Fanfán Tulipán

Režisér filmu „Fanfan Tulipán" Christian Jaque je jedním z nejosobitějších představitelů soudobého francouzského kinematografického umění. Naši diváci měli v posledních letech možnost seznámit se s některými význačnými filmy tohoto umělce, jako je ku příkladu zpracování povídky francouzského klasického spisovatele Guy de Maupassanta „Kulička", filmový přepis známého Stendhalova románu „Věznice parmská", nebo životopis zakladatele Červeného kříže Henri Dunanta „Člověk člověku". Tentokrát si Christian Jaque zvolil za hrdinu svého nového filmu legendární postavu francouzských lidových písní — Fanfana Tulipána, čestného, nespoutaného a neohroženého vyznavače volnosti a radosti ze života. Scénáristé filmu zpracovali motiv známé písničky o bubeníkovi, který se chce oženit s královskou dcerou, v ucelenou historii dobrodružných osudů Fanfana Tulipána, která se stává nejen oslavou tohoto lidového hrdiny, ale která též svou ostrou, satirickou formou je výrazem nenávisti autorů k nesmyslným válkám, vedeným mocnými tohoto světa na účet lidu. Tuto vůdčí myšlenku filmu správně postřehla nejen pokroková francouzská kritika, ale i široké vrstvy diváků, které přivítaly Fanfana Tulipána s takovým nadšením, že se tento film rázem stal jedním z nejúspěšnějších děl francouzské kinematografie v roce 1952. — Pro nás je „Fanfan Tulipán" novým, přesvědčivým důkazem, že francouzská kinematografie se dokáže ve svých nejlepších dílech oprostit od vlivů dekadentní existencionalistické filosofie, že je schopna vybřednout z beznaděje, pesimismu, formalistických hříček a vytvořit dílo plné optimismu a zdravého lidového veselí, dílo, které svým způsobem vyjadřuje pravé smýšlení a cítění zdravé části francouzského národa a napomáhá jeho mírovému úsilí. Filmový přehled 30/1953 (12.03.2003)

Nestárnoucí klasika. Na tomto a podobných filmech jsem vyrostl a líbí se mi pořád. Není to jen dobrodružná komedie, má v sobě i prvky satiry na šlechtu, armádu a vedení válek. Gérard Philipe s Ginou Lolobrigidou opravdu válí a když si k tomu připočteme i geniální dabing Petra Kostky a Libuše Švormové, vychází nám skutečný šperk navlečený na té nejhonosnější nitce. (16.04.2006)

Svěží, vtipný a neotřelý, takový je film Fanfán Tulipán ve svém originále. Nesnese srovnání s pozdějším nepovedeným remakem. Na svoje stáří si laťku stále drží velmi vysoko. Tenhle film zkrátka neomrzí. Z dnešního hlediska sice působí zrychlené záběry soubojů a jízdy na koni poněkud groteskně, ale co na plat. Tenkrát se tak točilo a bylo to považováno za nejlepší způsob, jak dodat akčním scénám spád a dynamiku. Ve výsledku je to ale jediná věc, která mi vadila. Naštěstí žádné jiné scény nebyly časem znehodnoceny technickým vývojem. Gérard Philipe je ve své roli rošťáckého nevybouřeného mladíka vynikající. Trochu je škoda, že se nevsadilo více na herectví Giny Lollobrigidy a spoléhá se čistě na její okouzlující vzhled. Vedlejší role vesměs vtipně karikovaných vojenských velitelů a aristokracie plní svojí komediální úlohu na výbornou. Historická satira na válku je téma ne příliš všední. Zde je okouzlujícím dojmem ztvárněné. Dočkáme se místy i poněkud absurdních humorných scén, které jsou velice citlivě vpraveny do děje a dokáží pobavit (Narozdíl od remakeu, kde budí trapné rozpaky a sarkastický úsměv.). Jako příklad mohu uvést třeba střelbu z nepřátelského velitelství, kdy Fanfán v zápalu boje hází po nepřátelích z okna oštěp nebo divadlo s popravou a následnou milostí a některé dialogy. Závěr pak končí poněkud nečekaně, když dochází ke splnění osudné přdpovědi, ale trochu jinak než se čekalo. Tohle je film, který se nezapomíná. Originální a svou atmosférou podmanivý. 83% (20.12.2010)

KTERÁPAK SLAVNÁ BITVA TO JE? ÁLE, COPAK SI NEJSOU VŠECHNY BITVY PODOBNÉ? Před třemi dny jsem u Černého tulipána psal, že si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu málokdy plně užít, ale najdou se i vyjímky. A Fanfán Tulipán je určitě jedna z nich. Jeho cesta nejprve před svatbou do armády, pak za krásnou dcerou krále a pak nakonec za tou pravou vyvolenou verbířovou dcerou Adélkou má na pozadí staré doby i starší kinematografie pořád dostatek šarmu, lehkosti a vtipu, aby se i dnes dobře sledovala. Navíc vyniká pěknou válečnou satiru, která bude aktuální už asi navždy a vynahradí některé z mého pohledu nudnější místa jako například už trochu zestárlé šermířské soboje. PO PŘEDSTAVENÍ NÁSLEDUJE TANCOVAČKA. (20.02.2021)

Dobrodružné? Pche, rošťácké! A rošťáky na rozdíl od dobrodruhů a hrdinů (jenž berou své poslání až příliš vážně) nelze nemilovat. Zvlášť když mají šarm Gérarda Philipa. Byla chyba tento film tak dlouho obcházet, ale víte, jak to je: lepší pozdě nežli později. A ve svém věku mohu stále snít, že povedu podobně krásný život! 80 % (05.01.2023)