Godzilla

Japonsko dalo světovému filmu mnoho velikánů, ale žádný z tvůrců ani herců se co do známosti nemůže měřit s padesátimetrovým monstrem celosvětově známým pod poangličtěným jménem Godzilla. Úspěch původního filmu odstartoval boom filmových monster v Japonsku, jejichž popularita se udržela až dodnes. Mnozí mají Godzilly za lacinou, snad až brakovou zábavu, což ovšem neplatí pro tento film z roku 1954. Ne náhodou je počítán mezi nejzásadnější díla japonské kinematografie. Tam ho řadí nejen jeho vliv na japonský i celosvětový film, ale také jeho dodnes aktuální myšlenky. Vznikl jako přímá reakce na dobové testy jaderných zbraní v Tichomoří a skrze postavy dvou vědců rozebírá střetávání vědeckých, vojenských a obyčejných lidských zájmů. (původně napsáno pro obal DVD společnosti Filmhouse) (14.08.2008)

Naprostá klasika, která-nehledě na rok vzniku-může děsit i dnes, pokud je divák dost vnímavý, chápe tu historickou metaforu a je si vědom aktuálnosti celé té myšlenky.... Navíc, je to start neuvěřitelné série, která je sice na povrch jen zábavná, levná, popkulturní a kvalitativně velmi nestabilní, ale při hlubším pohledu vytváří-víceméně nevědomky-(s trochou nadhledu) padesátiletou zprávu o japonské společnosti. Skrze Godzillu se japka vypořádávají s traumaty své historie(WW2, atomové bomby..), upozorňují na problémy přítomnosti(devastace životního prostředí) a varují před nebezpečím číhajícím v budoucnosti(přetechnizovanost, nekontrolovatelný vývoj)... Na tohle prostě nedám dopustit a mám to rád. (04.04.2007)

Komplex bomba byl a vlastně dodnes je u Japonců velmi živý, takže tak silné dozvuky pouhých devět let po Hirošimě nejsou nijak překvapivé. Naopak, jeho výsledkem je ohromující a v závěru gradující katastrofická tragédie s Godzillou s radioaktivním dechem a nádhernou hudbou. Etickou stránku odpovědnosti za vynálezy nechávám být, to mě vždy nechávalo chladným; mnohem zajímavější je pro mě rozdílné pojetí japonských a amerických monster movies. Zatímco Američané jsou odhodlaní, obvykle optimističtí a neohrožení do posledního dechu, Japonci dali mnohem víc vyznít průběžnou beznaděj, to utrpení, které katastrofa působí (bez ohledu na to, zda ho způsobila Godzilla, obří já-nevím-co nebo atomová bomba). Vítězství nad Godzillou vůbec není heroické - jen ukazuje, kolik nesmyslných obětí to stálo... A právě scény útoku na Tokio, ale vůbec všechny příšeřiny aktivity patří k těm nejsilnějším a nejpůsobivějším. (22.03.2014)

Amerika má svého King Konga, Japonsko zase Godzillu. Pro srovnání, King Kong je film víceméně dobrodružný, zatímco Godzilla katastrofický, kde se řeší, jestli použít jadernou zbraň na Godzillu a tím i otázka, zda jaderná zbraň nebude potom zneužita. Výborná myšlenka! Triky jsou na svou dobu perfektní, ty všemožné modely domů, vlaků a všeho možného podléhající Godzillímu řádění jsou nádherný. Výborný je i hlavní hudební motiv, to je absolutní pecka! Vůbec hudba je hodně dobrá! Konec filmu je taky pěkně vyřešen, podpořen uhrančivě smutnou hudbou. Perfektní! Skoro plnej počet! (10.11.2012)

Jáderné bomby jsou ošklivé, vědec by měl přijmout zodpovědnost za své vynálezy a vlastně nám vůbec nejde jen o vaši radost z chlapíka navlečeného ve směšném oblečku, který rozšlapává dětské hračky naaranžované jako Tokio. Na můj vkus nadexpresivní herectví, dnes již spíše roztomilé, než děsivé triky a umělé spojení idey odzbrojení, varovného prstu a filmové oslavy destrukce - milník žánru - mě milnul. Silná *. (25.10.2010)