Boj za svobodu

Zajímavá epizoda z Americké občanské války dokáže rychle vtáhnout do dění a v krvavém lazaretu uvěřitelně zlomit bojové přesvědčení hlavní postavy. Ani klasicky dobrý Matthew McConaughey však nemá na to udržet pohromadě dějepisnou historku, jež heslovitě (a zkresleně) předkládá události mnoha let a u málokteré se zastaví, aby ji nechala procítit. Pokrokové smýšlení o rovnosti lidí není (pro dramaturgii) samospásné. (31.10.2023)

Dějiny U.S.A nebyly jednoduché a pokud si každá z moderních společností prošla nějakým tím konfliktem, tak pro Ameriku to byla bezesporu občanská válka. Free State of Jones je takovým mixem Lincolna a 12 letech v řetězech. Na hlavního hrdinu (a skutečnou historickou postavu) můžeme skutečně nahlížet tak jak to udělal Verbal, tedy jako na zběha, bigamistu atd... Jenže ono se to v teplých bačkůrkách dnes dobře hodnotí... Věřím, že život tehdy byl peklo a nejvíce to peklo jako v každé válce pociťovali civilisté. Armáda jak bylo dobrým zvykem konfiskovala nad rámec povoleného bez ohledu na potřeby civilistů. A když se přehnala fronta, konfiskovala či rabovala strana druhá. Chápu, že v tom marastu si každý hledal sám cestu jak přežít. Je zajímavé, že k rovnoprávnosti a boji proti rasismu se Knight dostal až posléze soužitím s uprchlými otroky. Film parádně vystihuje to dobu a divák se může kochat opravdu každičkým detailem. Již jen např. ty hrubě otesané rakve, nebo prostě vybavené farmy... Nádhera. Trochu mne mrzelo, že s tím jak velkolepě film započal a jak romáchle vypravoval, náhle ke konci jako by mu došel dech. jako by někdo řekl, máme pár posledních vokem, končete to! Když na povstalce táhne tisíci mužová armáda, padne jen zmínka, že je třeba se vrátit do bažin, ale více k tomu film neměl. Úplně tristní je samotný rychlozávěr a dva řádky titulků věnovaných Knightovi. Ten závěr si zasloužil určitě širší prostor, tohle bylo na mne moc utnuté. Na stranu druhou mi stopáž připadala zbytečně dlouhá. Herci byli skvělí, nebýt toho konce dal bych plnou sazbu. Newton Knight je určitě zajímavou postavo americké občanské války a já jsem rád, že jsem se s ním a jeho činy tímto filmem mohl seznámit. Afroameričané na jihu žijící brzy zjistili, že to s rovnoprávností ještě dlouho nebude jak si představovali a muselo uběhnout dalších skoro 100 let aby se misky vah narovnaly... I když dnes mi připadá, že je v Americe skoro nevýhoda nebýt menšinou a být ,,bělochem''. 4 klasy kukuřice. * * * * (21.10.2016)

Vůbec jsem nevěděla co čeho jdu. O filmu jsem akorát věděla, že tam hraje Matthew jinak nic a v poslední době to tak mám u všech filmů, ráda se nechávám překvapit. Netušila jsem, že to půjde do historie a navíc, že to je inspirováno skutečným příběhem. Divím se, že v té době vůbec povolili, aby Afroameričani žili pod jednou střechou s bílými, ale možná se to dalo nějak ututlat. Celkově postava McConaugheyho byla takový Robin Hood za práva utlačujících Afroameričanů, ale líbilo se mi to. Pokud to bylo alespoň z poloviny pravdivé jak to bylo natočené, tak smekám před statečností a odvahou všech postav. (10.11.2020)

Zajímavé téma, ale to hlavně proto, že období otroctví v Americe takové prostě je. Za mě je to jedno z nejšílenějších období, která na Zemi proběhla, a to hlavně proto, že to ukazuje, jak ubozí někdy jsme. Film bohužel nepřekračuje žádnou mez a podává to, co se od něj očekává. Matthew je ale pořád dobrý. (24.01.2017)

Pro některé (a rozhodně to není menšina) kontroverzní dezertér, zrádce, příležitostný vrah, bigamista, prospěchář a negrošuk, vykreslený jednoznačně jako hrdinný charismatický partyzán, bojovník proti bezpráví, empatik, filantrop a Jenda Hnědý ryloudyt, to je skutečně velmi nestranný pohled, který dozajista přinutí nejednoho zatím nerozhodného konfederáta vystřihovat díry do povlečení na polštář. Na tomto místě bych rád podotknul, než mě zase nějaký dutohlavý, avšak zapáleně angažovaný pičus obviní z pohrdání čokoládou, že dokud mě banda ubohých eritrejských uprchlíků nebude mačetama vyhánět z bytečku a znásilňovat mé oblíbené bělošky, na jakýkoliv rasový podtext naprosto mrdám. Tedy pardon, zase jsem se roztomile přeřekl a ve skutečnosti jsem chtěl říct, že jsem nad něj povznesen a mám za to, že každá kultivovaná opička si určitě banán zaslouží. Jen mi docela vadí účelově telenovelizované zkreslování ne až tak jednoznačné historie podle toho, jaký negr zrovna sedí v Bílém domě a co je momentálně kůl. Ale poté, co jsem se z nestranných a naprosto přesných historických filmů kupříkladu dozvěděl, že vychcaný a hrabivý továrník Šindler byl v podstatě skoro žid, co vlastníma rukama málem osvobodil Osvětim, nebo že mám být jako Čech děsně pyšný na bezuzdné loupení a vraždění vypatlané sockovské spodiny pod vedením národního hrdiny Jana Žižky, už vím, že film je prostě mnohdy něco jako Mafra pro „médii tolik zatracovaného“ miláčka národa, altruistu a novodobého Robina Úda - Endyho Babitche. Tudíž je takto podaný, jednoznačně „skutečný“ příběh o bezprecedentním správňákovi, co si po válce Severu proti Jihu otevřel v dodnes vroucím Mississippi továrnu na mulaty a Klan na něj úplně jebal, sice hezky a výpravně natočenou, ale do očí bijící zkurvenou prounionistickou demagogií, nad kterou by se poblila snad i Skárlet OuHarová. No, příběh je možná trošku nadnesený termit. Tři čtvrtiny zabijácké stopáže se tu v bažině s negry a bílou lůzou filosofuje a pateticky sociálně lká nad třídními rozdíly, a pak už asi nezbyl čas na jakoukoliv pointu, pokud to vůbec kromě „Černý muž pod bitchem otrokáře žil …“ nějakou mělo mít. Tak to prostě po 140 minutách střihli a ojebali dvěma rychlotitulky. A něco takového holt nevytrhne ani pár opravdu dynamických a naturalistických přestřelek, ani jako vždy famózně hrající Matouš Mekkvír. (11.09.2016)