Denník Dity P.
Obsahy(1)
Kulinářská expertka, kuchařka, šéfredaktorka a autorka populární kuchařky "Deník Dity P." se představuje ve své nové kuchařské show. Spolu s režisérem Davidem Ondříčkem převedli na televizní obrazovku recepty z Ditiny oblíbené kuchařky, která se již dočkala dalšího dotisku. V každém dílu Dita P. uvaří tři recepty a zasadí je do svého skutečného příběhu. Každý díl má příběh, celá série tvoří také příběh. Nezvyklý formát překračuje klasickou cooking show, když používá jazyk dokumentárního filmu... Dita jako průvodce pořadem Deník Dity P. prozrazuje své oblíbené recepty, kulinářské finty i filigránské fígle, zděděné po babičce. Dita totiž zbožňuje vaření a je zamilovaná do jídla. Tak jako si někdo píše deník, Dita si zapisuje recepty. A do jídla, kromě soli a koření, přidává lásku. Věříme, že stejně jako ji našli čtenáři její kuchařky, objeví ji i televizní diváci. Protože jídlo je láska. A jak říká Dita: „Mám se ráda – tak se najím. Mám vás ráda – tak vám uvařím!" Ditino motto „vařím s láskou" není formalita. Dobře ví, jak i obyčejné jídlo dokáže mluvit za ni, jak přivede rodinu, přátele, lásky k jednomu stolu a může se u toho klidně i mlčet. Její lásku ochutnají totiž přímo z talíře... Názvy jednotlivých dílů – Po babičce, Zavařování, Moje dorty, Vyprošťováky, Piknik, Sourozenecká party – prozrazují, že Dita vaří pro svoji rodinu, pro své nejbližší. Natáčelo se ve skutečných kuchyních Dity P., minimalistické městské a útulně venkovské, na chalupě. Nekašírované, vkusné a reálné prostředí dodává receptům neopakovatelnou atmosféru.
Deník Dity P. se „vařečkovým pořadům" vymyká především náladou, estetikou a filmovostí. Nespokojuje se s kultivovaně natočenými recepty a makrodetaily krájené cibule, diváka oslovuje vizualitou a útočí na všechny jeho smysly. A přitom zbývá místo i pro nezlomyslnou nadsázku a vtip. Deník Dity P. umožní zažít televizním divákům stejné štěstí a radost z vaření a stolování, jaké zažívá Dita. Vkus a jednoduchost umocňuje Ditin neopakovatelný způsob moderace... Pro dosažení kultivovaného filmového obrazu je Deník Dity P. natočen ve formátu HD na kameru osazenou filmovými skly, za použití steadicamu, kamerového jeřábu a filmových světel. Tvůrčí štáb režiséra Davida Ondříčka, s kameramanem Janem Šusterem, scenáristkou Marcelou Pecháčkovou a průvodkyní pořadem Ditou Pecháčkovou dokazuje, že moderní pořad o vaření může spojovat vizuální atraktivitu s originalitou a láskou. Vařilo se, peklo a natáčelo při východu i západu slunce, v jarním dešti, pod hvězdnou oblohou. Výsledný formát, vymykající se v České republice dosud uváděným pořadům o vaření, zachycuje intimní a osobní atmosféru přípravy jídel.
(Česká televize)
Recenze (121)
Strašidelný pořad natočený jako nedobré porno. Paní Dita P. se možná osvědčila jako šéfredaktorka popového časopisu o vaření, kdykoliv má ale mluvit na kameru, způsobuje to divákům průjem a vyrážky. Perverzně nasnímané vaření s nesympatickou krákoravou bydlenkou je tak fascinující, že není možné se od něj odtrhnout. Při díle Po sexu, kde paní Dita vylévá mužské sperma do nádoby a vyluzuje mlaskavé zvuky, se mi dělalo mdlo. Sourozenci ústřední postavy vypadají spíše jako její děti a vznikají z toho občas komické situace. Nejlepší komentář? Micka: „Ondříček asi někoho přejel autem, že tohle dostal jako veřejně prospěšné práce.“ ()
Mám ráda kuchařské pořady, tento je však nutné zhodnotit z několika hledisek. Ze strany receptů a jídla musím říct, že vypadá krásně a kdyby mi jídla Dita podala, ochutnala bych vše (a pravděpodobně by mi i chutnalo). Hlavně kvůli tomu i nadále pokračuji ve sledování dalších dílů. Za druhé hlavní protagonistka bohužel není příliš sympatická, vybrané kostýmy příliš nepodtrhnou její přednosti a jako velmi světlá osůbka ve velké bílé kuchyni trochu zaniká. Co však nezaniká je její hrubý hlas (který se ve velké bílé kuchyni navíc divně rozléhá) a lidové vyjadřování - škoda. A jako poslední bod bych zmínila příběh a herce. Příběh, to je velká katastrofa a herci prostě přehrávají a tyto dvě věci pořadu úplně nejvíc ubírají. ()
Ta pani kdyz mluvi tak me to zni jako kdyz nekdo zeleznyma nehtama jezdi po tabuli. Ale je videt ze ji vareni bavi a ze vari rada, coz je to co se pocita. Jelikoz je Klenot tzv. "Hobby Koch" s prevelikou laskou k ceske kuchyni a michani stylu tak musim rict ze jidla Dity P. se u nas velmi ujaly. Hodnotit se mi moc nechce, neb jak rikam, jidla vyborna, ale pani prevelice nesympaticka. Jeji styl humoru neni mym stylem humoru. A to opravdu ani omylem. Ondricek neondricek. ()
Ze začátku mi vadil ústní projev Dity P. a její superlativy za každým slovem. Ale co se týče vaření, tak je to takovej normál, žádné přehnané puntičkářství ale zároveň žádnej Babica :) Obešla bych se i bez křečovitých hereckých výkonů neherců a bez děje, ale chápu filosofii Dity P., kdy pro ní každé jídlo má příběh, proto příběh i v pozadí vaření. Za mě 4 * protože mě baví recepty co vaří a jak vaří. ()
Nejsem fanoušek cooking show a k tomuto pořadu jsem se dostal jako slepej k houslím, nicméně zanechal ve mě opravdu hodně, takže mi nezbývá, než se k této patálii vyjádřit. Především paní Ditu P. vidím poprvé v životě a první věc, která mě napadla je kopírování Nigelly Lawson. Stylizace, nápady, komentáře během vaření, puntíky, toť vše do mrtě vykradené a k tomu ještě dost amatérsky. Když k tomu všemu přičteme ještě nechutně sterilní bílou kuchyň, křovácké vyjadřování a „kýčovito-trapný“ děj, nezbývá než zaplakat. Pro mladé mamči a manži z mimibazaru asi ideální. Sorry. PS: Fakt by mě zajímalo, co v úvodní znělce dělá ten kokot v německém kroji. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama