Odpad město smrt

Na divadle jsem sice Odpad město smrt neviděl, ale protože mám Fassbindera slušně přečteného, rozumím tomu, že si to chtěl vyřídit s německými měšťáky, establishmentem, který se nikdy za Fassbinderova krátkého života s válečnou minulostí důkladně nerozešel, se všemi konformisty, proti kterým se levičácký bouřlivák vymezoval, když o tom tak přemýšlím, tak ho štvalo kde co a kde kdo. Se znalostí německých dějin chápou asi všichni, proč se objevil ve hře velký Žid, a s povědomím o Fassbinderově sexuální orientaci pochopíte, proč jeho postavy mají tak komplikovanou sexualitu. Přenesením hry do českého prostředí se ale tenhle kontext ztrácí a zbyde těžkopádná snaha o velké umění. Zásadní problém mám i s Gabrielou Míčovou. Její prostitutka Romi, aspoň jak ji chápu, měla být uprostřed těch sobeckých zrůdiček, jedinou lidskou bytostí, která se nechá ostatními zneužívat, a člověk k ní měl cítit přinejmenším soucit. Míčová, netuším, jestli je to jejím herectvím, nebo na mě tak působí její osobnost, mi ale přijde stejně odpudivá, resp. nesympatická, jako celý zbytek té podivné sešlosti. Celkový dojem: 25 %. (23.03.2015)

Naprostá lahůdka, jen nevím, zda napsat filmová či divadelní. Neviděl jsem předlohu, což je v mém případě vždy velké plus, neboť k filmovým adaptacím divadelních děl jsem nesmírně kritický a téměř nikdy nejsem spokojený. Hřebejkův počin ale považuji za jakousi poctu, vyjádření obdivu a respektu práce Dušana Pařízka a jeho ansámblu. První obrovské plus je špičkový scénař plný úderných vět a krásných i smutných myšlenek. Druhé plus excelentní výkony sehrané herecké party, jíž vévodí Gabriela Míčová. Třetí plus celkové vykreslení atmosféry, měl jsem pocit, že jsem přímo vtažen do děje, do doby. Jsem nadmíru spokojený. A připojuji se k věčnému a opakovanému spílání pražským radním, že dopustili, aby tak výjimečný soubor zanikl. Dejvické divadlo tak v Praze ztratilo jediného relevantního konkurenta. (19.11.2014)

CITÁT - Správná lež je dobrá, jak svěží rosa u posledního soudu........ Mohl jsem vybrat peprnější citát, ale proč být hned v úvodu sprostý. Výlevy zhrzelé rodiny, která si však žije jen svůj život. Spousta dialogů je povedených a pravdivých, ale značná část je jen odpadem. CITÁT - Chce si tu konečně někdo zašukat??!!!....... Okolo 32 minuty si Romi (Gabriela Míčová) zpívá píseň "Neviem byť sám" od skupiny Elán ze stejnojmenného CD, které vyšlo v roce 2001. Není to tak špatné, jak se to zpočátku zdálo. Nakonec jsem se do toho vžil a užil si sex, násilí a politické kecy ala Miroslav Sládek. CITÁT - Neukojitelné touhy......... (23.11.2014)

Film jsem dosud neviděl a dokud se neobjeví na porůzných internetech, tak ani neuvidím, ale citaci ze zajímavostí si dovolím: Natáčení trvalo osmnáct měsíců. Jednotlivé snímky se totiž netočily paralelně, ale postupně. Později se dotáčely spojovací záběry. [Zdroj: Cinema] (Terva). a oproti tomu: Film vznikl poměrně rychle - od nápadu k premiéře uplynulo půl roku. [Zdroj: deník Metro] (hippyman) hm.... (o=´ (09.02.2014)

Jak jsem psal už u filmu Zakázané uvolnění, tenhle nový Hřebejk mě baví. Možná právě tím, jak v některých svých posledních filmech opustil dřívější bezpečné pole hřejivých pelíškovek a vydal se na riskantní cestu filmové invence, což v českých podmínkách skoro automaticky obnáší narazit na divácké nepochopení. I zde jsem měl pocit naprosté tvůrčí suverenity nesmírně schopného režiséra, který by dovedl natočit takřka cokoli a má tu svobodu svoje vize realizovat, aniž by u toho musel koukat nalevo napravo (čti - brát zřetel na komerční aspekt filmu). Film jsem kdysi zatoužil vidět v momentě, kdy jsem zjistil, že vychází z Fassbindera, což je můj miláček a velký oblíbenec, ale poštěstilo se mi to nakonec po téměř 3 letech od české premiéry. Ničemu to ovšem nevadí, tohle je nadčasový film a možná i jednou dojde většího ocenění, než se mu dostalo po jeho uvedení do kin (tím větším doceněním ovšem nemyslím nějaké blbé nominace na České lvy, kterých se tomuto filmu dostalo požehnaně, ale kladnější divácké přijetí - ten film je krutě nedoceněný). Na filmu mě paradoxně nadchla jeho nefilmovost - z každého záběru, z každé repliky je evidentní, že jde o filmové zpracování původně divadelní předlohy, a tato esenciální "teatrálnost" mi zde neobyčejně sedla (i když jinak poslední dobou nemůžu činohru ani vystát a do divadel jsem zcela přestal chodit). Herci jsou naprosto úžasní - samozřejmě vede fantastická Gabriela Míčová, jejíž herecká kreace je mimořádně působivá a přesvědčivá - ale i všichni ostatní jsou neuvěřitelně výborní (například pěvecká čísla Pechláta jsou kapitola sama pro sebe, a to jsem toho chlapíka přitom nikdy dřív moc nemusel). Když jsem si přečetl, o čem původně pojednával Fassbinderův scénář, musel jsem se usmát tomu, jak byla jeho německá látka adjustována českých podmínkám, ale to konec konců ani jinak nešlo - za sebe mohu napsat, že jsem si tento film velmi užil a Hřebejk u mě získal na vážnosti - komu čest, tomu čest! (02.09.2015)