Drogová válka

Po hrstce diskutabilních či kompromisních titulů jen částečně upomínajících na vrcholná léta vystřihnul Johnnie To nečekaný návrat k vrcholné formě. Tedy přesně řečeno představuje "Drug War" vlastně nový začátek (tedy alespoň doufejme) - v Číně natáčený thriller, který maximalizuje svůj potenciál do doslova nonstop jízdy hýřící nápaditými peripetiemi. Dokonce lze říct, že narozdíl od okázalé scenáristické exhibice vrcholných filmů z pera Yau Nai Hoie přináší Toova novinka jakoby nenápadně vymazlené vyprávění, které jde bez jakýchkoli retartdačních pasáží od jedné napínavé sekvence k druhé. Při čemž ale za zdejší smrští událostí se skrývá promyšlený stroj, jenž precizně vede diváka přesně tam, kam chce. Zásadní roli v tomto procesu hrají představitelé hlavních i vedlejších postav a jejich profilace za pochodu překotného vyprávění, díky čemuž v základu schematické figurky dostaly energii a životnost. Tedy s výjimkou hlavní postavy, která se většinu filmu jeví jako neprostupná, ale nakonec se dostane uhrančivě komplexní profilaci svými činy. Doufejme, že tento umolousaný a chaotickým thriller, který zcela nelítostně přistupuje ke svým postavám a diváckým očekáváním, znamená opravdu nejen resuscitaci, ale vyloženě nový směr Toovy tvorby, který se definitivně přijal výzvu lukrativních čínských koprodukcí, ale při tom v rámci stanovených mantinelů vytvořil zcela výjimečně intenzivní, promyšlené a divácky uhrančivé dílo. (10.02.2013)

Johnnie To se po filmu Sparrow z roku 2008 znovu vrací v plné síle, nejde ani tak o kriminálku, thriller, jako spíše o ukázkové krveprolití, heroic bloodshed finále jako bejk, s moralizujícím apelem, který ovšem není prázdný, jalový, ale dokonale mrazivý. Film pro sebe urval Honglei Sun jako šéf protidrogové jednotky, mráz po zádech jde z výkonu Luise Koo, jako drogového výrobce. Strohý, drsný, ze 2/3 velmi realistický film s parádním finišem, který z paměti hned tak nevymizí. Vypadá to, že i přes regulační omezení čínských úřadů lze vytvořit dobrý film určený pro pevninu, který ovšem nezklame ani milovníky Hong Kongu. (19.06.2013)

K tomu nemohu napsat nic jiného než, že jsem ráda, že jsem to přežila. Nuda to rozhodně není, atmosféra na krájení sekerkou, ale znova bych do toho nešla. Jsem zvyklá z válečných filmů na masakrální scény, ale tohle bylo o něčem jiném a na mě přece jen silné kafčo. Nicméně to ohodnotím směrem nahoru a prosím příště trochu mírnější drogovou jízdu nebo bude sekec. (02.03.2017)

Čert vem, že ne všechno je tu důsledně motivované - takhle zběsilá akční jízda, která se příliš neohlíží na diváka a neúnavně se žene vysokým tempem dopředu, se jen tak nevidí. Téměř po celý film vždy probíhají minimálně dvě linie akce, mezi kterými se přestříhává, a ta jedna z nich navíc bývá ještě rozdělená na další dvě (nebo víc) podskupiny - typicky (1) akce na místě a (2) její pozorování přes skryté kamery. Navíc se tu velmi opojným způsobem využívá hned několik druhů kódování (znaková řeč hluchoněmých, šifry...), což vytváří několik kanálů, kterými si postavy sdělují informace, čímž zase film klade větší divácké nároky. V tomto smyslu je možná trochu škoda, že takřka geniálně rozehraná partie s několikanásobným kradením identit a dalšími libůstkami se ve finále zcvrkne "jen" ve skvěle natočenou a ozvučenou přestřelku na parkovišti, kde už začíná vévodit chaos a čistá žánrová nadsázka. I tak je to velký zážitek, který dnes působí trochu jako zjevení. _______ David Bordwell k Drogové válce napsal tradičně velmi dobrý text na svém blogu, ve kterém si mimo jiné všímá ještě jedné podstatné věci: film na rozdíl od hollywoodských filmů důležité informace nezdůrazňuje, a už vůbec neopakuje - ne nadarmo jsem si během projekce nejednou vzpomněl na Jeden musí z kola ven apod. Další dobrý postřeh je s tím zdvojováním, které by se tady skoro dalo brát jako dominanta snímku. To by tím pádem ospravedlňovalo i ten menší důraz na kompoziční motivovanost u některých prvků (třeba ta dvojitá předávka na semaforech - s doutníky už se pak nijak nepracuje), když důležitější je zachování svrchovaného principu dvojitosti/dualismu. (01.09.2013)

,,…O TREST SMRTI DVAKRÁT NESTOJÍM. CHTĚL BYCH SE NĚJAK VYKOUPIT“..... /// To furt kolem slyším ,,čínskej šmejd, nekupuj to“, ale tohle není špatný! Všichni se chovaj jako já (normálně vole!), kpt. Zhang má charisma žlutýho … kurva teď nevím…, nemelou se žádný píčoviny, ani se neřešej… prostě drogovej thriller, kterej drží tempo, byť příběh může připadat jako další variace na téma – kterak kluci (a holky) z protidrogovýho kápli na zlatou žílu. (ty krávo, to byla věta!) A ta závěrečná přestřelka? Můžeme si o ní myslet cokoliv, ale stejně ji nakonec můžu jen a jen doporučit! I kvůli ní by 3* byly málo! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, kdy mě policajt může říct ,,JDI SE VYSRAT“ a já můžu leda hovno. Udělat. 2.) Baví mě filmy, ve kterejch se mafiáni hecujou s poldama. 3.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (20.07.2013)