Ve spárech yakuzy

Ve filmu se mi nepodařilo najít příběh, který bych měl zájem sledovat. Dva gangy, jeden z nich posílený japonským Yakuzákem, proti sobě nemilosrdně bojují. Díky tomu má režisér příležitost předvést řadu různých morbidností. U některých mi opravdu dobře nebylo. Jinak ale v tom filmu nic není, nebo jsem to nenašel. Kmotr je např. také velmi brutální film, co se týče zobrazeného násilí, ale člověk z něho pozná hlubší souvislosti fungování mafie. Tady jsem si jen říkal, že bych byl OPRAVDU nerad členem takovéhoto gangu, ve kterém mi hrozí i nebezpečí od vlastních lidí, třeba za neopatrně projevenou neúctu k vůdci. Chápu, že mafie je jiný svět, ve kterém je tvrdost nutností a japonská mentalita naprosto odlišná od naší. Velmi se mi líbilo, že se režisér v průběhu filmu nesnažil vzbudit sympatie k postavám (a pokud ano, pak u mě nepochodil), takže jsem nemusel trápit své svědomí tím, že fandím bandě zabijáků. Sympatická začne být jedna z postav až na závěr, což se mi zdá dost originální - při scéně s černochem v autě jsem se velmi pobavil a vytáhla mi film z bahna zatracení. 5/10 (07.12.2005)

Krutosť môže byť vo filme prítomná a nemusí byť pritom viditeľná. Tento film ju nielenže zviditeľnil, ale venoval jej podstatnú časť stopáže. Jedna vražda môže predstavovať desivý zážitok (a nielen pre obeť), ale niekoľko desiatok vrážd už prináša so sebou stereotyp a nudu. A keď okrem vzájomného vyvražďovania sa vo filme veľa iného neuvidím a Kitana nepoznám, nemám dôvod ísť s hodnotením nad tri hviezdičky. (21.04.2010)

Kitanov humor i v takom krvavom filme zaujme a poteší. Z Japonska uniká neželaný člen jednej z yakuzáckych rodín pred istou smrťou za bratom do Ameriky. Neznalosť jazyka i prostredia ho po prvotnom konflikte s členom bratovej kumpánie uzatvárajú do malej kutice. Minulosť však neleží na odvrátenej strane mesiaca, ale stále a pomaly sa vracia na svetlo. Z ukrývajúceho sa človiečika sa po niekoľkých lekciách daných okolitým priekupníkom stáva vodcom nového gangu. Minulosť, pred ktorou utekal za bratom sa vracia v plnej sile aj s konfliktami so susediacimi gangami. Pred záverečnou odplatou talianskej mafie neostáva nič iné len pousmiatie sa spolu s konštatovaním: „Všetci zomrieme“. Veľmi pekne spracovaná krvavá ganksterka, tentoraz na japonský spôsob. Chutila, nevravím. Spôsob, akým Kitano narába s dejom, obrazom i hlavným hrdinom je príznačný pre väčšinu jeho filmov s ním v hlavnej úlohe. (26.09.2004)

Takeshiho výlet do Ameriky vyšel docela dobře. Pomalé vyprávěnění o osudu vyhnaného yakuzáka a jeho přežívání v netradičním prostředí nese klasické Kitanovy přemýšlivé a umělecké prvky. S pohodovým výrazem ve tváři řeší problémy, které mu život přichystal. Kult osobnosti zde dosahuje maxima. Pěkný mix komedie, akce a dramatu. "Zkurvený Japončíci" jsem rozuměl! (16.07.2012)

Film pouze pro Kitanovi fanoušky nebo pro ty, co od snímku o jakuze chtejí něco jiného, než by většina očekávala. Dílo se zvláštně vleče, aby pak důležité momenty nepochopitelně naporcovalo a tam, kde by jeden čekal vyvrcholení akční zápletky, nastaví zrcadlo dramatickému přibrždění (o ano, nesmyslně dlouhé a prázdné prostřihy oničem mi pijí krev). Do kontrastu se tak dostává až přehnaně bezohledné vraždění s vykreslováním charakterů postav, které se ale zároveň jaksi ztrácejí v nevyváženém žánrovém poměru akční / drama. Hodnocení bych dal i nižší, ale nechávám za tři, protože mi film buďto nesedl nebo jsem ne zcela pochopil autorův záměr o vyznění. (09.01.2013)