Moonlight

Homosexuální černoch v úspěšném filmu, a slušným Čechům může prasknout žilka. Já Moonlight považuji za jednoduše dobrý film a kvalitní drama. Díky námětu samozřejmě funguje jako automatický lapač cen, ale žádnou vypočítavost a neupřímnost z něj necítím. Je to vlastně dost nepříjemné pokoukání, které umí v mnoha ohledech tnout do živého, ale k plné spokojenosti mi tam chyběla nějaká silnější závěrečné katarze, (05.02.2017)

Tak to je vrchol a tímto rokem Oscary začínají být totální fraška. Dáme negrům Oscary, ať nejsme rasisti, sice je ten film brak, ale aspoň ukážeme srdíčko. Celý svět skáče do prdele uprchlíkům, negrům, cikánům a dalšímu dnu společnosti. A tato volba je jen odraz dnešní sluníčkářské doby. Já nikomu skákat do prdele nebudu a citlivý negr? Trošku božínek, no a? Už jsme něco podobného viděli, ale v bílé barvě. Nemám zapotřebí skákat někomu do prdele a posílám tenhle snímek na samé dno .. 0/10 = 0% (05.03.2017)

První třetina otevře sympatickými charaktery v zajímavém prostředí, které dává vyniknout chvílím pohody i pichlavosti reality. Druhá třetina začíná dávat najevo, že cílem filmu není realistické mapování černošské subkultury, ani života v chudinské čtvrti, naopak v Moonlight jde o jakousi přiteplenou emocionální cestu (nic proti gayům) jednoho čokoládového bubáčka se zaraženými větry. Poslední třetina je pak jednoduše úplně mimo - lacinný zvratek vykonstruovaný jen za účelem lovu ocenění. Pokud takový lov bude úspěšný, znamená to, že s naší společností je opravdu něco v nepořádku... 5/10 (08.02.2017)

Manchester by the Sea ma dostal viac. Bol pocitovo plnší, vzťahovo rozpracovanejší a detailnejší. Moonlight sa vyjadruje o jemných veciach v drsnom prostredí obdivuhodne jemne, ale príliš úsporne. Opiera sa o poetiku artových vsuviek, spomalovačiek a tichých detailov tvárí tam, kde by sa mohol vyjadriť zretelne. Uznávam autorské režijné vedenie i vysoké herecké kvality. Bavilo ma sledovať premenu hlavnej postavy v troch životných fázach, skúmať jej vnútorný vývoj. Ale ostávam nedotknutý. Oscariáda okolo Moonlightu je skôr politická než zaslúžená. Je reakciou na minuloročný rasový "prúser”. Napriek tomu je dobre že sa udiala, už kvôli aktuálnym náladám vo svete, šíreným jeho lídrami. (27.02.2017)

Prostředí tvoří osobnost, osobnost tvoří prostředí.. Barry Jenkins přichází s jemnocitným, stokrát zpracovaným příběhem, jehož dějová struktura připomíná noty na buben (počítaje s tím, že buben je výrazný nástroj a zbytek obstará orchestr v hlavách diváků). Takhle právě mezi druhou a třetí kapitolou vzniklo bílé místo (ta čeština ale umí být rasistická), které mohlo být na celém Moonlightu tím nejzajímavějším. Časový prostor, kde se profilovala cesta k naplnění snů a projevení odpovědnosti k sobě i vlastním činům. Místo, kde se láme chleba při honění…se za štěstím.. Příchozí Abbott a Costello můžou jenom trpce litovat, že si před rokem taky neotevřeli hubu a nepostěžovali si na diskriminaci. Teď se mohli chapadýlky vyšplhat na podium, vystřídat zmatené tvůrce La La Landu a přednést děkovnou řeč, které by nikdo nerozuměl.. (01.03.2017)