Země

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)

Baskický kouzelník a velký interptetátor snů, sice v případě Tierra, natočil film, který je o krapet horší než La Ardilla roja, ale onen krapet je tak nepatrný...Výklad jeho snímků nechám na Sigmundu Freudovi, vlastně nenechám, protože se mezi námi vezdejšími už nenachází, tak tedy někomu jinému a snad povolanému. Osobně se raději nechám unášet dvěmi hodinami atmosféry, pro kterou se hodí snad jen přirovnání k větě z Twin Peaks-Fire Walk With Me: "Žijeme ve snu." (06.08.2007)

Originalni a skvele zpracovany eroticky thriller, ktery se svou sexualitou smele vyrovna tem nejlepsim filmum tohoto zanru. Diky dobre kamere je zde spousta nadhernych zaberu. Film pusobi az mysteriozne a ani ne tak diky hlavni postave, jako Silke, ktera je ve sve roli mlade nymfomanky naprosto uveritelna. Krasny film a pokud bych jej nevidel ve spanelsko-ruskem zneni, vysledek by byl jeste emotivnejsi. (07.04.2018)

Bezejmenná španělská krajina. Záhadný muž. Angel. Přijíždí vymítit Stínky. Brouky. Mluví s hlasem ve své hlavě. Filozofuje. Potkává Angelu. Vdanou za Patricia, co rád loví kance. A Marii. Žhavou, dráždivě sexy rusovlasou Marii v koženém oděvu na motorce. Bydlí v modrém domku. Postupně vyplouvá na povrch vztah. A emoce začínají jiskřit. Stejně jako blesky, které zabíjí. Angelo zasáhl do perfektně zařízeného světa surovce Patricia, světa dvou žen, kde vše klape. Patricio se ho nechce vzdát. Angelo je rozpolcený a sám, je nerozhodný. Maria je závislá na sexu a nemůže se zamilovat. Angela je sama a nešťastná, ale zamiluje se jako školačka. Jeden muž, dvě ženy. Jak vše skončí? Vše podbarveno nádhernou, poetickou hudbou a překrásnými hrami s kamerou, dávajícími vyniknout specifické kráse španělských vinic, země s úchvatnou oblohou a nádechem exotiky konce světa. (23.07.2008)

Dvě strany jedné mince. Dvě tváře člověka s nadměrnou obrazotvorností, jedna prý andělská, druhá pozemská. Ángel nás svými existenciálními úvahami o životě a smrti bezprostředně vtahuje do děje. Ovce zasažené bleskem, dialog s již mrtvým pastevcem a téma stínek a zemité chutě vína pozvolna stimuluje zvědavost a zájem. Až do doby, kdy se děj začíná komplikovat a materiálu je na jeden film příliš. Pro Medema je příznačná symbolika, jméno hlavního hrdiny je Ángel a první dívky, se kterou se u vinic setkává Angela. S ní by jeho jedna část, ta andělská, ráda zůstala a milovala ji, co na to ovšem pozemská část? Ta si vybírá Marii, ženu posedlou sexem, jakožto symbolem živočišnosti, ženu svůdnou, vonící rozkoší. Typický konflikt. Je snad tématika filmu inspirovaná Biblí a přenesená do pozemského života? Andělé, Marie, beránek, víno a vinice… Nevím, ale film ve mně evokuje velmi zvláštní a jedinečné pocity. (26.08.2010)