Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (224)

bobstock 

všechny recenze uživatele

Pro všechny milovníky šabatích trhlých tanců a zvyků, které vás naučí, co dělat a nedělat každý den v týdnu, kdybyste náhodou neměli co dělat. Funés stále ve formě a řádně překonvertovaný antisemita, bohužel však s hlasem Jiřího Krampola, který se se zpodobněním nebožtíka Filipovského jen těžce pere. Souhlasím s názorem, že František přidal více jak 50% slávy tomuto maličkému kaskadérovi v československých hájích a já této vysokorozpočtové naháněčce dávám krásných 70% ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Louis de Funés patrí medzi hercov, ktorí sa nezmazateľne zapísali do pomyselnej zlatej knihy svetovej kinematografie. Nikdy nezabudnem na to, ako v úlohe komisára Juve naháňal Fantomasa, či keď ako cholerický strážmajster Cruchot hliadkoval v Saint Tropez. Z dnešného politicky korektného pohľadu však najviac kontroverzná je postava, ktorú stvárnil v roku 1973 vo filme "Dobrodružstvá rabína Jákoba" (Les Aventures di Rabbi Jacob). Bola to podarená komédia, pri ktorej som sa dobre pobavil. Pýtam sa však, či by sa mohlo niečo podobné natočiť aj dnes? Pochybujem. Pretože robiť si srandu z členov vyvolenej obce je už tresný čin. *** ()

Reklama

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Na tenhle film s Funesem si nejak nemuzu vzpomenout, takze jsem ho ted asi videl poprve a popravde receno, byla to jizda. Film pracuje se stokrat ohranou zapletkou zameny, nicmene mi tu prisel Funes silenejsi nez normalne a navic sem tvurci vlozily i nejake rasove otazky. I kdyz je tu spousta dokonalejch scen a skvelejch napadu a misty se najde i par originalnich zalezitosti, precejen sem si to nevychutnal na 100%, protoze Krampoluv dabing mi nevyhovuje, nicmene kuli tomu nebudu davat filmu nizsi hodnoceni. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Neobehranost prvnímu setkání s cholerickým rabínem výrazně pomáhá, stejně jako Funesova drobná rozšíření výrazových prostředků. Výrazné hvězdičkové zaokrouhlení nahoru pak patří prostoduché odvaze čt uvést film v době další z válek kolem Gazy v letech zjitřených radikálními kroky všech stran, odvaze snad větší, než nápad původního fr. distributora poslat film do kin ve dnech jomkipurské války. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (16)

  • Vrtulník v závěrečné scéně není zmiňovaný Aérospatiale Alouette, ale Aérospatiale Gazelle. (gug)
  • Z uměleckého hlediska a kritérií společenského dopadu řadí odborníci tento snímek mezi nejlepší Funèsovy filmy, výjimečnému zájmu se komedie těšila i u fanoušků, z nichž mnozí ji považují za nejlepší komikův film. U zrodu filmu stál režisér Gérard Oury, který měl zkušenosti s provokujícími scénáři, a jeho cílem bylo natočit nejen dobrou veselohru, ale také satiru na současný stav xenofobní francouzské společnosti. Nesnášenlivost vůči jiným rasám a náboženstvím byla zosobněna karikaturou maloměšťáckého podnikatele Viktora Datla ve Funèsově podání. Příliš ostré kritické tóny byly také příčinou ustoupení společnosti Gaumont od financování filmu (původní producent Alain Poiré pak nikdy nepřestal litovat, že film nemohl dokončit) a natáčení proběhlo pod vedením Bertranda Javala a záštitou společnosti Film Pomereau. (argenson)

Reklama

Reklama