Režie:
Amanda KernellScénář:
Amanda KernellKamera:
Sophia OlssonHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Lene Cecilia Sparrok, Mia Erika Sparrok, Maj Doris Rimpi, Olle Sarri, Anne Biret Somby, Jörgen Stenberg, Jonar Thomasson, Anna Sööfe Bull Kuhmunen (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Čtrnáctiletá Elle Marja (Lene Cecilia Sparrok) je sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století a ponižujícím vyšetřením na své internátní škole, začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným a zpřetrhat všechny svazky s rodinou i svou rodnou kulturou. Strhující debut Amandy Kernell nahlíží „přírodní" sámské etnikum zevnitř a umožňuje divákovi zakusit temnou část švédské koloniální historie bezmála fyzickým způsobem. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (75)
V první polovině filmu je dost na tělo přiblížena problematika rasismu a jeho konkrétní podoby u Laponců ve Švédsku. Zároveň je pak, stejně jako na konci filmu, poukázáno na nutnost zpřetrhání vazeb s původními komunitami při touze o začlenění do konformní většinové společnosti. Je ale relativizována správnost tohoto rozhodnutí. Sice vítězí nezávislý duch toužící po rozletu, který se v přírodních komunitách příliš nenosí, nicméně ony komunity si udržují svoji hrdost a hýčkají si své způsoby, přestože jsou většinou všemožně perzekvováni. Druhá polovina filmu, od odklonu a útěku Elle-Marie, však byla na můj vkus dosti vláčná, atmosférou polevující a od rasistické problematiky ustupující. Už to bylo čistě jen o protloukávání se životem. Ale aspoň, že to stále mělo ten severský šmrnc. Dobrý film. ()
Film, který šel až na dřeň, v tomto případě až na lišejník. Příběh, který ve mě zanechal hlubokou stopu. Vždycky mě to táhlo k přírodním etnikům, určitě bych ocenila film čistě ze sámského prostředí.Zároveň však ctím právo každého jedince na svobodné rozhodnutí. Elle Marja si svůj původ nevybrala, ale velice citlivě vnímala přezírání okolí. Odtud pranila její touha vystoupit ze svého prostředí a včlenit se mezi švédskou populaci. Film odhaluje, co jí k tomu vedlo, nevíme o jejich vnitřních bojích a obtížích než se jí to povedlo. Lene Cecilia Sparrok je pro mě jako zjevení, nehraje, je pouze sama sebou. Vtom je její vnitřní půvab. Tuhle osůbku si budu dlouho pamatovat. ()
Měl jsem mnohé výhrady, zvláště k těm místům, kde se film drží postdardennovského festivalového kánonu. Řešení některých situací mi přišlo moc na první, respektive byl použit první nápad, co byl po ruce. A úvod se závěrem jsou jakoby jiný film, o úroveň jinde. Ale vše nakonec přebije síla poslední scény, ten pocit bezvýchodnosti v závěru života ženy, která dostala, co požadovala, ale zákonitě tím přišla o všechno, které se povedlo emancipovat, což ale neznamená, že mohla kdykoli cokoli ovlivnit, která opustila své místo ve světě, protože si myslela, že je odsouzeno k zániku, ale za celý život se nedokázala ztotožnit s místem novým, zatímco to staré se proměnilo, sice mírně, ale natolik, že při návratu do něj by stejně zůstala cizinkou. ()
Jeden z mála príkladov kedy forma a zručné zrežírovanie ďaleko prevýšili obsah a príbeh samotný. Naozaj, skláňam sa pred režisérkou, mohol som na tej nádhere oči nechať... Málo slov, no aj tie stačili. A k tomu úchvatná Lene Cecilia Sparrok v hlavnej úlohe a jej podmanivý herecký výkon. To bol jej debut? No padol som na zadok, doslova... Keby som mal niečo vytknúť, tak len niečo k dejovej linke. Škoda, že sa to tak skoro skončilo, možno pre mnohých práve v tom najzaujímavejšom. Celkom by ma zaujímalo ako Elle Marja naložila s tým strieborným opaskom po otcovi a ako sa v tom nepriateľskom svete dopracovala na evidentne úspešnú starú ženu. To musela byť ale dráma. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Ten film gradoval, ale nakonec to scénář nedokočíroval. Když jsem pochopil, že stará učitelka, kterou syn s vnučkou přivezli na pohřeb její sestry až vysoko do Laponska, je onou Elle Marjou, bylo to na pět bodů. Dívka, která toužila vystudovat, ale bránily jí v tom rasové předsudky i národnostní zvyky, vzbouřila se proti své komunitě a vydala se do Uppsaly. Když zjistila, že na studium potřebuje peníze, vrátila se k rodině, ale ta se k ní obrátila zády. Nebo ne? V tomto okamžiku film končí, třebaže se vracíme do přítomnosti, kdy nebohá Elle vylézá na Losí vrch a vidí, jak se i svět Laponců změnil. Chybí to podstatné, co jsem nepochopil. Dala nakonec matka Elle Marji peníze na studium? ()
Galerie (25)
Photo © Nordisk Film AB
Zajímavosti (4)
- Prvých 10 minút filmu a časť konca pochádza priamo z krátkeho filmu Stoerre Vaerie (2015). (Scraffy)
- Vychádzajúc z krátkych filmov Amandy Kernell, ktoré boli premietané na filmovom festivale Sundance v roku 2015, bol film natočený čiastočne v Tärnaby-Hemavan, v severnom Švédsku, a čiastočne v Uppsale a Štokholme. (Scraffy)
- Časť príbehu je inšpirovaná vlastnou babičkou režisérky Amandy Kernell. (Scraffy)
Reklama