Díra u Hanušovic

I o tom, že chcíp pes, lze natočit dobrej film. Krobot je dobrým pozorovatelem malovesnického dění, postavy ale všechny do jedné hovoří jeho jazykem a to je špatně. Souhlasím s těmi, již tvrdí, že nářečí se tu fakt nepovedlo aklimatizovat. Některé herce beru, jiné obcházím obloukem. Škoda, že tam není víc letní atmosféra, ty dlouhé nehybné záběry si o to přímo říkají. (28.11.2014)

Je sice hezké, že si Krobot zfilmoval to, co chtěl a slušně dokázal znázornit a nasnímat tu všudypřítomnou vesnickou nudu. Jenže když se nuda vesnická změní i v nudu filmovou, jež nemá kvůli své bezdějovosti a nesympatickým postavám moc co nabídnout, tak je to problém. To si radši pustím po letech o mnoho povedenější Divoké včely. (21.02.2015)

Pár zajímavě rozzáběrovaných scén a nucení se do deadpan poetiky nestačí, když film spoléhá na klasické pilíře české komedie: vidláky, chcípáky, vulgarismy, upocené soulože, hvězdy přehrávající v "komických převlecích". K tomu si připočtěme stupidní stereotypy a vynalezení nové formy dialektu, což je tak to jediné, v čem Krobot vyniká. Díra nabízí bídu tuzemské kinematografie v plném rozsahu, jen v trochu přijatelnějším balení. (09.07.2014)

Díru v napůl zdechlé české kinematografii chtěl možná Krobot zaplnit přísnou vidláckou parodií, tajně sebereflektující současný stav naší filmové kultury. Snímek, o kterém by se ovšem dalo dlouze filozofovat, se však naštěstí prezentuje spíše jako oddychová hořká komedie, a nikoli jako provokativní existenciální drama - kterým při o něco větší troše snahy klidně mohl být... (14.09.2016)

Po delší době jsem se nechal zlákat programem České televize, který upoutával na „film oceněný Českými lvy“ a „režisérský filmový debut Miroslava Krobota“. Bohužel už po nějaké půlhodině jsem tušil, že tahle zvláštní mozaika osudů divnolidí z vesnického prostředí u mě slavit úspěch nebude a to jsem ještě netušil, že se do konce filmu nedočkám ani příběhu ani nějakého vypointování. Neříkám, že se tam neobjevilo pár povedených skečů (statik, pan Vitásek, pálení kostí), ale celkově to na mě působilo jako vystřižené prostřední dějství z divadelní hry, kterou sepsali štamgasti z řad ochotníků za jedno odpoledne v hospodě u piva. (04.04.2016)