Fúsi

...neviem, kedy naposledy a či vôbec, vo mne vzbudila fiktívna filmová postava toľko ľútosti ako Fúsi. A možno ani nebol tak fiktívny...smutné a veľmi uveriteľné, možno až na tú intímnu chvíľku s blonďavou Sjöfn, ale nebudem sa v tom hrabať. Nenápadný film s nenápadným koncom. Zrejme už sa budem na ľudí ako Fúsi pozerať trošku inak. (05.04.2017)

Fúsi je morbidně obézní, pravděpodobně s nějakou lehkou mozkovou disfunkcí, poslouchá metal, je to totální lůzr a pokud tu náááhodou někoho napadne Fúsiho přirovnat ke mě, tak bacha, Fúsi nepije čaj! To je kurník zásadní rozdíl! (o=´ A tenhle film je absolutně skvělej, žádná jiná kinematografie, než-li ta islandská, nedokáže konstantně natáčet filmy tak přirozeně hořkosladké, komorní a zároveň bez jakéhokoliv melodramatu a se zcela uvěřitelnejma emocema - Fúsi je přesně takový film a to nemluvím o tom, jak je to skvěle zahrané a všechny postavy jsou větší, či menší podivíni, ale zároveň jsou v tom zcela uvěřitelné. (25.09.2017)

,,JAK JE MOŽNÝ, ŽE JSI VELKEJ A NEMÁŠ MANŽELKU?“ ... „NEVÍM“... /// Fúsi, starej vosamělej kokot, kterýho semlelo, že nějakej chlápek pigluje jeho mámu (stará píča vole…!). Islandsky strohej příběh, navíc plnej (na můj vkus) škaredejch lidí … bože, proč (?) na tohle koukám? Že je to ze života? Vo hledání lásky? – na to seru. Jelikož normální ženská by mu nedala, potkává ženu magora a já su teda zvědavej, jestli tohle vosamělý drama bude mít nějakou pointu. Aha… (ty čuráku, kdybys jel aspoň do Thajska!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Smrdím jako vodpadkovej koš. 2.) Místo metalu jsem začal poslouchat píčoviny (vona to tak chtěla…). 3.) Thx za titule „articanfan“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.03.2017)

Dagur Kári si mě zase ochočil. Fúsi je dobrosrdečný čtyřicetiletý medvídek, co žije s mámou, ve volném čase si vybarvuje modýlky tanků, s kámošem ve sklepě rekonstruuje známé bitvy druhé světové války a sem tam dá pozor na holčičku od vedle. Jenomže čert mu do toho jeho pohodlného skleníku nasadí ženskou. Vedle dánského Mazla další výborný kousek pojednávající o společenských outsiderech uzavřených v obřím těle s křehkou duší. (25.01.2017)

Fúsi - zavalitý chlapík z části s duší dítěte, ale především introvertní dobrák. Jeho postava je jak smutná, tak fascinující a především naprosto perfektně zahraná. S Fúsim se dá velmi lehko ztotožnit, film totiž krásně vystihuje problémy uzavřeného osamělého člověka, který by rád navázal kontakt, ale je spíše každému pro smích. Samotný příběh už ale tak objevný není. K Fúsiho smůle se mu do života připlete maniodepresivní ženská, ze které nečíhá nic dobrého. Přesto je to jiskřička naděje. Atmosféra filmu se tedy nese na melancholické, místy mírně úsměvné, avšak po většinu času spíše depresivní vlně. Závěr dojal. (11.01.2017)