Český žurnál - Série 3 (2015) (série)
Five Births
Režie:
Erika HníkováScénář:
Erika HníkováKamera:
Lukáš HyksaHrají:
Bohuslav SvobodaObsahy(1)
Dokument o opuštěnosti, separaci a neosobním přístupu v praktikách jedné české porodnice. Cyklus Český žurnál přináší autorskou reflexi důležitých problémů z různých oblastí společenského a politického života. Dokumentární film Pět zrození vznikal během dvanácti dnů v porodnici vinohradské nemocnice v Praze, kdy se štábu podařilo zachytit průběh pěti porodů.
Mezitím, co zoufalí a neinformovaní muži čekají na nemocničních chodbách, rodícím ženám jsou podávány chemické látky na urychlení porodů, aniž by jim lékaři vysvětlili, o jaké látky se jedná. Po urychlených porodech dochází běžně k separaci novorozeňat od matek, prý aby si rodičky odpočinuly. Lékaři tak ignorují doporučení Světové zdravotnické organizace, která jasně říká, že oddělení matky a dítěte v první hodině po porodu je pro budoucí imunitu novorozence škodlivé. V dokumentu tak opakovaně zůstávají opuštění všichni aktéři porodu, rodiče i právě narozené dítě, a vzájemně tak nemají šanci se v klíčové poporodní fázi sblížit. Film v pěti kapitolách pozvolna odkrývá necitlivé zákulisí porodní mašinérie v České republice, kde se zdá, že na prvním místě je správně vyplněný papír a rutinní přístup zdravotnického personálu.
Film režisérky Hníkové tak zásadním způsobem přispívá do bouřlivé diskuse kolem podoby a formy českého porodnictví.
(Česká televize)
Recenze (46)
Po formální stránce mi to přišlo průměrný. Ale je to zajímavý a důležitý téma a i tahle krátká sonda ukazuje, že je co zlepšovat. Kupříkladu pan B. Svoboda je sympatický doktor, který deklaruje důraz na přirozený fyziologický průběh, tzn. trpělivost. A informování pacienta co nejzevrubněji. Praxe ale poněkud pokulhává... No, pro mě je to trochu osobnější, protože v FNKV jsem taky zahájil svou životní pouť :-) A pak jsem si vybavil jak jsem tamtéž jako hodně malej byl s tátou za mamkou se sourozencem. Tehdá jste mohli akorát zamávat do okna :-\ Takže přecejen progres... Sečteno: lehkej nadprůměr. P.S. po shlédnutí reakce MUDr. Svobody a zejména přečtení vyjádření poslední rodičky, snižují hodnocení o 2 stupně, protože cílem režisérky bylo vybrat jen negativa... ()
Tak nevim. Já viděl pět dobře odvedených porodů s profesionálním přístupem sester i doktorů a s víceméně spokojenými rodiči. Jo, Hníková se snažila jejich práci devalvovat různými textovými vložkami, které citují všemožné studie, ale problém je ten, že ke každé té odborné práci existuje stejně erudovaná oponentura, což samozřejmě autorka ignoruje. Upřímně řečeno mám v naše porodníky absolutní důvěru a neslyšel jsem od žádného rodiče ze svého okolí, a mám jich kolem sebe x, že by si stěžoval. Takže jako dokument to stojí samozřejmě za starou bačkoru, ale jako hold profesionalitě našich porodnic to docela ujde. Jinak doporučuji si jako doplněk pustit rozhovor Daniely Drtinové s Bohuslavem Svobodou, který uvádí spoustu věcí na pravou míru. 50% ()
Evokovalo mi to něco jako "Manželské etudy - porod." Ale divák se holt musí na některou stranu přiklonit sám, připadalo mi, jako kdyby dokument zobrazoval jen dvě vyhraněné strany - zdravotníky, kteří se s matkami a otci nemazlí a v osobě režisérky tuším ženu, která je samozřejmě při rodičích. Ale i úplná alternativa je k ničemu. Měly by ženy rodit v pralese, jen proto, aby šly věci "přirozeně?" Až na pár vyhrocených situací mi dokument moc nedal, šel zpracovat víc kontaktně. ()
Nevidím tento dokument jako jakoukoliv sondu do českého zdravotnictví či nepotřebnou obžalobu. Porodnictví je zkrátka práce, sestry se baví mezi sebou, nejsou pravděpodobně placeni dostatečně, tatínci čekají dlouho... prostě normální "problémy," které vám snad nebudou novinkou. Dokument kde jsme tou pověstnou mouchou na zdi, a je to celkem nuda. Ale u posledního porodu se přehodíme do úplně jiného filmu. K intenzivního porodu, kde jde o drama, emoce, bezmoc. Vše je skvěle vygradované a dlouhé minuty kdy nastávající maminku nutí k podepsání nějakých dokumentů či doplnění informací do databází je nesnesitelných. Je to intenzivní, je tam krev. Kvůli posledním 20 minutám rozhodně doporučuji... pokud máte dostatečně silný žaludek. 50 % ()
Ohledně stavu českého porodnictví se rozhodně přikláním k názoru režisérky a myslím si, že z valné části zastydlo v hluboké totalitě, nerespektuje porod jako přirozeně plynoucí fyziologický jev a myslím, že dokument tohle docela i ilustruje zobrazením odosobněného prostředí a přístupu. Jako dokument ale tenhle film za moc nestojí. Forma nebyla zvolena šťastně, příliš tlačí na pilu, nenechává moc prostoru pro interpretaci a tím pobouří ještě víc příznivce současného stavu, který bere porod předně jako problém a rodící ženu jako pacientku (těhotenství a porod není nemoc!) a vůbec ne jako svéprávnou klientku. Snaha o maximální dramatizování naprosto normálních věcí taky na objektivitě moc nepřidá (záběr na krvavou botu - jo, u porodu teče krev, nebo na porodní asistentky, které se baví o nákupech - proč by ne když se zrovna nic neděje). Myslím, že je třeba se tímhle tématem zabývat, ale dokument Pět zrození asi není tou nejlepší cestou, jak vyvolat diskuzi, která povede ke změnám, přestože z některých zachycených okamžiku mrazí (celé prostředí nemocnice, osamělá miminka a maminky, celá osoba pana Svobody, upoutání na lůžko v první době porodní, urychlování porodu, tlačení na břicho!, ...). ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama