Reklama

Reklama

Venuše v kožichu

  • Francie La Vénus à la fourrure (více)
Trailer 1
Francie / Polsko, 2013, 96 min (Alternativní 92 min)

Obsahy(1)

Deštivý pařížský podvečer, vylidněné ulice a zapadlé divadlo, kde celý den probíhaly zkoušky na hlavní roli Vandy v adaptaci slavné hry z 19. století Venuše v kožichu. Režisér Thomas už chce z divadla utéct, když v sále uvidí herečku Vandu, energickou, nebojácnou a velmi odhodlanou udělat pro hlavní roli naprosto cokoliv. Pro hlavní roli, do které se až záhadným způsobem perfektně hodí... Legendární režisér Roman Polanski převedl na filmové plátno stejnojmenný hit amerických divadelních scén Davida Ivese. V promyšlené a strhující hře sexuální přitažlivosti, dominance a submise excelují Emmanuelle Seigner a Mathieu Amalric. (Febiofest)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (88)

major.warren 

všechny recenze uživatele

Polanského adaptace Sacher-Masochovy knihy, resp. její divadelní adaptace z pera Davida Ivese, se vydařila skvěle. Po snímku Carnage, kde se mihli všehovšudy sotva čtyři herci (ale jací!), do Venuše v kožichu obsadil Polanski role pouze dvě. První, režiséra Thomase/Severina, ztvárnil vynikající Mathieu Amalric. Herečku Vandu/von Dunajev pak režisérova žena, úchvatná Emmanuelle Seigner. Avšak pro dobrý film to stačí bohatě, zvlášť když si režisér ve svých 80 letech počíná pořád jako dravý mladík. Je to dráždivá, černým humorem a svéráznými dialogy prodchnutá (provokativní) podívaná, která ne každému sedne a už vůbec ne ji každý pochopí. Kdo však četl Masochovu knihu (můj případ), musí být spokojený. Polanski totiž pořád umí a rozhodně neztratil nic z toho, co máme na jeho filmech tak rádi. Stylizace "divadelního filmu" je velmi působivá, byť atmosféru více tvoří Desplatova komorní, ale úžasně výstižná hudba. A finále? O tom nechcete dopředu vědět zhola nic. 7/10. ()

GodComplex 

všechny recenze uživatele

I pres svoji divadelnost, kterou u filmu prevazne nesnasim me to prekvapive chytlo a narozdil od predchozi Carnage i bavilo. Podobnou show o 2 lidech si Polanski zkusil uz pred 20ti lety v Death and the Maiden a v obou pripadech to funguje skvele. Zajimave je, ze Mathieu Amalric ocividne hraje samotneho Polanskiho, takze se vlastne jedna o rodinny pribeh s dokonale WTF koncem. Kazdopadne by to chtelo aby natocil jeste nejaky plnohodnotny film, nez zaklepe backorama. 7/10 ()

Reklama

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Emmanuelle Seigner nám trochu zestárla, ale neztratila nic ze své sexuality, což krásně dokazuje v tomto filmu o dvou hercích, z nichž ten druhý je mladší kopií Romana Polanského. Přes začáteční komediální a humorné scény se příběh přeměňuje do dramatické roviny o dominanci a submisivitě a prohození genderových rolí. Musím říci, že na to, že se celý film odehrává na jedné scéně jsem se ani trochu nenudil. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Erotické dusno, jaké tu od dob Základního instinktu nebylo! Navíc s řekněme rodinným rozměrem, protože mladý Roman Polanski tu samozřejmě je a k němu jeho žena, Emmanuelle Seigner. Právě u Emmanuelle jsem si v některých filmech nebyl jejími výkony příliš jistý, to je ovšem po Venuši v kožichu zapomenuto, její proměna ze "zničené" a promočené ženy, ve skutečnou bohyni, je úchvatná. A co teprve když k hereckému umu přidá ještě ženskost, charisma a samozřejmě nemálo dominance, což se vlastně často nevylučuje. Mathieu Amalric měl co dělat, aby ji stačil. I když vlastně, v některých ohledech stačit neměl, ona podřízenost byla patrná již krátce po úvodu. Jeho výkon je taktéž dokonale reálný, či snad osobní? Občas jsem měl až tento pocit. Jednoduše, chemie mezi herci zde funguje dokonale, film je skutečným koncertem. Prolínání divadelní hry a filmové reality je další silnou částí Venuše, ne vždy je totiž snadno poznatelné, která z těchto částí se zrovna odehrává, což nabádá k většímu zamyšlení. Samozřejmě, není to žádný příběhový zmatek, vše je dokonale zrežírované, sestříhané a především napsané. Dialogy jsou pro film o dvou hercích na divadelním jevišti zcela zásadní, zde je radost je poslouchat. Navíc, nejen z hereckého obsazení je znát, že je Venuše pro Romana Polanského skutečně osobní záležitostí, právě z dialogů je cítit občasné vyřizování účtů "se světem". Málem bych zapomněl... Alexandre Desplat a ta atmosféra celého filmu! Otázkou zůstává, kdo byla Vanda? 80% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Wilhelm Reich, známy psychiater, charakterizoval masochizmus ako sadizmus obrátený smerom dovnútra. Zároveň pridáva štyri charakteristické znaky masochizmu: a) tendencia k nepríjemnému chovaniu, b) tendencia k sebapoškodzovaniu a sebahodnoteniu, c) vášeň k trápeniu iných aj seba, d) prítomný pocit utrpenia. Všetky tieto znaky sa v rôznych formách a časoch objavujú v tejto skvelej konverzačnej dráme o dvoch hercoch. A zároveň svojráznej rovnomennej adaptácii slávneho románu Leopolda von Sachera-Masocha. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama