Hledá se prezident

Tak se nám skoro po 5 letech vrátil prezidentský cirkus. Zřejmě bude větší a divočejší. Na tenhle dokument se podívat s odstupem jednoho volebního období je poučné. Je tady spousta zajímavých fragmentů. Na mě nejvíce zapůsobily obrazy kariéristického, tlačeného, nervózního Fischera a samozřejmě tam perlil Milda. Nebyli to však jediní účastníci zájezdu. Prezident se nakonec našel, ale co nás čeká v roce 2018 v tomhle ohledu...no nazdar :) . 75%. PS: Drahoš mi částečně připomíná Fischera, aby tak také nakonec nedopadl. (08.11.2017)

Bylo to o něco lepší než podobnej dokument Spřízněni přímou volbou od Klusáka a Remundy. Problém je v tom, že zatimco Klusák s Remundou to svoje veledílo zveřejnili poměrně rychle po volbách, tak tohle se do televize dostalo až zhruba o rok později, takže už to všechno bylo poněkud vyčpělý. Navíc nejzajímavější a nejvtipnější momenty jsem stejně už viděl v trailerech a různejch ukázkách. Vtipný akorát bylo, jak na konci nějakej študentík s červenejma až fialově zbarvenejma tvářema se skoro rozbrečel, když Želé podpořil před 2. kolem Zemana. (09.01.2014)

Skvěle zkonstruovaný český melodram, ve kterém se režisér se scénáristou stahují do pozadí, aby mohlo dostatečně vyniknout herecké mistrovství všech hlavních (i vedlejších) aktérů. Těžko říci zda je dokument ve výsledku skutečně natolik nestranný, jak režisér Kudrna před premiérou tvrdil. Hlavně v poslední třetině je z filmu cítit velká inklinace ke knížeti, což mě osobně je sympatické, na druhé straně to může zavánět mírnou manipulativností s fakty. Naopak některá fakta získávají nové a zřetelnější souvislosti (Šlouf, Fischer, Schwarzenbergova prohra ad.). Problém představují především samotné hvězdy filmu, u kterých se divák až do samého konce může jen domnívat jak moc velké divadlo hrají a do jaké míry se do své role skutečně vžily. Šokující podívaná se nekoná. Spíše úsměvná česká groteska o tom, jak Miloš k hradu přišel, pravda ke konci s krapet mrazivějším podtónem. Snad dříve nebo později nebude národ parafrázovat jednu českou píseň, o tom že jsme v prdeli a zvolili jsme (jste) si ho sami. (24.03.2013)

Docela smutné pokoukání. Naštěstí jsem tento dokument viděla až v únoru 2014. Technologie moci je děsivá, vítězí kandidát útočící na nejnižší pudy ve společnosti. Máme prezidenta, který odráží hodnoty národa: Arogantního alkoholika s přerostlým egem. Nic povzbudivého. Funkce ministra financí byla zřejmě cenou za podporu Jana Fishera, který se ukázal jako učebnicový nohsled, beta až gama samec. Ne nadarmo se říká : "silnější pes mrdá" ...evidentně animální zákony se silně uplatňují i ve společnosti. Ukončila bych svůj komentář výrokem Sokratovým: „Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.“ (23.02.2014)

NO A CO. Film Hledá se prezident bych možná dokázala vyrobit i sama, kdybych se konečně naučila s tim Movie makerem, jde totiž o směsici záběrů z (před)volebního období, většina z nich stejně už někdy byla ve zprávách, Kudrna si ani nedal tu práci, že by je alespoň barevně sladil, takže chvilku čumíte na klasickou televizní talk show a vzápětí tu máme přepálenou bílou čtvrthodinku bez kontrastu. Žádná spojující linie (jo pardon, "dokument" zachycuje osudy kandidátů od samého počátku kandidatury až po druhé kolo voleb... to totiž ještě nikdo nikde neviděl), film nepřináší nic nového, nevyvolává žádné otázky, maximálně se akorát člověk utvrdí v názorech, které už měl, pravda, přibyde k tomu nový, týkající se ultimátní debžotovitosti těchto 110ti minut. (19.08.2013)