Tetovaný

"Pohrdáte penězi. To chápu. Ale do jaké výše?" Toť otázka. Kolik by mi museli zaplatit, aby jim dovolil odloupnout si Modiglianiho originál i s kůží z mých zad? Asi nic, protože my jsme se s Amedeem Modiglianim poněkud minuli v čase a prostoru, ale Legrain alias Louis Marie de Montignac jeho originál na zádech hrdě nosí. Já jsem se bavil při Mézerayově neustálém smlouvání, při opravě zámku a hlavně či Legrainově ranním troubení a neustálém házení lidí do hladomorny. Tetovaný mi zkrátka přinesl tolik zábavy, kolik jsem od dua de Funès - Gabin očekával. (12.01.2016)

De Funésovy filmy, ve kterých hrál spolu s jinými hvězdami (Bourvil, Montand či Annie Girardot) dopadly na výsost dobře. Nemůžu si pomoct, ale ani jeden z hlavních herců tohoto snímku nepodává svůj výkon. Možná právě přítomnost těchto legend zapříčinily nemožnost plně projevit svůj talent... Osobně bych dal tři a půl... (22.11.2002)

Tohle mě docela zklamalo - nemám rád filmy bez konce. Když sleduji film s de Funésem, který chce dostat obraz, vytetovaný na zádech Gabina, tak chci vidět nějaké lepší zakončení než to že se spřátelí a vykašlou se na to. A i jinak je to průměr - Gabin se svým zámkem s hladomornou a zbraněmi z druhé světové je zábavný, naháněčka se zloději skvělá, ale jinak toho moc vtipného není a některé věci (manželka, černý sluha, sporty) jsou vysloveně pitomé. (01.09.2013)

• Spojenie Funèsa a Gabina v jednom komediálnom počine, síce vo mne od samého začiatku vzbudzovalo nemalé, rozumej, mimoriadne pozitívne očakávania, ale zase na strane druhej, som sa trochu viacej obával toho, či ma náhodou zase tak opätovne nesklame najmä samotný režisér, ktorého režisérska tvorba je zväčša mojej osobe, nie príliš extra naklonenou, a to i napriek tomu, že sa v nej zvyčajne objavoval i renomovaný Jean Gabin. • V samom úvode ale všetko vyzeralo ešte pomerne veľmi sľubne, keď som priam nasával tieto dve herecké legendy francúzskej kinematografie, a to konkrétne v spoločnej a obzvlášť dynamickej, otváracej sekvencii, keď si "Fufu", v totálne nastávajúcej eufórii vášnivého zberateľa obrazov, náhle všimol, že vážený gróf má na svojom chrbte "vytetovanú" reprodukciu Modiglianiho, kedy som sa vlastne behom ozaj krátkeho okamihu, ihneď dozvedel, s čím by som mal teoreticky počas nasledujúcich, zhruba 90 minút, celkovo počítať, pričom akonáhle sa postavy presunuli na iné, odľahlejšie miesto s potenciálnou renováciou letného sídla, tak vtedy som sa oveľa intenzívnejšie zaujímal nielen o to, či si jeden z protagonistov, svoju „zbierku” napokon rozšíri aj v takto bizarnom počínaní, keď by ho chcel doslova „zodrať z kože”, ale aj o to, či sa udalosti stočia presne takým smerom, ktorý by nakoniec vyhovoval obidvom stranám? • Totižto, určite neurobím chybu, ak poviem, že bude pre neho „ťažkým orieškom”, ktorý poriadne rozlúsknuť, nie je vôbec jednoduchou záležitosťou, a to ani nehovoriac o ďalších, prípadných postavách, ktoré by postupne mali vstúpiť do diania. • Lokalita sa pravdepodobne zmenila, no pohnútky postáv sa akosi len opakovali, až sa divák miestami cítil byť nimi málo otráveným, že si vzápätí povzdychol, aký premárnený potenciál! • Herci sa snažia, ako môžu, i keď neviem, či sa dokonca vo svojich rolách občas nestrácali, či povedzme neprehrávali? • Pán František Filipovský bol možno ešte lepším, akým býval sám Originál, a práve preto budú mať jeho filmy vždy nábeh k priaznivejším hodnoteniam, než by tomu bolo trebárs v opačnom prípade... (23.11.2022)

Jediný společný film Jeana Gabina a Louise de Funèse vznikal v nepříliš přátelské atmosféře – oboustranná nevraživost, která mezi oběma hvězdami francouzské kinematografie panovala, není ovšem před kamerou vůbec znát. Funès si zopakoval jednu ze svých tradičních komediálních rolí, tedy rtuťovitého křiklouna, který prahne po penězích a pozornosti, Gabin si naopak libuje v dryáčnické poloze zkrachovalého aristokrata, hájícího sveřepě rozpadající se rodové sídlo. Přestože film čas od času poleví, jeho humor je až nebezpečně nakažlivý a několik gagů patří k tomu nejlepšímu, co lze v komediích tohoto typu spatřit (automobil, hladomorna, drezúra). A v těch salvách smíchu nijak nezaniká ani prastará moudrost, která tvrdí, že šťastným lze být, má-li člověk přátele. (20.10.2020)