Master & Commander: Odvrácená strana světa

Už si ani nevzpomínám, kdy naposledy jsem se před vyvrcholením filmu přistihl, že napětím skoro nedýchám. Muselo to být dávno a muselo to být u podobného filmu, jakým je Master & Commander. Tohle je nádherné volání starých časů, robustní filmařiny s jasnou vizí, precizním vedením a skvěle poskládanými dramatickými vrstvami. Peter Weir má velitelské schopnosti a nezlomnost kapitána Jacka, zároveň ale zůstává analytickým pozorovatelem jako doktor Stephen. Způsob, jakým jsou vybudovány jednotlivé postavy, jakým způsobem je udržována chemie posádkou, by měl být v nějaklé učebnici filmové taktiky. Během pár minut je člověk na palubě a účastní se plavby, která je zároveň poučná, napínavá i emotivní. Navíc tu vysvítají Weirovy typické duality malých a velkých vesmírů, když se válka, politika a věda ústrojně zrcadlí ve vztazích a rozhovorech postav, aniž by film sklouzával k nějakému přehnanému mudrování. Všeho je tam tak akorát a prach tomu nezvlhne ani navzdory hromské stopáži. Tohle mi ustřelilo hlavní stěžeň. Huzzah! (a ten druhý díl, prosím, dle toho, co nám Peter Weir říkal, to není utopie). (03.04.2011)

Souboj dvou lodí a dvou postav. Přes veškerou snahu zůstává ostatní v rovině emocionálního křoví. Aby ne, určitá neuzavřenost vyplívá i z 15. dílné předlohy, film působí spíš jako prostřední epizoda nějakého seriálu. Co předcházelo a jak budou bude vše pokračovat se bohužel nedozvíme. Bohužel, protože po vizuální, zvukové, dramatické, herecké a dokonce i historické stránce je to v rámci žánru snad maximum možného. Mimochodem, žen je v tomto filmu tak polovina než v 'Lawrenci z Arábie', po zhruba polovinu času. Čili jedna, asi na tři vteřiny. (13.04.2005)

Zdánlivě zdlouhavé drama, kde se jakoby nic moc neděje. Opak je pravdou. Jde o velmi dynamický film, který je nabitý dějem od začátku do konce. Vždyť celý příběh na lodi Surprise je protkán hromadou minipříběhů, které se odehrávají mezi skvěle vykreslenými charaktery. I přesto ale Master & Commander nepůsobí roztříštěně, protože každý minipříběh je důležitou součástí celku. Navíc je po celou dobu přítomno napětí, kdy člověk nedokáže předpovídat, jak to bude dál, jestli bude vzpoura nebo ne, jestli ten přežije nebo ne atd. Ve skvělých výkonech všech se odráží Weirova pevná režisérská ruka. Velmi dobře je zvolena také hudba, zejména častá provázanost hudby na scéně a hudby v pozadí. Nemálo potěší také Bettanyho postava Dr. Maturina, což je vlastně Charles Darwin. Takže i když se může zdát, že jde o nudný příběh bez děje, jde o velice živelný dynamický film plný napětí, akce a lidských dramat. (11.06.2010)

Pokaždé, když se na film dívám, mám chuť přidat mu jednu hvězdičku navíc, jenže to bych už dnes byla asi na sedmadvaceti. V mých očích je tohle příklad dokonalého filmu, nedovedu si představit jakýkoliv aspekt jinak než tak, jak je teď. Příběh velmi konkrétní a realistický, ale celek je zároveň povznášející a esejistický, doufám, že se tahle slova dají takhle spolu použít v jedné větě. Fascinující mi přijde zejména to, že většinou mi takový ten extrémně vyleštěný neviditelný režisérský styl není příliš po srsti: Třeba ve Společnosti mrtvých básníků už je pro mě Weir na hraně - je to o poezii, takže je nakonec v suchu, ale hodně, hodně - a hlavně v závěru - zkouší, co ještě vydržím. V MaC tenhle dojem emocionální manipulace vůbec nemám, vše se mi zdá pravé, civilní, kruté a morálně platné, ach, zkrátka jsem v lásce. Plus vždycky brečím, když slyším ten Mozartovo třetí akt třetího koncertu pro housle nebo jak se ta skladba správně pojmenuje v hudební terminologii. A Španělské dámy už navždy jen čistým hlasem Lee Inglebyho, děkuji. (18.11.2016)

Říká se, že loď má duši, alespoň námořníci tomu věří a píše se rok 1805 a dobře natočené staré pirátské nebo námořnické příběhy mívají opravdu své kouzlo. Vizuální ztvárnění bouře v tomto případě špičkovou technikou digitálních technologií, jako byla třeba pěna vodní tříště bílých hřebenů, které bičovaly koráb Surprise těžkými vlnami či houpající se ráhno na návětrné straně, tak to nemělo chybu. Ostatně mohl to být i pěkný cestopis o Galapágách, kde jsou také obrazy nádherných scén s přírodovědcem, jejichž kouzlo tvoří pěkná zvířata. Přesto vše lze říci, že film obsahem spadá spíše do říše dobrodružných pohádek, ale moc pěkně se na to koukalo. (14.01.2012)