Velká přehrada

Ultrasupermegamaxi čestný inženýr se raději vydá do hvozdů, než aby kryl šejdířství svého šéfa. Inu dobrá, tento naivní námět by se dal zkousnout. Nad čím už se dá mávnout rukou mnohem méně, je značná šablonovitost jednotlivých postav a jejich totální černobílost. Co však nedokážu snímku odpustit je podlézavost režimu. Českým filmařům se během okupace dařilo uniknout z oslav nacismu prostinkými romantickými filmy, lehkými komediemi a občas dokonce i hodně zdařilým snímkem. Zdá se mi, že krom Holmana nikdo z českých režisérů neměl potřebu, natočit oslavu národního socialismu. A není to jen v ukázce toho, jak se buduje velké vodní dílo, které dalo mnoha lidem práci a v budoucnu bude mnoha dalším sloužit, ale je to především v podprahových sděleních. Čestný inženýr je árijský typ, zlořečený stavitel je Žid. Dcera Žida svádí mladého muže, ale z její strany jde pouze o prospěch, nikoliv o cit. Mandlová je v roli této egocentrické mrchy hodně přesvědčivá. Gollová v roli mladého a naivního trdla plného ideálů také. Jsem dosti v rozpacích z toho, že by zúčastnění herci vědomě účinkovali ve filmu oslavujícím národní socialismus. Jelikož to, že pan velkostavitel je Žid, zazní ve filmu jen jednou a přestože v tu chvíli mluví Vejražka, je to vysloveno jiným hlasem, domnívám se, že tato informace byla do snímku vsunuta až po dokončení postsynchronů. Což dosti zužuje okruh těch, kteří mohli z naivního protektorátního filmu udělat české echo na Žida Süsse. (04.08.2023)

No téda...takovouhle tématiku bych hledal spíše na přelomu 40. a 50. let a ne v roce 1942... Jak se to těm komoušům vůbec mohlo podařit, natočit v Protektorátu takovýhle sračkovo-budovatelský film - dvě hvězdičky dávám pouze za herecké výkony Mandlové a Vejražky - Mandlová jako vždy nádherná a krásně ledová (a dokonce se odvážím tvrdit, že je zde půvabnější než v Kristiánovi a všech ostatních filmech), Vejražka výtečný herec. Zklamáním je výkon Gollové - ona opravdu není romantický typ - září pouze v komediích... (24.05.2011)

Kontroverzni Jarmila Svabikova tady (jako milenka tovarnikova) vypada proste vytecne. Adina take v dobre kondici, a ani boxer inzenyr Vejrazka mi nevadil tak jako obvykle... Film je takovej zmatenej, zakladni linka mela byt asi "boj dobreho inzenyra s podvody a sizenim pri stavbe prehrady"...ale nevim. 3- (23.04.2015)

Na rozdíl od jiných bych Velkou přehradu neinterpretoval jako nacistickou propagandu. Pokud se nepletu, tak "goebbelsovská dramaturgie" využívala spíš populární žánry a byla daleko víc rafinovanější, než je tento podivný film z pracovního prostředí. Pro mě je to ojedinělý dokument doby. Kam až mohla zajít protektorátní filmová levice (námět sepsal K. M. Walló, který se potom vyřádil na Botostrojích apod.), která se v daných podmínkách možná tímto způsobem chtěla vypořádat s odkazem prvorepublikových poměrů. Že to udělala silně schematicky a že nás překvapí paralely s pozdější budovatelskou estetikou, je věc druhá. Rozhodně ale tento film nevypovídá nic o zrůdnosti nacismu a už vůbec ne o zrůdnosti komunismu - není přece ani produktem komunistického režimu. Moc by mě zajímalo přijetí filmu v době premiéry i okolnosti jeho dalších znovuuvedení po roce 1945. Jak film zapadl nebo nezapadl mezi produkci padesátých let, je složitější otázka, která souvisí i s obecně problematickým statusem meziválečných a protektorátních filmů po roce 1945. Dovysvětlující titulek, o kterém se tu zmiňují jiní, navíc pochází zřejmě z dob před únorem 1948. Titulky totiž mají značku Československé filmové společnosti - podniku, který předcházel poúnorovému Československému státnímu filmu. (06.07.2011)

Čekal jsem legrační agitku. Tohle mne ani za mák nebavilo a tak jsem přestal film jaksi "vnímat". 20110906asi 30/10604++++++++++++++++Souhlas s mým předchozím komentářem. Jen bych ještě dodal, že se mi Mandlová nikdy nelíbila, ale zde v tomto filmu, v tom účesu a saku jsem měl drobátko potíže ji rozeznat od chlapa. 20170504 (09.03.2014)