Predestination

|| Scenár: Michael Spierig, Peter Spierig / Predloha: Robert A. Heinlein - "All you Zombies" | Hudba: Peter Spierig | Distribúcia: Sony Pictures Worldwide Acquisitions | Štúdio: Blacklab Entertainment, Screen Australia, Wolfhound Pictures | Rozpočet: ? $ | Tržby: 3,4 milióna $ | Ocenenia: Australian Film Institute AACTA Award - Kamera, HR Sarah Snook, Strih, Výprava. Spolu: 7 výhier a 5 nominácií || Zhliadnutie tohoto menšieho rodinného filmového projektu od Spierigových som si načasoval veľmi zle. Pustil som si to po dokumente o skutočných ľuďoch a udalostiach, a tak som sa vôbec nedokázal naladiť na sci-fi náladu. Naviac, Predestination je ukážkový prípad príbehu, ktorý je postavený na princípe minimalistického prístupu s tvárou maximalistickej osudovosti. To prvé znamená, že film odohrajú traja herci, a že film obsahuje akurát jeden pekný interiér (To všetko z nízkorozpočtových dôvodov). To druhé zas naznačuje, že sa to pri tom všetkom tvári tak neskutočne jedinečne a vážne, dokonca záhadne, že sa u mňa dostavil "Čože?" efekt. Naviac je to celé samoúčelne divné až nechutné, aby to vytváralo pocit jedinečného príbehu. Možno len fakt zlé načasovanie zhliadnutia, možno len naozaj slabý garážový film s ambíciami o dobití hlavnej vlny. 35% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (29.12.2014)

Všichni jsme Gogo! Není žádným hříchem, je-li hlavní pointa a zápletka hluboce odhadnutelná prakticky po první scéně, ovšem za předpokladu, že tvůrci ví, že tomu tak bude a natočí to celé tak, aby to bylo prostě a jednoduše zábavné. Hle, povedlo se jim to, skvělé komorní sci-fi drama o pár hercích (Hawke je s knírkem příkladně odivnělý, Sarah Shook zas nebývale roztomilá) a pár časových smyčkách. Sice je to předvídatelné, ale na to kašle leguán. Howgh. (04.01.2015)

Pozor! Komentář obsahuje brojlery (když jsme v té drůbežárně).. Dovolím si nastínit osu chronologické posloupnosti: V roce 1945 přinesl kohout před dveře kuře. Z kuřete vyrostla slepice, kterou svedla jiná slepice přešitá na kohouta. Následkem toho nepřešitá slepice snesla vejce, z kterého se vylíhlo kuře. Ihned poté se ho chopil kohout (po explozi zářivky nad hradlem nyní přešitý i nahoře) a v roce 1945 ho přinesl před dveře. Z kuřete vyrostla slepice... Jestli jste zmatení, nevadí. Jen si pamatujte, že se pořád jedná o jeden a tentýž kus drůbeže.. Hrátky podle Heinleina na motivy nevyhnutelnost, had požírající vlastní ocas a vliv časového paradoxu. Paradoxu, který nabízí čas navíc a v případě sebeincestního sci-fi bří Spierigů vám jej bere. Chyběla mi stylovější, do děje vtahující atmosféra, přebývala linie s Fizzle Bomberem a autorské sebevědomí v poslední třetině. Predestination tak visí v konopné time-travel smyčce hned mezi Osudovým dotekem a Looperem a kolem šibeničního vrchu vesele křepčí tucet vřískajících opic.. (10.12.2014)

Celou první polovinu jsem jen doufal, ať ty hezky, někdy ale až příliš násilně cpané tajemství kolem svobodné matky v závěru dávají smysl, aby mě pak druhá polovina rozcupovala na kousky a dala kinematografii Otce a Matku všech paradoxů, a co na tom, že to nejspíše nedává příliš smysl, osobně jsem již tak moc ovlivněný Pánem času, že tohle neřeším. Navíc tady to bylo zamotané do takových uzlů, že jsem vlastně ani neměl potřebu analyzovat a pouze jsem si maximálně užil ten WTF pocit a jak říká KevSpa totální mindfuck. A ve finále tedy film působí velmi samoúčelně, vytvořený pro čistou radost z té šílenosti kolem cestování časem, ale osobně se mi to o to víc líbilo. Jinak soundtrack je podobně minimalistický jak celý film, ale dokáže se v ty správné chvíle objevit ve formě dostatečně akční muziky. A Snook je zřejmě můj objev roku. (31.12.2014)

Těžko lze tento film komentovat, aniž by člověk cokoliv neprozradil z děje. Nuže, budiž komentář mírně spoileroidní. To máte tak, když Skynet z budoucnosti pošle místo vytuněného robota vyžilou a zahořklou umělkyni Hermínu Froditovou. Z toho plyne, že přijdete o všechnu akci a pompézní triky a tedy i parádní zábavu. Určitě si říkáte, proč to ten Segruš srovnává právě s Terminátorem, co? No, odpověď je jednoduchá. Oba filmy pracují se stejnou hypotézou, totiž tou, že cestování do minulosti způsobuje automatické měnění následné budoucnosti, což, jak dobře víme, prostě není možné. Víme, že vycestuje-li někdo do minulosti, vycestuje z doby, kde už se to tak stalo, ergo nelze nic změnit, leda že by nastal paradox a vesmír jako ho známe, by zanikl a na jeho místo by přišel jiný, bizarnější. Jsou lidé, kteří věří, že už se tak stalo, ale to teď nechme stranou. Vraťme se k paní Froditové a jejímu věčnému problému s vejcem a slepicí. Říkám věčnému a myslím to upřímně. Je to totiž problém, který nelze seriozně vyřešit. Jedině pak právě pomocí nemyslných berliček, jakých užívají právě tvůrci Predestinejšů, Terminejtrů a Bektofjůčrů… Jenže, koukáte na tento snímek, oko vaše jest kritické, čekáte cokoliv, a najednou tam Leo DiCaprio říznutej Jodie Fosterovou začne vykládat (SPOILER), jak se místo s vrabčákem narodil s buchtičkou, a že (MEGASPOILER) je sám sobě matkou, dcerou a snad i tetou, otcem, synem i duchem svatým, ty vole. Inu, pocity budou smíšené a vsadím ses vámi o nevím co, že nebudete vědět, jestli se vám to líbilo nebo hnusilo, ale pak stejně dáte spokojené čtyři hvězdy jako já. (03.03.2015)