Hostinec „U kamenného stolu“

''Ženy jsou nepřítelkyně moudrosti. - Vyslovil jste odvážnou myšlenku. Nesouhlasím, ale chci s vámi diskutovat, hned jak složím prádlo.'' Rudolf Hrušínský a Svatopluk Beneš v této naivní, ale přeci povedené a vcelku pohodové veselohře předvádí skvělý výkon, zatímco se snaží na ženy zapůsobit a komoušům se z hledáčku filmů, do kterých by nejradši pořádně rejpli rychle zmizet. Nikdy bych si však nemyslel, že pouze kvůli kuličkám dojde k hádce na celý život. ''Whisky and soda - to je pravý nápoj gentlemana. - No jo, když já bych si ale dal pivo!'' (13.01.2023)

Nejsem žádný znalec knihy, spíše jsem ji jednou z povinnosti přelouskal. Film je celkem hodně podle ní, akorát ta smrt pana hostinského zde není a konečná svatba už vůbec. Ovšem jinak moc povedený snímek. R. Hrušínský a S. Beneš jsou skvělí. Trochu jsem v tom ten Poláčkův humor i cítil. Příjemný večer to byl:). (19.01.2011)

Děvčátka a chlapci - ANO! Toto je příklad naprosto dokonalého převedení knihy do filmové formy. A to prohlašuju smrtelně vážně a navíc taky vrcholně drze, neboť jsem knihu ještě nečetla... ALE!: - už jsem ji našla a beru si ji do vlaku na cestu do Vídně na ten jejich slavnej řízek - a taky do těch jejich slavnejch kaváren, kde u jedné kávy (vídeňskou kávu tam neznají, ale podobná je prej kaffee melange) se může sedět celý odpoledne a ještě vás oslovujou paní vrchní radová nebo pane emeritní profesore, ačkoli vás v životě neviděli... - a navíc ten štrůdl!... - Máme doma výtisk z roku 1941 - "Pro odběratele Lidových novin vydala a vytiskla Lidová tiskárna, z. s. s r. o. v Brně, jako šestý svazek V. ročníku KNIHOVNY LIDOVÝCH NOVIN". Jako autor je uveden Vlastimil Rada... (16.07.2011)

Staré české komedie jsou prostě krásné a ukazuje se na nich, jak něžný a pěkný smysl pro humor jsme tenkrát měli. Bohužel v současné době už to neplatí. Pánové Hrušínský a Beneš jsou v roli bratrů neodolatelní, a to i díky situacím, do kterých se dostávají. Zábavné, roztomilé, ale také nápadité a originální. (05.08.2015)

Další z filmů-mezníků uzavírá nejlepší českou dobu XX. století - první Československou republiku. Stává se tak způsobem, který zřetelně překonává i tak pozoruhodnou literární předlohu nacistické oběti - spisovatele, novináře a přítele bratří Čapků Karla Poláčka. Skvěle, do posledního dosažitelného detailu postižena je atmosféra někdejších výletních-lázeňských hostinců i maloměst tak příznačných pro vnitřní klima prvorepublikové společnosti a tak důležitá pro děj i vyznění díla. Humorný motiv, daný vzájemně se propojujícím čtvercem čtyř mladých lidí, odkazuje i na ostatní Poláčkovu tvorbu (EDUDANT A FRANCIMOR, BYLO NÁS PĚT), ale také na nejlepší část tehdejší české filmové tvorby. Rudolf Hrušínský i Svatopluk Beneš tu hrají jedny ze svých vůbec nejlepších filmových rolí. Formálně starým tvaroslovím (nejvíce je patrno ve scénách s Jiřím Plachým, v scénách se svatebními hosty nebo v neuzavřeném chlapeckém kuličkovém duelu obou bratří a následném happy endu) prosvítá současně film nové doby. To k lepšímu poznamenává i výkony starších herců (Neumann, Šejbalová, Rašilov, Plachý). Za zmínku stojí i výkon Václava Špidly v nezapomenutelné úloze samozvaného maloměstského dandyho Gastona. I po letech film pohladí na duši. (20.10.2007)