Cirque du Soleil: Vzdálené světy 3D

Ta jednoduchá love story, která se táhne celým filmem je vlastně zhola zbytečná, jen nás provází výběrem nejlepších čísel z několika představení Cirque du Soleil. A to jsou samozřejmě příklady mistrovské akrobacie, choreografie i dalších vyspělých technologií. A když se nakonec Erica Linz jako Mia konečně setká se svým vzdušným akrobatem, je z toho parádní vzdušný duet na závěr. Něco mezi akrobacií a baletem. Škoda, že to u nás nešlo do kin... (11.07.2018)

Jako u většiny filmů se záznamem výkonů Cirque du Soleil jsem měla chvíle pocitů čisté estetické poezie - pár minut, vteřin(?), kdy do sebe všechno skvěle zapadne - hudba, choreografie, kostýmy - a jen jsem zírala a užívala si to... a zbytek jsou "jen" vynikající cirkusové výkony... Ale kvůli těm nepředvídatelným okamžikům se vždy ráda na jejich filmy podivám. (04.04.2014)

„Come and dream with me“ pronáší k divákům ve Scorseseho Hugovi B. Kingsley coby G. Méliés a přesně tato „kouzelná formulka“ pasuje i na toto snové fantaskní představení Cirque du Soleil. Přičemž pokud se vám toho podaří dosáhnout, máte (z poloviny) vyhráno. Je veřejným tajemstvím, že hranice mezi kýčem a uměním je tenká, ale když se i mně samotnému podařilo mé cynické JÁ (alespoň po dobu jednadevadesáti min) nechat za dveřmi a ponořit do světa fantazie a iluzí, neměli byste s tím mít větší problém i vy. Nic na tom nemění ani fakt (právě naopak), že samotný příběh je prostinký jako sám život, tj; o lidské touze, hledání, lásce... P.S. kvalitní nápadité 3D tomu dává další (netušený) rozměr. To doslova. Aby také ne, když za kamerou stál vizionář J. Cameron. (04.07.2013)

Vyrazí si takhle dívčina trochu neplánovaně do cirkusu, kde se v cuku letu (doslova) zakouká do akrobata, jenže co se nestane, mladíka z jejího pohledu tak zamrazí, že se neudrží a po strmém pádu se propadne kdo ví kam, načež se dívka ve snaze o jeho záchranu propadne za ním. Ocitne se ve světě, v němž se naprosto všechno vyjadřuje akrobacií a při výpravě za skokanem svých snů nestačí zírat, v jakých podobách se na ní všechen ten pohyb vyvalí. Moje první zkušenost s Cirque de Soleil, musím říct, že samotný tanec mi sedí víc, než jeho akrobatická obdoba, takže mi zdejší čísla zas tak neučarovala (vyjímky se každopádně našly). Udělat je v divadelnější formě alá Pina Bausch, asi budu okouzlenější. Vzdálené světy jsou ale rozhodně audiovizuální bomba, kde je vidět, že se lpělo na každém detailu, aby obraz při jakémkoli zmáčknutí pauzy vypadal jako umělecké dílo. Do toho parádní hudba, do níž se z druhé poloviny přimíchají Beatles, a hodně. Nejlepší je na celém filmu ale právě to v názvu zmíněné 3D: ***** které je tentokrát fakt slušně promakané a já minimálně první půl hodinu měla obavy, že až film skončí, budu muset vytřít všechnu tu vodu, co mi ti zmetci vycákali z televize. Prostor je cítit celou stopáž, vymakanější 3D zachycující neustálý pohyb mělo snad jen Let's Dance 3D. (22.09.2013)

Těžko můžu něco vytknout scéně, ta je nápaditá, skvěle využívá kostýmy, mechanismy i akrobacii, ale problém je tentokrát v hudbě. První poloviny, asi trochu delší polovina filmu, disponuje hudbou etnickou, až chorální, a pak najednou bum! The Beatles. Tohle bylo nečekané a trochu nemístné. Vůbec se to k tomu nehodilo. Miluji písně Beatles, ale tady jsou použity trochu zbytečně. Předpokládám, že se jedná o odkaz na show "Beatles LOVE", kterou má Cirque také ve svém repertoáru, ale tady to s první polovinou prostě působí rušivě. Doufám však, že s "Beatles LOVE" se Cirque opět podívá i k nám, když už jsme tu měli Michaela Jacksona. Největší vinu na neúspěchu filmu však nadále dle mého nese režisér, který prostě nezvládl svou práci a nechal se opájet akrobatickými kousky, aniž by do nich přidal i něco svého, něco navíc. (19.11.2013)