Spotlight

Dost zajímavý námět, bohužel hodně špatně zpracovaný. Roztahaný do dvou hodin, kde jsem se prostě místy nudila. Hned od začátku na nás navalili spoustu jmen, ve kterých jsem se nevyznala a pak jsem až do konce filmu tápala o kom to vlastně mluví. V celém filmu vlastně nebyla žádná "akce" pořád se jen pátralo a pátralo a nic víc. Herecké výkony mě pak taky příliš neoslnili. Bylo to obsazené dobře a herci to tedy zahráli obstojně, ale žádné výkony století se nekonali. 2* (18.01.2016)

Skvostně obsazené seriozní novinářské drama, které nutně musí ve silně katolické Americe vzbudit emoce. První půlka je taková pozvolná, pomalá a pouze připravuje oslí můstek na silně emotivní rozuzlení, které vyrazí dech nejen novinářúm ze Spotlight. Právem nominované na oscara a vůbec bych se nezlobil, pokud to něco uzme, hlavně aby u toho nebyl Eddie Redmayne...75% (02.02.2016)

Levná, úsporná a přece áčková filmařina, kolem které se točí celý Hollywood. Spotlight není o emocích, ale o faktech, proto ty Oscary. Skvělá věc a zároveň největší nevýhoda pro diváka, jelikož tahle dvouhodinová procedurálka je místy trochu monotónní, únavná a neosobní. Na druhou stranu tématika o které se tu mluví a výpovědní hodnoty které zanechává jsou bezprecedentní, skoro až démonické a jasně indikující, že církev je prvotřídní svinstvo. (14.05.2016)

Kněžské svatouškovství, podané na příkladu převážně evangelické země historických evropských disidentů USA, se zdaleka nevztahuje jen na tuto zemi. Úsporný střih, důkladný ponor do námětu, kvalitní herecké obsazení, snaha o věcnost a konkrétnost, brilantní dialogy, to všechno vytváří obraz dynamické struktury té lepší - bohužel současně i té méně vábivé - stránky americké demokracie. Nevýznamná není ani problematizace (více na místě by byl ostřejší výraz zpochybňování seriozního novinářství) bulvárního novinářství a hold seriozní žurnalistice, kterou ve filmu dělají chybující - a chyby přiznávající - lidé z masa a kostí. Nepřímo dotčen tu je i Vatikán a svatý papež Jan Pavel I. Kardinál, který se na kněžské pedofílii přímo spolupodílel, byl vykopnut svou církví nahoru do Říma (Vatikánu). Úděsná jsou i dostupná, v závěrečných titulcích uváděná čísla: na pedofílii se podílelo zhruba 16% kněží v obvodu působnosti bostonské církevní provincie (skutečné číslo mohlo být ještě větší). K tomu všemu není co dodat. Svatouškovství není doplňkem, ale protikladem svatosti. Nevoní po myrze, ale po fekáliích a síře. Není boží, ale ďábelské. Hlavním ďáblovým nástrojem je - a není to náhoda - rovněž svatouškovský, nelidský celibát. (06.04.2016)

Procedurální minimalistické novinářské drama par excellence, které je o novinařině a novinářích stejnou měrou jako o samotném tématu oné reportáže. Jde svým způsobem o filmovou reportáž, jak se dělá poctivá investigativní reportáž, spíše než o novinářský thriller, jaký byste si představili na základě toho, o čem ta reportáž pojednává a co odhaluje. Až na výjimky potvrzující pravidlo žádný prostor pro zázemí či osobní problémy; pouze několikaměsíční získávání zdroje za zdrojem, potvrzování věrohodnosti zdrojů, dokumentů, statistik, vyjádření, trávení nekonečných hodin v archívech a postupné doplňování skládačky kousek po kousku, dokud nevznikne ucelený znepokojivý obrázek. Komu to "jakoby zpovzdálí sledované a na samou kost osekané" pojetí sedne, ten si bude rochnit blahem. Nabízelo se pojmout to a vystavět čistě na oné kauze, více se zaměřit na emoce či samotné kněží, církev i oběti a mohla se ctít žánrová pravidla novinářského thrilleru, ale od toho jsou tu jiní. A právě ona zdánlivá nezaujatost a civilnost tomu nebývale dodává na působivosti a ve výsledku i hrůznosti, jak to umí jen strohá fakta a jak by to více "emočně na první signální angažovaný" snímek nikdy nedokázal. (06.01.2016)