Třetí poločas

Celou dobu mě provázela myšlenka, zda si makedonští tvůrci nenatočili něco jako svou verzi srbského "Montevideo, bog te video", v rámci podpory nejoblíbenějšího národního sportu. Nicméně díky besedě s tvůrci konané po projekci "vyvrátil" pan režisér mou domněnku. Film, až na drobnosti, věrně popisuje události před a po bulharské okupaci Makedonie. Téma nalezli tvůrci před deseti lety při hledání podkladů pro pořad o hlavním městě Skopje. Hlavní hrdinové jsou tedy skutečné postavy, jen bývalý německý šampión nebyl ve skutečnosti Němec, ale Maďar. Reálie pak byly doplněny pátráním v bulharských archivech. Ve filmu se závažným tématem však nechybí ani humor, pro mě to je zatím nejlepší film z letošního Febiofestu. V rámci besedy byla též zajímavá reakce divačky z Bulharska, no ale taky bych na to nebyla pyšná. (18.03.2013)

Pro mě nádherný zážitek Febio Festu 2013. Filmy jejichž tématika se dotýká fotbalu, moc nevyhledávám, ale ten zde hraje až druhou roli. Prioritní jsou zde vztahy mezi postavami, životní postoje postav samotných a samozřejmě i zkouška životních postojů na pozadí historických změn, konkrétně s příchodem nacistické ideologie a její persekuce židovského obyvatelstva. Skrze fotbal je zde tato tématika brána z nového, neokoukaného úhlu, což je do tohoto již probádaného filmového moře nový a svěží vítr. Občasná až černá ironie a smysl pro humor se v druhé půli mění v postupující tragédii, která mění, jak myšlení postav, tak i jejich konání i smysl pro zodpovědnost. V každé své minutě výtečný snímek a zcela určitě i podle geniálního scénáře. Nemám jedinou výtku. Pátou hvězdičku neudělím jen kvůli té subjektivně chybějící třešničce na jinak výtečném dortu. 80% (26.03.2013)

V úvodu film ukazuje dobové Skopje jako multikulturální komunitu vmáčknutou mezi srbský imperialismus a fašismus. Hlavní postava je fotbalista  Kosťa (Saško Kocev) , který se zamiluje do Rebeccy (Katarina Ivanovská). Jsou rozděleni náboženstvím a společenskou třídou . Rebecca nejdříve nezávazně flirtuje, ale pak se zamiluje. Film je bohatý na dobové detaily a vykreslení geopolitické situace. (22.05.2021)

Tematicky by se film hodil spíše až na příští víkend, ale měl jsem chuť se zase po čase podívat na balkánskou kinematografii, navíc s českou stopou. Velmi pěkný film o základních a nadčasových hodnotách, který neútočí na city a nenabízí tolik bolestných scén, ačkoli se na ně divák předem připravuje. Líbila se mi i vícejazyčnost, místy jsem se ztrácel v tom, který jazyk vlastně poslouchám. A nemohu si odpustit vysmeknout poklonu Katarině Ivanovske - kdyby všechny modelky z Victoria´s secret předváděly takové herecké výkony, hemžilo by se nám to ve filmech jen krásnými obličeji a výstavními těly. (01.05.2017)

Tento film môže byť lahôdkou nielen pre ľudí, ktorých zaujíma história Balkánu, ale aj pre širokú verejnosť. Je to film podľa skutočných udalostí a prekvapujúco je veľmi podobný iným skutočným udalostiam, ktoré sa odohrali na Ukrajine a ktoré sú sfilmované v diele Матч, avšak svojou povahou je tiež veľmi podobný srbskému Montevideo, bog te video, no napriek podobnosti je jedinečný. Tretí polčas vás uchváti macedónskou kultúrou, ktorá sa výrazne podpisuje pod správanie jednotlivých postáv. Tento film je herecky na perfektnej úrovni, od detí po najstaršiu herečku, to treba vidieť, je to zážitok. Veľké plus je u mňa to, že to je vo viacerých jazykoch, ktoré sú doplnené titulkami a že to nebolo nasilu urobené v jednom alebo dvoch. Film sa nebojí ukázať históriu tak ako bola, nerobí všetko uhladené, ale naopak usiluje sa o reálne spracovanie. Avšak pri týchto filmoch takmer vždy sa všetko do detailov úplne neprepracuje, tu sa to týka najmä vlajok, no ak sa vás tvorcovia neboja zaviesť do drevenej šatne, prejdú s vami typické uličky a verejné miesta, ktoré autentickosťou priam sršia a zavŕšia to prírodným prostredím, tak si to treba užiť. Navyše je film akousi spomienkou, čo je ďalší výrazný moment. Často kritizujem násilie, masakre, samovraždy, nahotu, či sex, no tieto veci k životu patria a pokiaľ ma filmy zaujmú a nechybia v iných podstatných záležitostiach, tak im nemienim nasilu vtĺkať moje predstavy a meniť nejak históriu. Má to príjemnú hudbu, svojský humor, hlášky a je to v pozitívnom oddychovom štýle. Ďalšia vec, ktorá mi dodala úsmev, dodala mi energiu a pripomenula, že sa netreba vzdávať. Našim slovanským macedónskym bratom a sestrám len chcem odkázať, že majú byť na čo hrdí, nádhera! (04.04.2013)