Nepravděpodobná romance

Moje první setkání s režijní tvorbou (pro mě až dosud zcela neznámého) Ivana Vojnára nedopadlo nakonec vůbec špatně, naopak. Jak jsem ten film vnímal zpočátku rozpačitě až znuděně, postupně mě to začalo vtahovat a ke konci už mě to téměř dokonale dostalo. Film mě od začátku nadchnul nádhernou kamerou, jakož i hereckou přítomností mé velké oblíbenkyně Bereniky Kohoutové (skutečnost, že se v jedné z hlavních rolí objevuje i sám režisér, filmu v mých očích jen přídává na zajímavosti). Překvapivě výborná mi přišla i Alžběta Pažoutová, které se pro svou roli výborně typově hodila. Nakonec mi i sedlo to netradiční zpracování, které rezignuje na tradiční chronologické vyprávění a místo něj přichází se svébytnou obrazovou koláží výjevů s mnohoznačným výkladem. Zasazení většiny děje do prostředí psychiatrické léčebny mi rovněž sedlo a působí neobyčejně autenticky - u mnoha epizodních postav ve filmu jsem se nemohl ubránit dojmu, že to nejspíš byli neherci - skuteční chovanci ústavu. Ačkoli je to hodně osobitý film, který určitě není pro každého, osobně si myslím, že je zde strašně nedoceněný - za mě 4 hvězdy zcela bez problémů. (10.04.2016)

Z prvních reakcí je patrné, že film, zobrazující realitu primárně skrze vyprávění psychicky zdeptané dívky, to u diváků nebude mít jednoduché. Muži asi budou v rozpacích, protože ženské hrdinky jsou nepoddajné, aktivní a i když mají problém svou situaci ustát, nakonec se jim to podaří i bez mužů. Ženy film konfrontuje s tím, že jejich vlastní slabost odolat touze a víře v opravdovost svých citů je strašně zrádná. Je to skutečně nepravděpodobný příběh, jehož základní linie je inspirována skutečným osudem jedné mladé herečky a je toho možná až moc, co jí osud naložil na záda. Navíc je to jen její verze příběhu, kterou vypráví svému lékaři, takže co je pravda? Co se skutečně odehrálo? A je to vůbec relevantní? Z prvních reakcí je jasné, že film je to natolik otevřený, že vás může naštvat, dostat, vykolejit, donutit k tomu se zamyslet. Kdy se vám to naposledy u českého filmu stalo? Jo a výkon Bereniky Kohoutové je exceletní! Film se bude hrát v jednosálových kinech a ze Cinestarů pouze na Andělu a kdyby se mu dařilo, tak uvidíme... (30.10.2013)

Wow, mistrovství světa tupých ošklivých otravných krav, který jsou z něčeho furt strašně zničený a ukřivděný, nic neumí, nic nedělají, jen se tváří jak kyselá prdel, ale z nějakýho důvodu si myslí, že jsou strašně ňuňánkovsky neodolatelný tady finišuje naprosto neuvěřitelným způsobem, kdy si v kině chcete vypíchat oči ostrým rohem vstupenky a nacpat si je do uší, abyste neslyšeli ty nepochopitelný hovna, co z těch uzlíčků neštěstí s rozmazanou řasenkou, za jejichž problémy může vždy někdo jinej, padaj. Sem netušil, že tradice Belly ze Stmívání jako kladné, sympatické a obdivuhodné ženské hrdinky bude tak mocně rezonovat i v nějakym českym filmu! Nejhorší je, že kdyby v tom filmu začala některá labilní megera vytvářet konceptuání umění z menstruační krve, vůbec bych se nad tím nemohl pozastavit, protože v tom filmu se může stát úplně cokoliv a taky se to úplný cokoliv každých pět minut děje. 20% (28.10.2013)

Nepravděpodobný je přístup toho psychologa k pacientce. Nepravděpodobné je, že ženská s vizáží Alžběty Pažoutové se bude živit jako uklízečka. Místo romance jsem dostal psychologické drama. Berenika Kohoutová skvěle vypadá a ani jako o herečce bych o ní neřekl nic špatného. Jenže scenárista a režisér to tím věčným přeskakováním docela zabil. Nehledě na to, že patrně z úsporných důvodů se obsadil i do třetí největší role ve filmu a herecky v ní dokonale selhal. (14.04.2016)

Velmi autentický snímek podle skutečného příběhu. Vtahující prostředí psychiatrické léčebny, krásná kamera. A Berenika se pomalu stává mou oblíbenou českou herečkou. Zajímavý je též fakt, jak málo lidí dovede snímky Ivana Vojnára docenit, přitom právě zde najdeme místo obvyklých klišé hloubku... 75 % (13.06.2022)