The 39 Steps

„Krásná, záhadná žena pronásledovaná zabijáky. Zní to jako špionážní román.“ Velmi kvalitní špionážní thriller. Ne však snad proto, že by samotné téma muže, který se snaží prokázat svoji nevinu a zároveň dopadnout skutečného zločince, bylo nějak zvlášť originálně pojato. Tento snímek sází na něco jiného, tuto krimi honěnou totiž vhodně doplňuje od začátku občasným humorem a pak také funkční romantikou (jakože od chvíle spojení „siamských dvojčat“ je film velmi úsměvný a jiskření mezi ústřední dvojicí je opravdu zábava sledovat). Navíc, samotnou pointu (držení a předávání informací) snad ani nejde odhadnout. Jenže na plný počet film nemá. Zadní projekce ještě tak do očí nebijí, ovšem „vzdušný“ trik už docela ano, zrychlený pohyb jako by byl dodán z jiného filmu, a přeskočenou pasáž po scéně s knihou nepovažuju za úspěšný režisérský tah, jako spíš šetření rozpočtu, a to nepříliš férové vůči divákovi. Ovšem pokud bych dokázal nad tímhle vším přivřít oči, nemůžu to samé udělat v případě konce, který byl tak strašně naivní, až mě naštval. Jak byl celý film vcelku chytrý, tak konec si vypomohl pěkně hloupou berličkou (a ani ten milý „úchop“ v posledním záběru nedokázal zakrýt fakt, že závěr tvůrci nepěkně odflákli). V celkovém součtu mi to tedy dává „pouze“ solidní 4*. (26.04.2015)

39 stupňů je film, který hodně zestárl a rozhodně nepatří ani do Hitchcockova TOP 10 (ostatně je myslím více než patrné, že pan režisér vyzrával s každým dalším snímkem - až na výjimky - a jeho dílka z 30. let rozhodně nedosahují kvalit těch z let 40., 50. a 60.). Zápletka 39 stupňů je jako opsaná z šestákových románů o tajných agentech (ostatně jeden z nich byl předlohou filmu), takže scénosled je poměrně chaotický, děj poměrně nelogický a motivace jednání postav (jejichž charaktery jsou pouze papírové, jak je v žánru zvykem) bývá obtížné, ne-li často nemožné pochopit. Naštěstí je film zábavný a vtipný. A vůbec: myslím, že tehdejší publikum bylo spokojené. (23.04.2006)

Nechtěl bych být v kůži toho, kdo od filmu vyžaduje zápletku založenou na logickém vývoji. Hitchcocka tohle nikdy příliš nezajímalo, většinou točil zábavné a atmosferické snímky, které si kladli jediný cíl - divák se nesměl nudit. Proto není překvapením, že se děj "The 39 Steps" odvíjí pouze prostřednictvím mnoha náhod, přičemž tím nejdůležitějším zůstává pouze a jenom zběsilé tempo, v jehož rámci si Hitch klidně dovolí vystřihnout několik podstatných scén. Poznávacím znamením je rovněž vtip, mimořádně působivý zejména tehdy, sledujeme-li slovní výměny mezi nedobrovolně připoutanými uprchlíky. 8/10 (12.01.2010)

Ač trochu podobný pozdějšímu snímku Na sever severozápadní linkou, tady vůbec nedošlo z mé strany k žádnému emočnímu či estetickému hnutí. Herecké párové spojení s postavami tu prostě nefunguje a jejich role jim nevěřim. Scénář není tak chytlavý, režie svými standartními postupy není tak vyšperkovaná. Prostě slušně odvedený základ. [6/10] (Gaumont British) (Čb. /// Produkce: Michael Balcon, Ivor Montagu /// Scénář: Charles Bennett podle románu Johna Buchana /// Kamera: Bernard Knowles /// Hudba: Jack Beaver, Hubert Bath) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)

Těch pár nelogičností je metaforou pro roztomilou blondýnku a ta spousta skvělých nápadů zase pro vypočítavého roštáka. Citelně raná tvorba ale celé je to v podstatě předskokan pro nadcházející velké filmy s touto tématikou. Takže trochu vděčnosti.. Krátká stopáž a tedy i něco zkratkovitého je to jediné co mi zde vadí. 9/10 (17.06.2017)