdíl mezi teorií a praxí. Herecký výkon Philippa Noireta je výborný ale film plyne zbytečně moc pomalu a nedokáže diváka více vtáhnout do děje. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Naprosto spickova kriminalni komedie o dvou zkorumpovanejch poldech, ale jelikoz jsme ve Francii, tak to jsou stoprocentni sympataci, kterejm clovek musi fandit. V Americe by to urcite udelali stylem, kdy jedinej spravnej polda je chce zatknout. Nejakej vyraznejsi dej tu sice neni, je to spis o jednotlivejch situacich, kdy nejdriv Noiret zaucuje Lhermittea a pote uz vyvadej spolu. Ne vzdy to je sice sranda, precejen dojde i na naky ty vaznejsi momenty, ale komedie prevazuje a nektery fory fakt stoji za to. Navic jak Noiret, tak Lhermitte jsou perfektni. Fakt nemam, co bych tyhle komedii vytknul, jeden z Zidiho nej filmu. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Králem francouzské komedie pro mě není nikdo jiný než Claude Zidi, režisér, který dokázal dokonce i z Pierra Richarda vykouzlit něco více než jen totální nemehlo. Claude Zidi nám tentokráte servíruje příjemnou komedii o dvojici notně zkorumpovaných policistů, kteří se prostě umí ve svém oboru otáčet. Především poklidné a nenucené herectví Philippeho Noireta je jako balzám na duši. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
  • Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)

Reklama

Reklama