Padesát odstínů šedi

Když několik let o něco zakopávám při každém vstupu do knihkupectví, dříve nebo později mě to přijde strašit. Nejlépe v podobě předvídatelné romantiky, která se přibližně ve třetině transformuje do paradoxního ostudného čehosi. Paradoxního z toho důvodu, že kdo někdy byť jen okrajově v intimních hrátkách experimentoval, má toho pravděpodobně za pár večerů na kontě o dost víc než v sobě skrývá celá smlouva pana Greye. A ostudného čistě proto, protože hlavní hrdinkou je nemožná Ana v podání rovněž nemožné Dakoty Johnson. To Jamie Dornan, jakkoli má úlohu takřka neuhratelnou, dokáže veškeré šílenosti, které se do scénáře z předlohy procpaly, odříkat ve sveřepém výrazu s až překvapivou ctí. Jen mě zkrátka mrzí, jak obrovský humbuk se kolem tak fatálně zbytečné podívané objevoval, objevuje a u dalších dílů opět objevovat bude. Pokud by v Christianově herně opravdu ležel jen ten Xbox, bylo by nám všem mnohem líp. (20.03.2015)

Jackson natočil Pána Prstenů a předvedl, že se dá kniha zfilmovat kvalitně. Někdo stvořil hrůzu jménem Legend of the seeker a předvedl, že se dá Terry Goodking neopakovatelně sprznit a z geniálního díla vznikne filmová megasračka. Sam Taylor udělal z knižního braku film normální úrovně. Jamie sice není hezoun, Dakota hraje stylem nesmím-zvednout-hlas-ani-o-jeden-decibel, ale je to podle knihy a dopadlo to asi nejlíp jak mohlo. Pravděpodobně jsem viděla nějakou podivnou cenzurovanou verzi ale stačilo mi to. Z Odstínů je nejlepší soundtrack - pár skladeb je opravdu velmi! kvalitních a už si je poslouchám v mobilu. Film vidět znovu nemusím ale vezmu-li to po filmové stránce, průměr. (29.03.2015)

Neznášam pankhartov čo zbohatli len kvôli svojim rodičom a nič v živote nedokázali a nepohnú ani prstom. Hlavnému hrdinovi v tomto filme ani to nestačí a musí byť dominantný ešte aj v sexe, inak sa mu jeho dvojcentimetrový čurák nepostaví. Nahota je na nule a ak boli vo filme ukázané aspoň kozy, tak aj to prevažne kozy pána Greya. Od úplného odpadu to zachránil fakt, ktorý je bežný aj v reálnom živote a to fakt, že jedna panna čaká na svoju prvú skúsenosť neskutočne dlho a nakoniec svoj pavučinou ovešaný veniec daruje aj tak tomu najväčšiemu debilovi, čo do konca života neprestane ľutovať. (04.03.2015)

I don't make love. I fuck. Hard. Kdo by to byl řekl, že z bestselleru Padesát odstínů šedi, který již od pohledu není a nebude kandidátem na Nobelovku a je určený spíše dámskému publiku, nebude Oscarový trhák? Božínku, to je tak překvapivé, že se z toho šoku nemůžu vzpamatovat! A co teprve zdejší páni kritici, kteří kvokají blahem nad létajícími auty v rychlém a zběsilém tempu, nad filmem, v němž se cvičená opice dostat do systému Interpolu za dvě sekundy a závěrem, kde na hlavního hrdinu čeká za rohem vždycky kozatá modelka. Takový film je nicméně pro nás, tupé slepice, až příliš intelektuální a inteligentní. Ale teď ve vší vážnosti - kdo nezkritizuje Padesát odstínů, jakoby nebyl. Kdo to nepovažuje za debilní, je sám debil. Osobně si myslím, že inteligentní člověk si vyvodí již z prvních řádků na čsfd (nebo na databázi knih, chcete-li) v jakém duchu film proběhne. Jenomže to by nebyli pánové s mindrákem z malého pinďoura, kdyby se nemuseli povznést nade všechny a nade všechno. Ovcovitost a pozérství lidí mě pravděpodobně nikdy nepřestane překvapovat. Zkopírujte pár slovíček z online slovníku, okořeňte to pár kundami a davy z vás budou šílet. Hm. Upřímně, film není ničím jiným, než klasickým hollywoodským produktem, s několika poplácáními a prsama navíc. A s absencí šťastného konce. Knižní předlohu jsem nečetla, ani mě nijak zvlášť nelákala. A účast Jamieho Dornana byla trochu zklamáním, protože díky The Fall vím, že má na víc. Do filmu jsem tedy nešla s vysokým očekáváním, ale závěrem můžu říct, že to bylo celkem milé překvapení. Troufám si říct, že nebýt špatně napsané hlavní hrdinky, byl by film opravdu hodně příjemnou jednohubkou. My ženský víme to, co žádný hodný Honza prostě nikdy nepochopí - záhadní a chladní muži nás přitahují jako magnet, protože sníme o tom, že takové zničené mučedníky napravíme právě my. Jakkoli nemožné to je, doufáme, že my budeme tou jedinou, která v něm probudí dobráka od kosti. To ale hlavní hrdinku neopravňuje, aby se chovala jako dvanáctiletá zamilovaná husa. U těch adolescentů jsou kousání rtů, hihňání v nevhodných situacích a hloupé otázky možná roztomilé, ale od studentky literatury je to nepřípustné a otravné. Škoda, protože bez tohoto typického klišé charakteru "neviditelné tuctovky" s mozečkem o velikosti hrášku by to překvapivě fungovalo. Mimochodem, moc mě potěšil odkaz na The Fall! "Provaz ,páska, kabelové svorky, vy jste úplný sériový vrah!"- "Dnes ne." (07.03.2015)