Piknik

Mohl to být film, na kterém by si něco našla každá věková generace. Krásně mohl něco přinést mladým a zahřát u duše seniory. Potenciál v sobě měl obrovský a já jsem byl prvních 15 minut nadšen z toho, co Česká televize dokázala vytvořit. Jenomže postupně se film začne stávat plytkým blábolem, který se nedá vůbec brát vážně. Některé scény se vážně nepovedli a na jejich opodstatnění ve příběhu by nepřišel ani Sherlock Holmes. Tím mám na mysli hlavně velkou záchranou akci. Pan Tříska byl formát, ale i tak je ta scéna naivní a okatá. Vůbec se mi taky nelíbilo provedení těch flashbacků. Ty úplně bili do očí. Film ale dokonce místy sklouzavá do vztahovky a přinaší milostnou zápletku, která není vůbec vyřešena a vyzní do prázdna. Snorlax to vystihla přesně. Piknik je jako domeček s karet. Vůbec nedrží a nefunguje. Přinaší jen hromadu klišé, kterými ale trpí mnoho současných českých filmů. Dvě hvězdy dávám jen kvůli staré gardě českého filmu, která si natáčení určitě moc užila. Bylo prostě fajn, se na tu naši plejádu koukat. Dokonce jsem cítil, že film prostě chtěl i něco sdělit a přinést. Škoda, že nic nevyšlo. (26.09.2017)

To takhle člověk v neděli večer uloží svoje holky do postele a přemýšlí, co s časem před skvostným filmovým soubojem Belmondo vs. Ventura. Napadne jej, že dá šanci novému českému filmu dle scénáře Stránského a s plejádou hereckých ikon let minulých. Mno... dodíval jsem se na to jen z úcty ke jménům jako Tříska, Trojan st., Munzar, Nárožný, Janžurová a spol. Všechno špatně, úplně všechno. Jedna hvězdička za téma 50. let, které je třeba furt připomínat, aby se vědělo, jací byli komunisti sráči a svině. Jinak nostalgická bída třená se scénáristickou nouzí. (24.02.2014)

Mrzí mě to, ale lepší hodnocení nedám. Ne, že by to bylo úplně špatné a určitým způsobem to i jaksi trochu funguje - zdánlivě velmi vhodný námět na komorní psychologické drama je bohužel slabým scénářem znehodnocen - místo toho, aby se celou dobu řešilo pouze ústřední téma a během těch 80ti minut se ono téma a jeho uchopení a vývoj někam posunuly, se celou dobu řeší podružné věci, jednoduše klasický scenáristický balast na vyplnění dialogů. Ten je samozřejmě potřebný, ale nikdy nesmí jeho množství překročit míru, za kterou se film samotný bez náznaku kamufláže vyjevuje jako zcela bezradný v tom, kam a jak má směřovat. Hezky to ilustruje několikrát se groteskně opakující typ scény, kdy někdo řekne "tak kdo byl teda ten bonzák?!" a někdo jiný odpoví "ale prosímtě nechte už toho!" a tak toho neustále nechávají a pokračuje se v neřešení problému, který si film sám vytyčil jako ústřední. Příznačné je, že aby se celá věc nakonec "vyřešila", musí zapůsobit náhoda. Nevím proč to už dneska nejde, ale když se podívám například na tento televizní film http://www.csfd.cz/film/29334-sedem-svedkov/ , co se týče základního systému ne nepodobný (komorní drama, skupina osob spolu hovoří a vyjevují se nové skutečnosti) připadá mi v porovnání s dnešními jako z jiného světa (teď mě napadá, proč je tam těch postav snad dvacet a ne třeba sedm? proč tam každý bývalý vězeň musí mít manželku, švagra, syny a vnoučata?). V psychologickém filmu mají hrát především tváře v detailech (jako u výše zmíněného snímku) - nejsme přece v divadle a máme možnost pracovat s rámováním dle chuti, Piknik ale s notnou dávkou ironie připomíná filmy Miklóse Jancsóa, protože vidíme krajinou neustále se přesouvající velkou skupinu postav, zabíranou v celcích :). (06.03.2014)

