Ready Player One: Hra začíná

Hm, byl jsem takořka nahnán na přečtení knihy. Abych si ji užil, dal jsem si ji v originále, shltl ji za pár hodin, a snad 80% věcí jsem znal, navzdory železné oponě. Pak film, obával jsem se... a ... hm. Co se nepřekvapivě stalo – muselo se veeeelmi krátit a zjednodušovat. Bohužel ale sice zůstala většina příběhu, nikoli však jeho svět, který ho dělal zajímavým. Místo planety, která je v háji a usa na ní nehrají žádnou roli, protože je každý za sebe, lidem nic nezbylo a jediná jakžtakž práce je UVNITŘ virtuální reality... zbyly v reálném světě nepřesvědčivé kulisy jakéhosi malého vypulírovaného sterilního "slumu" obklopeného celkem normálním světem jako dnes. Místo nemilosrdné mašiny korporátu, který neosobně ničí lidi jako položky, zbyla karikatura padoušského manažera a jeho poskoka, který si vede osobní vendetu. Místo nekonečně rozsáhlé virtuální reality, která má ohromit, ve které je vše možné, lze v ní najít jakékoli světy, kopie světů z veškerých her a Hallidayových veškerých vzpomínek... jakési americké panoptikum počítačové chodičky. Místo největší představitelné bitvy vesmíru, kde máte k dispozici veškerou techniku a magii z veškerých počítačových her a simulací a můžete se převtělit v cokoli, jakási parodie na pěší bitvu s pár mechaboty. Místo láskyplných fanouškovských citací světa ustrnutého v osmibitové počítačové estetice a osmdesátkové nostalgii, inteligentních odkazů např. na Monty Pythony... americká velmi zúžená popkultura pro diváky bez jakéhokoli rozhledu a bez srdce, s proti knize plytkou love story. Místo ku***sky obtížné dlouhé řady úkolů, vyžadujících obrovské znalosti a zkušenosti v počítačových hrách / hudbě / filmech atd., triviální akce, kde hraje roli skoro až náhoda. Místo aktivního vypořádání se s IOI jedno hacknutí + taková velice podivná honička v ulicích města. Místo výborné role Ogga v příběhu taková dost trapnost. Jo a všichni byli v Columbusu, to "nahrávalo" autentičnosti světa, opravdu. Místo typově dobrých gunterů modelové. Místo režiséra Spielberg. Díky za holy hand granade (ale posrali jste ho) a Excalibur, ale to bylo drobet málo. P.S. myslím, že velká část filmu měla být z pozice 1st person a bylo by to výrazně lepší. /// Komentáře: mnohem méně kecy než já to řekla Jossie. Dobrý xxmartinxx. /// P.P.S. dnes ráno jsem k tomu jako poslední slovo doma řekl, že hlavní problém je, že Spielberg byl starý už v osmdesátkách. (06.02.2020)

Kdo jiný by měl natočit film, který čerpá z osmdesátých let, než jedna z jejích hlavních filmových ikon, Steven Spielberg. Navíc přizvat jako hudebního skladatele (i když můžeme přemýšlet, jak moc to byl záměr) Alana Silvestriho, je odkaz na druhou. Ze začátku mě snímek moc nebavil, ale postupně, jak se člověk pomalu ale jistě dostával do jeho světa, jsem byl čím dál víc pohlcen. DeLoreanem, King Kongem, Zemeckisovou kostkou, i mým nejoblíbenějším citátem ze Supermana, plakátem starosty Goldieho Wilsona, MechaGodzillou a tak. A to prosím osmdesátá léta nijak zvlášť nemusím! Co se týče obrázků, zažíval jsem po dlouhé době v kině opět tu fanouškovskou fascinaci filmem. Pokud si ale vybavím slova a situace, už to tak slavné není. Hrdina - outsider, hrdinka, která má co skrývat, génius, který je nespolečenský. Takovou tunu klišé by jiný film neunesl a v podstatě je s podivem, jak se to zde tvůrcům podařilo obstojně zvládnout. Pravda, osmdesátá léta byla hodně plytká, ale že se takto sofistikovaně bude obsah snímku odrážet v tom, o čem vypráví, se mi věřit nechce. A na mém hodnocení to musí být vidět. 90%. (05.04.2018)

Fakt zábavnej film, kterej uteče jako voda. Všechno to tajtrlíkovaní ve virtuální realitě je moc dobře udělaný a prostě jsem se bavil. Děj je jednoduchej a je to něco jako mix Karlíka a továrny na čokoládu a Posledního akčního hrdiny. Herci jsou vesměs sympatičtí, ale opět jim vládně Mark Rylance. Je fakt vtipný, že se takhle megadobrej herec dostal do povědomí, až na starý kolena. (31.03.2018)

Je skoro nemožný na jedno zhlídnutí zaregistrovat všechny odkazy, sama jsem málem jeden přehlídla, takže vypisovat sáhodlouze, co všechno a kdo všechno ve filmu je, to je úkol do kterýho se nikomu nechce. Jenže já mám všechny své (dva) fanoušky ráda a tak se s tím poperu a vypíšu to - "Jsou tam všichni a ve všem". Tak to by bylo, nezapomněla jsem na nikoho a na nic a dokonce mi to nezabralo ani moc místa, jaká jsem? Kurevsky genitální, naprosto suterénní a celkově vzato exkrementně nadprůjemná bytost. Ale nebudu se tu chválit, tohle všechno dávno víte a spíš si trochu zašpekuluju - Fuckt se divím, že holka, která má mateřský znamínko přes půl ksichtu, nevyužije příležitost a v herním světe si ho z tlamy neodstranní. Já se dělat do virtuánální reality tak si rozhodně přidám tak 15cm, zvětším nulky na pevný čtyřky a celkově z té vyblité, zdrchané rákosky, která na mě každej den čumí ze zrcadla v marné snaze být sexy, udělám pořádnou micinu, že by každej avatar honil kládu či leštil škebli sotva by mě viděl. Hrdinové v tomto filmu jsou se sebou buď spokojení nebo nemaj fantazii páč dva rákosníci jsou ve hře dva rákosníci, znamínková má znamínko, hlavní hero, co vypadá jako žalostnej ubožák, vypadá ve hře jako...chvilka napětí...žalostnej ubožák a tak jedinej, kdo se odvázal je ta negryně, co ze sebe udělala brutus osvalenýho emzáka. Ta měla aspoň styl. Ale na druhou stranu znamínková byla alespoň fajn, soukmenovci ušli a ten hlavní panic nebyl až tak velkej kokot. Za to hlavní, ehm, záporák to byl extrémní kus čůráka ze kterýho mít respekt prostě nešlo. To ten smrťák se zablokovaným krkem byl lepší pašík. Zápletka filmu je neskutečně originální, parta nul zachrání svět, ale to mi bylo u prdele, kvůli zápletce jsem si to nepouštěla. Já chtěla explozi barviček, tunu odkazů na vše a všechno a alespoň výplachovou zábavu šedý kůry mozkový, A to jsem, v rámci možností, dostala, takže pochvalně zvedám palec a jdu s Batmanem lézt na Mount Everest, na jehož vrcholu zprzním Kočičí ženu. (07.09.2018)