Still Crazy - Pořád naplno

Kromě úsměvných patriarchálních výstupů Billa Nighyho jsem nezaznamenala žádný další impuls k opakované projekci, jen smutný pohled na bídu návratů do dob, které může oživit pouze remastering... Jóó, vystupovat z rozjetého vlaku se nemá, to může potvrdit třeba Mick Jagger, který se rozhodl stárnout mezigeneračně a díky tomu (a pokroku ve vývoji stimulantů) by o dvacet let mladším Strange Fruit ještě teď nakopal prdel :-) (16.07.2013)

Neumim si svůj život představit bez hudby. A tim pádem i bez hudebních skupin. Jsou skupiny co se nikdy neprosadí, pak jsou ty co se drží a skončí časem a nebo v tom nejlepším a pak ty, co hrajou desítky let. No a občas se některá pokusí o comeback, což se ne vždy povede. Právě skupina Strange Fruit se o to chce pokusit. Celkem jasně danej příběh s příměsí romatiky, humoru, britskýho akcentu a happyendu. Konec se mi líbil asi nejvíc, ale jinak byl celej film parádní. Uvažoval jsem mezi plnym počtem a čtyřma hvězdama. Soundtrack nakonec rozhodl o pěti hvězdách, hlavně díky skladbě "The Flame Still Burns". (04.03.2010)

Vtipně napsaný příběh a příjemně strávených 90 minut ve společnosti stárnoucích rockových bardů, jejichž snaha o návrat na výsluní a popření přísloví "Nikdy nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" je tak sympatická, že jim nelze nefandit. A ačkoliv jejich jednoduchý rock někdy z doby kamenný není můj šálek čaje, v zábavném teatrálním podání geniálního Billyho Nighy se místama stával skoro chuťovkovým pamlskem. A zbytek hereckého ansámblu za ním určitě nezaostával. It´s Only Rock´n´Roll, tak to "dědci" hrňte, vždyť podívejte na Lemmyho :o) (22.05.2006)

Kluci v pokročilém věku chtějí dokázat světu, že ještě nepatří do starého železa. Usměvný snímek z hudebního prostředí, mě velice blízkého. Skvěle jsem se u tohodle filmu bavil. Škoda jen, že takových to kousků není více. Za zmínku stojí také vynikající skladba The Flame Still Burns........( a vlastně i celý soundtrack ) ...... (13.04.2009)

Znáte to: sejdete se na abiturientském večírku a záhy zjistíte, že se nikdo nezměnil, Kdo byl blb, zůstal blbem, šprt šprtem, s kým jste se rádi viděli, toho vidíte rádi zase. A kapela je nemlich to samé. Po prvních chvílích, kdy všichni očekávají, že staré rány a jizvy jsou pryč, se všechno vrací tam, kde to tenkrát skončilo. Příjemná komedie se skvělým a vtipným začátkem, malinko bezradným středem a pohodovým závěrem. (09.08.2014)