Kobry a užovky

Zbývá snad jen zatleskat. Nevzpomínám si, kdy naposledy se některému českému snímku podařilo mě takovým způsobem vtáhnout do děje. Prakticky s otevřenou hubou jsem se nechal bez mrknutí oka skoro dvě hodinky krmit a snad bych i zažádal o přidání. Jsem plný dojmů a nevím, kterou část začít chválit nejdřív. Zdá se mi, že zde bylo všechno správně. Luxusními a až neuvěřitelně uvěřitelnými postavami počínaje a výborným výběrem písní konče. Takový příběh ze života o kobrách a užovkách, kde zrovna dvakrát nezáleží na tom kým jste, protože v obou případech se nakonec jedná o hady. Charaktery postav jsou velmi propracované a luxusně zvolené. Vše samozřejmě výborně a uvěřitelně zahrané. V příběhu nejsou hluchá místa. Je to kulervoucí drama, kde jste v neustálém očekávání, co se během následujících minut semele. Navíc je snímek neuvěřitelně depresivní, když si zkusíte představit, že byste se v podobné situaci jednou taktéž ocitli. A snad pro to není ani třeba tolik udělat. Opravdu luxusní film o krásách feťáctví, lákání dočasného pobytu na výsluní, rodinných hodnotách, přátelství až za kriminál, zkrátka o životě se vším co přináší. Vřele doporučuji. A protože už jsem na české snímky téměř zanevřel, tak rovněž děkuji za to, že jim opět budu ochoten udělit asi tak již 15. šanci. Pomalu se nám blíží konec roku a já osobně mám o vlastníkovi nadcházejícího Českého lva jasno. A nekončil bych u jediného. Třeba takové ocenění režie a scénáře považuji za samozřejmost. (09.12.2015)

Prušinovský JE momentálně nejlepším českým filmařem. Takhle přesvědčivě vykreslené charaktery jsme byli zvyklí jako na běžícím pásu sledovat v 80. letech od pánů Menzela a podobných. Kobry a užovky jsou nikdy nekončícím příběhem. Výkon bratří Hádků by zasloužil nejedno ocenění. "Brášin, víš jak." Tohle je zdánlivě další malý český film, který ovšem ještě vyroste časem. Prušinovský to dokázal. 90% (03.03.2015)

Výborne zahrané a realistické v psychológii postáv. Ale s ústredným motívom priateľstva, nabúraného jednou udalosťou, a vôbec s poslednou scénou filmu, ktorá definuje myšlienku filmu, mám problém, ktorý nejde vysvetliť bez SPOILERu: Keď už sa celý film opiera o veľkú myšlienku o priateľstve... nielen že nemal byť naňho naštvaný za to, že “tam" skončil sám, on ho nemal vôbec označiť za spoluúčastníka udalosti. (26.02.2015)

Kobry a užovky vykreslují ten pravý "sídliskový sen", kdy bez příkras a korektnosti vypráví o lidech z ulice. V centru dění je průměrný čecháček, který chce cokoli, jen ne v tom průměru zůstat. Ironií je, že právě tím svoji obyčejnost potvrzuje, viz závěr. Nicméně i tak působí jako sympaťák, protože negativní pozornost na sebe strhuje koule na noze jménem brácha-drban. Ani tak ho však nelze nenávidět, je to velice dobře napsaná a ještě lépe zahraná postava... Z české tvorby nečekaně kvalitní drama. 8/10 (24.02.2016)

"Mně už kurva čtyřicet bylo a je to dost v píči, páč nemám žádnej plán. Diamant v muzeu z AZ Kvízu mi utek, hadry neletěj a z vykrádání chatek jsem už vyrostl." A to byl citát, vole, takže žádný bany! Díky GPDR ale nemůžu říct, kdo si to po filmu pomyslel. Příběh o nesnesitelné lehkostí bytí moderních troglodytů směle řadím mezi perly české kinematografie poslední doby. Takhle nádherně zpracovat mizérii 98,8 % lidí tvořících masy, individuálně zcela zbytečných a po svém odchodu velmi záhy zapomenutých, umíme asi jen my. Pro případného čtenáře s pocitem o své 1,2 % výjimečnosti: Mýlíš se. (22.04.2018)