Rozkoš
Delight
Režie:
Jitka RudolfováScénář:
Jitka RudolfováKamera:
Ferdinand MazurekHudba:
Filip MíšekHrají:
Jana Plodková, Martin Myšička, Jaroslav Plesl, Jan Budař, Václav Neužil ml., Martin Pechlát, Tomáš Jeřábek, Jakub Žáček, Karel Zima, Jana Andresíková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Posedlost láskou, posedlost uměním, posedlost originalitou, posedlost napodobováním, posedlost úspěchem, posedlost penězi a...posedlost sám sebou. Každá posedlost nás dříve či později dovede k zániku, pokud nad ní ztratíme nadhled, pokud se jí necháme uvláčet. Jenomže jedině při tom „vláčení" - i přes všechny odřeniny a šrámy, můžeme na několik málo okamžiků dojít k nalezení jedinečné ROZKOŠE - a o co jiného v životě vlastně jde? Milena (Jana Plodková) je jako úspěšná filmová střihačka součástí specifického uměleckého prostředí. Čím déle v něm setrvává, tím silnější má pocit, že se postupně ze všeho nějak vytrácí smysl. Vše se stává banálnějším, vše se technologizuje, vše se opakuje a imituje, přičemž kopie je leckdy ceněna více, nežli originál. Milena je zamilovaná do Vladimíra (Martin Myšička), svůj vztah však žije na základě iluze, iluze vztahu, kde hlavní slovo má mobilní telefon. Ten v nás vzbuzuje pocit neustálé blízkosti a přítomnosti milované osoby. Jsme neustále k zastižení, můžeme volat, chceme být voláni, ale hlavně můžeme psát a přijímat - esemesky. Většina jejich komunikace totiž probíhá pouze přes zprávy. Fyzicky jako by Vladimír ani nebyl přítomen. K jejich vzájemnému setkání dochází relativně řídce a většinou se jedná o „sexuální vybití", ovšem z její strany vždy z lásky, v jeho případě je to komplikovanější a pro Milenu stále bolestivě nerozluštitelné. Píší si denně – přeci kdyby mu na ni nezáleželo, tak by jí přeci stále nepsal - stala se z toho pro ni past, ze které se snaží racionálně vymanit, emocionálně však stejně vždy upadá zpět. Snaží se vše ukončit, jenže stále neúspěšně. (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (135)
Milena: "Jako proc Ti vlastne pisu, kdyz o mne vlastne zadny zajem nemas?" Vladimír: "No to je jako jasny, protoze bez toho by nebyla zadna Rozkos, zadne vnitrni napeti, zadna vyprazdnenost dusi, prahnoucich po necem. Zadnej film by nebyl." Milena: "Jses hnusny, cynicky prase, ale ponevadz jsem intouska, reknu to takhle: uz se nemusime potkavat. Nikdy." Vladimír: "Njn. Ale dneska vecir bych Te snad moh jeste jednou-dvakrat voprcat, ne?" Milena: "Tak jo, kdyz myslis." Milena: "Ale prijed az po desate, musim jeste v praci dostrihat tu reklamu na absintovou becherofku." ()
Na české poměry má Rozkoš dost zajímavou kompozici, navíc docela důsledně a bez kompromisů dodržovanou. A pár momentů je opravdu dobrých. Škoda, že přesto jsou zde obsažena všechna klasická stigmata českých pokusů o čistokrevný umělecký film (nejvíce iritující je potřeba neustále zaplňovat zvukovou stopu různými voiceovery, obsahujícími rádoby filozofické plky s co největším počtem cizích slov na jednu větu a týkající se nejlépe vesmíru...ach jo), čímž vzniká nepříliš obohacující křeč. Jinak Plodkové takovéto role sedí velice dobře a štěk Karla Zimy pobavil. ()
Netradiční - hurá! Doufám jen, že po pár dnech nevyšumí. Možná rozehráno příliš příběhů, emocí - na druhou stranu, to všechno hrálo v Milenčině (nečekaná dvojznačnost) velkou roli. Jana ji hraje skvěle - tu zmučená, tu razantní, aby nakonec totálně slítla k hloupým činům. Moderní doba si žádá debilní činy. A ty jsou divákovi předkládány stylem z House of Cards. U mě dobrý. Zeptejte se za týden. Snad nezůstane jen a pouze: "Ona se bojí, že mi stále stojí za ní pro to jít. Stojí za to žít, stojí za to žít ..." ()
Musím ocenit jistou originalitu ztvárnění tohoto příběhu, vizuelně to nemělo chybu. Jana Plodková v roli Mileny příjemně překvapila a její "rozervanost" jsem jí věřila. Finální vyústění bylo také vcelku vtipné, ale místy se objevovalo dost hluchých míst. Balancovala jsem na hraně dvou a tří hvězd, ale vzhledem k těm smskám, které se mi líbily, dávám tři. ()
Rozkoš nesplňuje naprosto základní požadavek, který kladu na každý film – nebaví. Dvě hodiny tlachání a smskování o ničem oživené několika povedenými záběry mě nebavilo ani trochu a nepomohlo ani obsazení výborné Jany Plodkové do hlavní role. Výsledkem je pseudoumělecká hovadina, která se snad může líbit jen artovým nadšencům, ale i u nich nedovedu pochopit, co je tolik baví na tom sledovat podobně marné pokusy o umění. Nedám ani jednu hvězdu, protože dodívat se bylo pro mě doslova utrpení. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (1)
- Jana Plodková si kvůli roli na žádost režisérky Rudolfové musela změnit barvu vlasů. Nejprve zkoušeli všemožné paruky, ale nakonec změnila image docela a vlasy si obarvila. [Zdroj: ČD pro vás] (hippyman)
Související novinky
21. Český lev - nominuj svého favorita!
Česká filmová a televizní akademie vyhlásila nominace na 21. ročník výročních cen Český lev. Vybírala z 29 celovečerních hraných a animovaných filmů a 17 celovečerních dokumentů, uvedených do… (více)
Reklama