Chléb, láska a fantasie

Suverenne najlepsi film rezisera Luigi Comenciniho, tieto dva filmy, Pane Amore e Fantasia + Pane, amore e Gelosia zabezpecili reziserovi Comencinimu slavu a uznanie. Vyborna, co vyborna doslova genialna talianska veselohra - vsetko podstatne spomina oficialny distributor, takze nebudem to opakovat. kazdopadne ja bych hned barl taliansku dedinu v 50. rokoch s takymito ludmi .... dialogy su perfektne, exteriery na urovni ... nesmie chybat happyend. S maximalnym hodnotenim nevaham, Comencini sa ukazal ako talentovany reziser : 100 % (03.11.2020)

Prostinká pohodová komedie z prostředí chudé italské horské vesnice neztratila ani po téměř šedesáti letech od svého vzniku kouzlo a vtip. S velkým potěšením jsem se na ni nedávno znovu podívala i s původním dabingem ve kterém zazněla skvělá hláška, která mi na celá léta uvízla v paměti a kterou pronesla v místním vězení krásná přidrzlá divoška „výtržnice“ Gina Lollobrigida k šarmantnímu strážmistru Vittorio De Sicovi : „Myslela jsem na osla a vzpomněla jsem si na tebe“. No není to kouzelné! (25.05.2011)

Italie musela po druhé světové válce za prvé žehlit svůj pošramocený obraz ve světě, a za druhé pomocí filmu vychovávat italské vesničany. A tak se ocitáme v pohádkové vesničce plné rázovitých, ale v jádru milých a hodných vesničanů, krásných temperamentních dívek a hlavně, jak přímo upozorňují úvodní titulky, strážníků. Ti byli vesničany ve skutečnosti považováni za zlo, prodlouženou ruku zlodějského státu (Jaký byl prvotní impuls pro vznik Mafie?). V této vesničce dojde na konci filmu k zázraku - láskyplnému splynutí strážníků a vesničanek. Nejedná se ani tak o komedii, jako o vesnickou pohádkovou idylu. Skutečnost pronikla do filmů později (například marný boj Franca Nera ve filmu Den Sovy). (29.05.2010)

Tato veselohra, nikoliv ze současného vesnického života, jak oznamuje obsah k tomuto filmu (oficiální text distributora), ale dějem z doby krátce poválečné je roztomilá, úsměvná, ale také o něčem vypovídající. Vypovídá o těžkém životě chudých obyvatel jedné nejmenované horské italské vesničky. ... Chléb, láska a fantazie. Tři atributy jasně vyjadřující oč tu běží. CHLÉB znamená často jedinou obživu, LÁSKA zase něco, čeho může být někdy dostatek až nadbytek a konečně FANTAZII zastupují přání a myšlenky zamilovaných i těch druhých. Gina Lollobrigita temperamentem oplývá jako naše Jiřinka Bohdalová ve snímku "Ženu ani květinou neuhodíš" (1966) a Vittorio De Sica vyzařuje kolem sebe auriolu důstojnosti a serióznosti jako náš Václav Voska při notoricky známých milostných scénách. Charakterizoval bych tento snímek jako oddychovou veselohru pro ty, kteří nehledají ve veselohře pouze humor, ale přijde jim vhod i nahlédnutí do "černobílého" života chudých lidí (černobílého obrazně i doslova) v poválečné Itálii. (10.08.2009)

Niekto v komentároch prirovnal tento film k Slnku, senu a tomu ďalšiemu pred pol storočím. Mal pravdu. Život v chudobnej dedine s výraznými postavičkami je spestrený každodennými drobnými udalosťami, ktoré sa medzi obyvateľmi šíria rýchlosťou internetu. Film je jemnou, láskavou komédiou, ktorá má oproti Slnku, senu atď. obrovskú výhodu vo Vittoriovi a Gine. Pred mnohými desaťročiami bol film populárny nielen doma, ale aj u nás, pretože každý film západnej proveniencie, ktorí cenzori k nám pustili sa stretával nielen so zvýšeným záujmom, ale aj s úspechom. U nás k tomu prispel aj veľmi vydarený dabing. (05.09.2020)