To mě Hynek Bočan trochu zklamal...když pominu přepisování historie (Bytíz byl pracovní tábor, nikoliv koncentrák, jak postavy zmiňují), tak je to nudné a chování postav nelogické....spoilery...nechápu, proč se za záchranou kluka spouští Tříska, když stačilo jen, aby se ten kluk chytil spuštěného provazu...mohli ho v pohodě vytáhnout...ale dobře, pak aspoň chápu Třískovu motivaci, že nepráskne Jindru (Munzar), ačkoliv dobře ví, kdo bonzoval. A tak nejlepší na celém filmu (Munzar teda hraje dobře), tak je milostný trojúhelník Mrkvička, Vlasáková, Neužil. (07.02.2024)

Když jsem se o tomto novém projektu ČT dozvěděl, zaradoval jsem se. Filmů a inscenací tohoto typu je stále málo a bohužel získávám ten dojem, že přichází dost pozdě. Dnešní mladé tahle doba nezajímá. Padesátá léta a komunistické represe jsou jim stejně vzdálené jako Jirásek, maximálně je kvůli tomu prudí někdo z kantorů ve škole. Z nás starších v době celé řady nejistot, které bohužel kapitalismus sebou vždy nese někteří zapomínají na luxus žití ve svobodném a demokratickém světě. Ti ještě starší už to zlé ve většině úplně zapomněli, vzpomínají na recepty na léky za korunu, pobyty v nemocnici zdarma a to že nebyly banány a toaleťák a nesmělo se ven se přeci dalo snést... Zůstávají Ti, které doba semlela. Je jedno zda bojovali na špatné straně fronty proti Němcům, nebo zda ať tak či onak nesouhlasili se zločinným komunistickým režimem či proti němu dokonce bojovali. Tito lidé a jejich rodiny nezapomínají. Bohužel, zdá se, že jich poslední dobou není mnoho. S hrůzou pak sleduji jak členka regulérní parlamentní strany KSČM v rádiu cosi kváká o spravedlivém procesu a popravě Milady Horákové (dyť se doznala!)...Je to tak, komančové postupně po letech trpělivého čekání vylézají z ulit. Nejsou žádnou moderní stranou za kterou se vydávají a která se zřekla zločinů minulosti. Čím dál více je zjevné, že tato zločinecká strana má své tuhé stalinistické jádro. Zle se dělá člověku když tito bolševici zpochybňují okupaci v roce 1968 a když se nějaký novinář ohradí vůči jejich tvrzením, zaštiťují se demokracií a právem na názor! Proto vítám každý takový film. Jenže. Tady se to prostě nepovedlo. Námět sám byl úžasný, ale to zpracování bylo zkrátka příšerné. Ve vší úctě ke všem těm stárnoucím hereckým legendám musím konstatovat, že někteří si tam ten svůj text jen odrecitovali bez emocí. jejich role jsem jim nevěřil. Munzarovy běsy, lezecký zpomalený výkon Třísky, nepochopitelný pláč Bebarové v bunkru... příšerně zpracované flasbacky z padesátých let atd... Zlatá Zdivočelá země říkal jsem si. Je mi to strašně líto. O téhle době ač jsem jí sám nezažil lecos vím, studuji ji a zajímám se o ni. Znám nespočet osudů různých lidí, kteří si prošli komunistickými koncentráky. Snad proto jsem čekal víc a ne jen jakousi inscenaci. Tohle mladším ročníkům pokud na to nedopatřením koukali opravdu nemohlo dát to, co bych od takového filmu očekával. Z úcty ke všem těm perzekuovaným, obětem a k hercům dávám dvě hvězdy, - po filmařské stránce to ale byl průšvih... * * (26.02.2014)