Rozbitý svět

Úvod snímku bol pre mňa miernym utrpením, najmä kvôli rozháranosti jednotlivých situácií. Ako keby autor nevedel, čo chce tým príbehom povedať a kam sa dopracovať. Postupom času ma však dejová linka predsa len stiahla a bola radosť pozerať na jednotlivé osudy malej Skunk ako i jej susedov. Stred bol z tohto pohľadu vynikajúci. Záver mi však prišiel pomerne nejednoznačný, akoby nedotiahnutý a uviaznutý kdesi na polceste. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 (31.03.2018)

Tak jako se každý podzim vyvalí spousta nadějných dramata, tak některé z nich prostě vyčnívají nad průměrem obyčejného festivalového konstruktu. Tento podzim je to jednoduše případ Rozbitého světa. Osobité britské drama plné výborné atmosféry, parádních hereckých výkonů a vystavěné na emocionálním kolotoči, který vás především jednou montáží v závěru doslova semele, bez ohledu na menší nedostatky a občasné tíhnutí k momentům zavánějícím přehnanou konstrukcí. Jednoznačný palec nahoru. [80%] (19.10.2013)

Zpočátku se dostavovalo spíše zklamání a jen velmi těžko jsem chápal že tohle byl nejlepší britský film roku 2012. S blížícím se koncem se ovšem dostavilo solidní vygradování a všechny dějové linie se dokonale protnou. Postavy již nejsou zcela černobílé a jejich chování se dá vcelku snadno pochopit. Je to prostě taková člověčinka, která je prosáklá tvrdou realitou. (31.12.2013)

Ještě pár minut před závěrečnými titulky jsem si myslel, že se na autory budu zlobit za to, jak nejdřív rozehráli slibnou, citlivou, ze života dobře odpozorovanou mnohovrstevnatou partii, jen aby s ní v koncovce zakormidlovali do bezpečného přístavu slzopudného melodramatu. Těch posledních pár minut ale měli celé kino včetně mé maličkosti na lopatě tak, že jsem jim odpustil a šel domů lehce rozechvělý. Pak jsem se na to vyspal a druhý den už ve mně mnoho nezůstalo. (30.07.2014)

Milý a zároveň krutý film o sousedech, z nichž každý je svým způsobem v hajzlu. Věci se jim dějí, nebo jim je dělají ostatní lidé, a jedna událost nebo jeden člověk ovlivňuje osudy dalších. Klubko osudů se zamotává a zase rozmotává. Nevinné mávnutí motýlích křídel, špatné slovo ve špatnou chvíli může způsobit katastrofu, aby pak jiná zdánlivě nedůležitá událost nebo náhoda zachránila nebo zničila lidský život. Nejvíce se svým vyzněním film podobá Americké kráse, i když Rozbitý svět dává lidem kolem větší naději, že svět je místem k žití. (24.10.2013)