Partyzán

50. KVIFF - První film na filmovém festivalu, který jsem viděl. To už samo o sobě znamená hodně a především asi to, že na něj nikdy nezapomenu. Za to ale nemůže jenom samotný fakt prvního viděného filmu na festivalu, jako spíš samotný příběh, který mě během okamžiku vhodil do nějakého nejistého meziprostředí toho nejhoršího panelákova, kterého byste si v "civilizovaném" světě snad jenom dokázali na zlomek vteřiny představit. No a v tomto prostředí má hlavní roli Vincent Cassel, který byl naprosto skvělej, ale opět předvedl roli, která nikomu za žádných okolností nemůže být sympatická. Tudíž jeho klasika a já opět marně budu čekat dál, jestli se někdy vůbec dočkám. Partyzán nicméně otevřel hodně zajímavé téma a uzavřel ho přesně v tu chvíli, kdy jsem se nad tím vším začal zamýšlet. Výborný film, ale na mě možná až moc depresivní. I když...jak se to vezme. (05.07.2015)

Jedním z rysů současného "artového" filmu je schopnost podívat se na známou věc z neznámého úhlu. A právě o tento úhel jde, pod tímto úhlem směřuje výsledný vektor ke svému cíli. A tento úhel můžeme stanovit jen tehdy, známe-li jeho výchozí bod, působiště. Je to harémové stádo s dominantním samcem, pravěká horda, náboženská sekta, reálný socialismus? Orientovat se můžeme jen podle toho, co je ve filmu explicitně zřejmé: nutnost vždy a nesporně dokazovat loajalitu s režimem a prakticky demonstrovat, že okolní svět je jiný, tedy zlý. A právě to jsou nejvýraznější znaky všech totalit (mluvit pouze o totalitě nacistické nebo bolševické je pošetile zjednodušující). My, starší Češi, to známe z praxe. Kdo uvedené předpoklady nesplňoval, zůstal sedět v kurníku se slepicemi (já - jako spousta dalších - jsem nesměl vycestovat a mít nějakého podřízeného pracovníka), pokud se mu z něj nepodařilo utéct... Kleimanův film končí v podstatě dříve než začal, neboť stále jen popisuje "výchozí stav". K akci, která musí následovat, se už nedostane. A jaká to bude akce? Domnívám se, že to bude Freudův oblíbený příběh: zabití otce spolkem bratrů - příběh s mimořádnými důsledky pro celou lidskou kulturu, ke které tento film rozhodně patří. (26.11.2015)

Variácia na Shyamalanovú Osadu z roku 2004. Komornejšie podané, bez hororového rozmeru, za to s lepšou psychológiou postáv. Film sa vlečie, nie je vhodný pre konzumného diváka. Je to komorná psychologická dráma rozoberajúca fungovanie uzavretej komunity uprostred nevraživého, špinavého a zlého sveta založenej na jednej autorite a rodičovskú autoritu a obdobie detstva, ktoré je najnáchylnejšie na protesty a odklon od pôvodnej rodičovskej výchovy, ktorým sme si prešli všetci. Aj keď len málokto so zbraňou v ruke. Alexandrové hypnotizujúce anjelské oči a Vincentov štandartne vynikajúci herecký výkon to vyťahujú na 4*. Zaujímavé. (25.12.2015)

Partyzán ve mně vzbudil tak velkou roztříštěnost pocitů, že nejsem zatím schopná ho nějakým způsobem ohodnotit. Herecký výkon Vincenta byl jak jinak než výborný, ale na Jeremyho oči a celkově na jeho Alexe dlouho nezapomenu. Co jsem ale vnímala velmi intenzivně, byl hudební podkres této "Dalího" filmové tvorby. Nicméně Ariel Kleiman je pro mě velkým otazníkem. (06.11.2015)

Film,který rozhodně nemusíte vidět.Na rovinu si to člověk pustí díky Casselovi,ale ani on tento zvláštní nefilm nevytrhne diváka z bačkor.To,že je tak trochu jiný,neznamená,že je boží.Usnul jsem třikrát během filmu.Sám se divím,že jsem měl sílu dodívat tuto epopej o jednom chlapci a Grigoriho jako otce všech.Jediný co doopravdy bylo super,byla hudba,atmosféra nula,děj nula,proč a kdo dělá to a ten zas tohle nula,zabít dva lidi jenom pro co?Na co tam hrála banda matek,která nevtiskla nikomu nic?Ještě karaoke bylo dobrý,trochu jsem si vzpomněl na jeden dánský films z Thajska.Děkuji pěkně,ale tenhle vývar byl z kostky.30% (24.11.2015)