Rap (E03)

Keby tu boli spomenutí napríklad Prago Union (skupina s výbornými, inteligentnými textami, na čele s Katom - pôvodne z tiež úspešného zoskupenia Chaozz, teraz hrávajúci aj s živou kapelou), možno by uverili aj nefanúšikovia žánru, že rap stále žije. Tu ale išlo len o jednu crew - PSH. Názov je teda zavádzajúci, pretože sa nejedná o dokument o tomto hudobnom štýle ako takom, čo som si pred pozretím logicky, ale žiaľ naivne myslel a očakával. (01.08.2015)

Třetí díl, tentokrát o rapu, mám shlédnutý a musím říct, že byl...o hovně :/. Těšil jsem se na něco zábavnějšího, na nějaká zajímavá setkání, příběhy atd., místo toho jsem viděl vyřízenýho Oriona, který působí, jako že na tom zřejmě za chvíli bude podobně jako Hošek z Plexis v prvním dílu o punku. Zrovna PSH mám rád, ale prostě tohle mě zklamalo no, co dodat.... (18.03.2015)

Dokumentárně velmi, velmi, velmi špatné, o dané komunitě to řekne asi tolik, jako můj následující text (a ne, není to tím, že rap nemám rád, je to tím, jak je to nepovedené) : \sy-ja e s d daslkůelků dei r rtopjia, .dmg lůky gj asznjbd cvars djh f\f s k dljbh k k aůsglp d AHSTJK F eakjpsdt d dsgfdtnj d ydfshdkgjp s dsyfgkjnůer sůkea Od Bohdana bláhovce hodně velké zklamání, plné unylých promluv (jestli on to neměl být rap, ale nevím, rytmus to nemělo, rým to nemělo, divně to znělo..) a zcela nezajímavých záběrů na pár rapujících jedinců. Škoda. (09.04.2015)

Hey! Hip hop je jasnej fenomén dneška a jestli se zejtra chcete probudit jako hvězda internetu, tak není nic jednoduššího než hodit na youtube svý rapový video, stačí nasadit to správný štýlo a mít vlohy k rýmování, něco jako dým – tým. Ale nejdůležitější jsou samo sebou hadry, takže požádejte svou gangsta matinku, ať vám u čapky přejede napařovačkou kšilt pěkně do rovna, pořiďte si mikinu s hustokapucou, kalhoty musí mít rozkrok co nejníž, ale bacha, je dobré, se v nich došourat alespoň k mikráku, až budete do lidí valit ten svůj chiciano rap. Fo'sho, je třeba navěsit na sebe řetězů, co krk unese. Parádní kousky se daj třeba sehnat v železářství. Kdo už ale vyčerpal svou gangsta kinder kreditku, tak mu nezbyde než okrást jinýho nigga kámoše. Jo, teď žijete ten správnej ghetto life. Ve volnejch chvílích se ještě sluší počmárat nějakou tu kulturní památku sprejem, nebo dealovat koks říznutej práškem do pečiva. A nezapomeň, čím víc featů máš na svej rapovej desce, tím větší hoper seš, jasný bro?! (19.03.2015)

Tak to byla chvílema fakt sranda, akorát mi z toho bylo zároveň dost smutno. "Its ofišl!" Chvílema to tedy bylo i utrpení, ale hlavně, hlavně to byla strašná nuda - podobně jako ostatní díly, které jsem zatím viděla. Proč tyhle "dokumenty" musejí být tak strašně nudné? 26 minut, a tvůrci nepřišli na způsob, jak zajímavě (protože předpokládám, že aby cyklus dokumentů byl zpracován zajímavě byl jejich cíl) a hlavně zároveň poutavě v rámci této stopáže představit nějakou tu jimi zvolenou subkulturu? 26 minut a člověk se málem ukouše nudou, až na občasné momenty, např. "dal mi do ruky majk", "pokřtít desku je jako pokřtít dítě, pokřtít desku je jako krotit zvíře", "tramtada, jste trumpety, nejste frajeři", zombie, zombie, šůba důba...., "žiju si svůj rokenrolrep, lepší než předstírat, že jsem komisař Rex", anebo absolutních rýmů jako "klub má backstage, ....., než jdeme na stage!" (28.05.2015)