Fotograf

Polské a ruské vztahy byly po dlouhá staletí zatíženy vzájemným soupeřením, které se v období novověku zásadní změnou rovnováhy moci v oblasti východní Evropy ve prospěch carské říše na dlouhou dobu změnilo ve ztrátu polské samostatnosti a trýznivou zkušenost Poláků s represivní, zaostalou a mizerně řízenou státní mocí. O to víc překvapí umístění děje snímku na území dnešního Ruska i fakt, že drtivá většina dialogů se odehrává v ruštině. K fotografovi nemá smysl přistupovat jako k běžné kriminálce o nepolapitelném fantomovi, který za sebou nechává zmařené lidské životy. Mnohem víc jde o mysteriózní příběh, prostřednictvím kterého se autoři vrací k nedávné minulosti a osvětlují podstatu fungování sovětského systému a jeho dopady na celou společnost. Nenechte se odradit absurdními prvky ani matoucím žánrovým zařazením. Tohle je silný a originálně natočený film o jedinci, který se nejdřív chtěl systému dokonale přizpůsobit, aby se mu posléze svérázným, krutým způsobem vzbouřil. Jako bonus navíc tady funguje přítomnost zajímavé a neokoukané Taťjany Arntgolc. Tohle je pro mě herecký objev jako hrom a doufám, že ještě budu mít příležitost její herectví v nějakém solidním bijáku obdivovat. Celkový dojem: 80 %. (18.04.2018)

Výborný polský film, který mě hodně bavil. Sice mě trochu překvapilo, že se v něm mluví téměř výhradně jen rusky a polština tam skoro nezazní, ale vlastně to je logické vzhledem k zasazení většiny děje do Moskvy. (Rovněž mě tam trochu zarazilo, že hlavní postavy ruských vyšetřovatelů jezdí v luxusních audinách - buď to byl product placement, nebo nevím. Nějak se mi nechce věřit, že by policie v Moskvě měla tak prémiový vozový park). Vzato kolem a kolem, asi v tom filmu není nic, co bychom už neviděli někde jinde - v kriminálním žánru podle mě už snad ani nejde vymyslet něco vyloženě nového - ale nějak mi to nevadilo. Když se podaří jednotlivé složky spojit dobře dohromady - mít zajímavé postavy vraha i detektivů, napínavou atmosféru, kvalitní kameru, hudbu a střih, tak v podstatě nemůže vzniknout špatný film. Zde se to povedlo dokonale a těch 110 minut mi uteklo jako nic. Velké díky České televizi, že po dlouhé době v té jejich programové bídě odvysílala něco, na co se dalo koukat. (04.02.2018)

,,MYSLÍME SI, ŽE VRAHEM JE FOTOGRAF. NEJDÉLE HLEDANÝ ZABIJÁK V RUSKU. A TY JSI JEDINÁ OSOBA, KTERÁ PŘEŽILA SETKÁNÍ...“… /// Zajímavej chlapec tenhle Kolja. Věřte, že by byl ozdobou každýho hororu! Pak ten příběh… ze současnosti, plnej flashbacků z minulosti, ukazujících, jak „monstrum“ vyrůstalo. Navíc v tý době, v komunistický SSSR, nepanovala zrovna idylická atmosféra. Psychologický krimi-drama-thriller o nahánění sériového vraha se zvláštní minulostí, toho navíc dost řekne i o vztahu Rusů a Poláků. Výbornej film, u kterého mě překvapil závěr, protože jsem nečekal, že… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu si vychovat masovýho vraha. 2.) Měl jsem netradiční dětství. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.02.2019)

Ze začátku jsem úplně nepochopil, proč Poláci točí film s ruskými herci a v ruském prostředí. Jakmile ale děj směřoval k Polsku, začalo mi všechno dávat smysl. Pokud ale očekáváte film o masovém vrahovi na způsob amerického Sedm, tak s tím vůbec nepočítejte. Tohle je regulérní evropský masochismus v podobě absolutní realističnosti. A jelikož Poláci v dnešní době zvládají všemožné žánry, tak ani tady nešlo chybovat. Jednu hvězdičku přeci jen ale ubírám za chvilkovou nesrozumitelnost příběhu, kterou nicméně v průběhu filmu jakž takž dokázali usměrňovat. (05.04.2018)

"Ve všem je stejné množství dobra i zla."                                                                                                                         Fotograf mě přibil k židli, jako to před časem dokázala Malá Moskva. Je patrné, že se Waldemar Krzystek srovnává se svou osobní historií, téma rusko-polského násilného nažívání je v něm hluboce zakořeněno. Ke zpracování si vybírá silné motivy. V Malé Moskvě to byl milostný příběh s přesahem do současnosti ve vztahu otce a dcery, Fotograf popisuje přerod milého bloďatého málčika v lidskou zrůdu Kam vkročí, zanechává krvavou stopu ... Pomocí flashbacků dává pomalu proniknout pod povrch. V jeho příbězích převládají silné ženy a zranitelní muži. Kostlivce ve skříni nemá jen Kolja ale i Lebiadkin a Nataša. Právě to vyřčené i lehce nastíněné mezi hlavními vyšetřovateli dodává příběhu lidskosti a uvěřitelnosti. Polská filmová škola ještě nezgynula! Luxusní podívaná! (06.02.2018)