Kouzlo měsíčního svitu

„SOPHIE JE ŽIVÝ DŮKAZ, ŽE NA SVĚTĚ EXISTUJÍ TAJEMNÉ VĚCI. JE TO TAKOVÁ POVZNÁŠEJÍCÍ BYTOST! NENÍ DIVU, ŽE BRICE TAK OKOUZLILA…" /// Přesto, že Woody od počátku nasadí pohodový tempo, který drží ho po celou dobu, jde spíš o průměrnej kousek z jeho nevyčerpatelný ošatky. Lehká, nekomplikovaná letní komedie, ve který se hledání smyslu života schovává za vyvolávání duchů, šarlatánství a nadpřirozeno. Film stojí na pomalu sbližující se nesourodý dvojici, která je zábavná díky jednoduchým a úderným slovním výměnám. Funguje taky chemie (mezi herci). Vynikající Colin Firth předvádí postavičku, která dokonale zapadne mezi ostatní Allenovský hrdiny a Ema Stone, je jednoduše milá. A krásná. A rozkošná… Bohužel, postupně začne všeho ubývat. Míň to jiskří a ani děj neskýtá žádný překvápko. Hold, letos tenhle pracující důchodce předvedl „jen“ nenáročnou jednohubku, ve který nám starším mužům radí, ať se nebojíme lásky k mladým holkám. Nebo aby se lásky starších mužů nebály mladý holky? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju zjistit, jestli mě ženská nezačarovala. 2.) Jsem optimistickej romantik se sklony k perfekcionismu a sarkasmu. 3.) Thx za titule ,,atakdalej“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.12.2014)

Woody Allen umí napsat lepší komedie, vtipů tu moc nebylo, osobně jsem myslela, že jich teda bude víc, ale i tak jsem se u některých scén/hlášek, pobavila. Hlavní role byli vybrané dobře (především pak Emma Stone), i když věková hranice mezi hlavními hrdiny se mi zdála až příliš velká. Každopádně se jedná o příjemný film. Neurazí ale ani nenadchne. 3* (07.08.2014)

Komentář obsahuje spoilery. Od pětačtyřicátého filmu osmasedmdesátiletého tvůrce jsem vážně nečekal velkou originalitu. Woody Allen se o ni bohužel ani nesnaží a pouze oprašuje již dříve použité motivy: starší muž zamilovaný do mladší ženy (Manhattan, Užívej si, co to jde), komunikace s mrtvými (Alice), význam sebeklamu a víry v iluze (Purpurová růže z Káhiry), mágové, iluzionisté a šejdíři (Prokletí žlutozeleného škorpiona, Sólokapr). Výchozí premisa by dobře posloužila jedné z Allenových knižních povídek, ale na ploše celovečerního filmu se vyčerpává po první půlhodině. Následujících více než třicet minut sledujeme namísto dalšího rozvíjení zápletky dvě a více osob jedoucích pomalým automobilem nebo vedoucích statický dialog o smrti, Bohu a lásce až za hrob. Vinou chabě motivovaného závěrečného zvratu (který nevysvětluje, jak se na celé hře podíleli Catledgeovi) jde o film nejen mizantropický, ale také mizogynní. Bolestínskému a jízlivému, ačkoli díky Firthovi zároveň neodolatelně šarmantnímu hulvátovi je dáno za pravdu, takže může zůstat sám sebou. Jeho oběť, kterou se po velkou část filmu snaží usvědčit ze lži (paralela k Allenovu osobnímu životu?), již naopak nemáme proč obdivovat. Najednou se před námi ocitá mladá a naivní podvodnice, která nepochopitelně podléhá zlému stárnoucímu cynikovi a nikoli mladému, mužnému a zámožnému hráči na ukulele (soudě ze stoupající popularity tohoto nástroje mezi mladými umělci, hádám, že se Allen skrze Brice vysmívá dnešní mládeži a rychle pomíjejícím trendům). Jediným vysvětlením pro její rozhodnutí z poslední scény je Allenovo toužebné přání, aby se věci měly právě takto, aby krásné dívky typu „manic pixie dream girl“ podléhaly nesnesitelně sarkastickým intelektuálům, kteří na svém chování odmítají cokoli měnit. Vypadá to, že jedinou odměnou pro Sophii za její pomoc s nalezením Stanleyho druhé mízy bude dennodenní připomínání její intelektuální méněcennosti. Kromě pár bonmotů, jejichž pointu Allenovi fanoušci vycítí ve vzduchu dlouho dopředu, a dvou neodolatelných herců, nabízí tahle obhajoba lásky mezi starším mužem a výrazně mladší ženou už jen sofistikovanou vizuální stránku. Skutečnost, že byly pitoreskní a často směle dlouhé záběry Francouzské riviéry a elegantně oblečených herců pořízené na širokoúhlý 35mm film, však pozbývá na významu v kinech s digitální projekcí, tzn. v naprosté většině z nich. Apendix : Bezprostředně po projekci dvouhvězdičková záležitost. Téhož večera jsem nicméně viděl Menzelovy Donšajny a uvědomil si, že zamilovanost starého pána do jeho vlastního ega může nabýt i mnohem zrůdnější podoby. 55% (07.08.2014)

Krásná ukázka toho, jak závěr filmu dokáže zabít celý film. Pro filmy Woodyho Allena mám velkou slabost, tento film po většinu času splňoval přesně má očekávaní. Pohodová komedie, bavila mě atmosféra filmu, bavila mě hudba, bavily mě dialogy, bavili mě herci, ačkoliv mi Colin Firth ne tak úplně do světa Woodyho seděl, ale to dokonale vynahradila kouzelná Emma Stone. Film stále klouzal po povrchu a já stále čekala, kdy už se Woody potopí do hloubky, on se pak ale vytasí s velmi lacinou pointou a děsnými závěrečnými 20 minutami, které nepůsobí ani trochu přirozeně a dokonale kazí celý dojem z filmu. Škoda, nebýt toho naléhavého a nepřesvědčivého závěru, mohlo jít o příjemnou letní jednohubku. (10.08.2014)

Dokonalý trik po allenovsku. Woody ide ale tentoraz málo do hĺbky postáv na to, aby to medzi nimi mohlo fungovať. Iskrenie medzi Firthom a Stonovou funguje nastopro v jedinej scéne (hvezdáreň), a v kľúčovej poslednej štvrtine filmu (po pointe) nefunguje vôbec. Tí dvaja sú povahovo nezlúčiteľní. Keby si racionálneho suchára zahral samotný Woody, aspoň by film nepredstieral nereálne, neusiloval by u nesplniteľnú métu romantického rozmeru, a bol by čistou veselou komédiou. Tri hviezdy s odretými ušami. (07.08.2014)